České dějiny/Poslední Přemyslovci

Život ve druhé polovině 13. století

Ve druhé polovině 13. století se intenzivně rozvíjela sídelní struktura, byla založena řada měst v do té doby nevyužitých oblastech, které byly pokryty rozsáhlými lesy. Probíhala tzv. vnitřní kolonizace.

Města v Čechách se nemohla zakládat podobně jako antická města. Česká města byla založena na zelené louce, nejčastěji v 13. století. Často to prováděli Němci a zakládala se podle německého práva. Lidem, kteří kupovali půdu a rozdělovali ji obyvatelům, se říká lokátor. Lokátor musel šlechtě odvádět daně, které vybíral od obyvatel v naturáliích. Lokátoři měli na svém území často i soudní pravomoc. Od německého "recht" se pak pro ně ujalo označení "rychtář". Živnostníci působící ve městech se sdružovali do cechů, které dostávaly mílové právo. To cechům zaručovalo, že nikdo v okruhu několika mil nebude provádět tu samou činnost a nebude jim konkurovat.

Středověká města měla právo vybudovat si své opevnění. Mohla volně obchodovat a vyhlašovat trest smrti. Nositelem moci ve městě byl rychtář, ve větších městech konšelé. Kněžím vládli biskupové. Studentům a profesorům universitní senát. Mnichům a jeptiškám představení klášterů. Šlechtě vládl už jen panovník.

Městský patriciát - lidé, kteří ve městě vlastnili dům nebo měli živnost. Byli bohatí a byli in.

Poslední Přemyslovci

V letech 1278 - 1283 v Čechách nevládl nikdo. Rudolf Habsburský si vzal jako náhradu za válku a sní spojené náklady Moravu.

Šlechta v této době rozkradla veškerý státní majetek.

Markrabě Ota Braniborský (český poručník) zajal právoplatného českého krále Václava II. a věznil jej na Bezdězu.

Ta část šlechty, která chtěla zavést v zemi pořádek, se spojila s pražským biskupem Tobiášem z Bechyně. Společně žádali Otu Braniborského, aby Václava II. propustil. Velké politické ambice si také činil Záviš z Falkenštejna.

Roku 1283 nakonec Václava II. propustili. Až do roku 1290 ale musel Václav čelit pokusům o převrat ze strany Záviše. Ten byl nakonec za pomoci Rudolfa Habsburského odstraněn (popraven roku 1290). Teprve od tohoto roku mohl začít Václav II. pořádně vládnout. Začal razit groše. Dokázal se obklopit vzdělanými lidmi a stát společně dokázali vést dobře. Uměl si zajistit podporu i u Rudolfa Habsburského. Za jeho vlády se dala do pořádku celá česká šlechta a stala se kvalitním státotvorným elementem.

Královský regál - monopol na těžbu drahých kovů.

Za vlády Václava II. byly otevřeny doly v Kutné Hoře, což představovalo spolu s mýtnými, daněmi a různými odvody velké přínosy do státní pokladny.

Dominium generale - nepřímé královo vlastnictví, zemský soud, zemské desky - kompetence šlechty.

Dominium speciale - dědičné vlastnictví, odmítnut královský regál, daně - kompetence krále.

Václav II. vypracoval na svou dobu převratný zákoník Ius regale monatorum, jímž se inspirovali i zahraniční vládci při tvorbě podobných dokumentů.

Konec 13. století je vůbec doba, kdy vzkvétá kultura rytířů a šlechty. Konají se hodně rytířské západy atd. V této době se také začínají hodně stavět kamenné hrady a domy. Ze 13. století pochází Zvíkov, Špilberk, Zlatá Koruna či dům U kamenného zvonu. Vznikají také literární díla: Kunhutina modlitba a veršovaná Dalimilova kronika. Václav II. také založil Zbraslavský klášter. Rozvíjí se také psaní análů a tvoří se pokračování Kosmovy kroniky.

Opat Zbraslavského kláštera Petr Žitavský začíná psát v latině Zbraslavskou kroniku. Mapuje období po smrti Přemysla Otakara II. až do roku 1338, je velmi podrobná.

Václav II. byl korunován na krále ve Hnězdně. Před tím vojensky zasáhl proti vládnoucímu rodu Piastovců. Korunovace proběhla roku 1300. Za jeho vlády napadli naše území Habsburkové. Albrecht z Habsburku obléhal Kutnou Horu. Horníci ale jeho armádě otrávili vodu arzenem a Kutná hora se ubránila. Václav II. se také dobrovolně vzdal vlády v Uhrách.

Václav III. vládl krátce (1305 - 1306). Byl zabit v Olomouci neznámým vrahem. Zrovna když táhl do Polska, protože se tam oslabilo postavení Přemyslovců. Tímto vláda rodu Přemyslovců končí, vymřeli po meči.