Monitoring zdrojů znečištění metodami DPZ: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 18:
=== Zdroje znečištění ===
Znečišťování životního prostředí je nechtěný průvodní jev mnoha lidských aktivit. Negativní důsledky jsou mnohdy poznány až poté, co jsou byl postup delší dobu používán (např. v případě [[w:DDT|DDT]], [[w:polychlorované bifenyly|polychlorovaných bifenylů]]...). Všechny zdroje znečištění jsou lokalizovány a to umožňuje jejich detekci metodami Dálkového průzkumu Země. Z prostorového hlediska je možno rozlišit následující typy zdrojů:
* [[w:Bodový zdroj znečištění|Zdroje bodové]] (typicky průmysl)
* Zdroje liniové (typicky pozemní komunikace, dopravní koridory)
* Zdroje plošné (typicky sídla)
 
Toto rozdělení je významné jak z hlediska metod, používaných v DPZ, tak v oblasti modelování vlivu znečištění.
=== Metody studia ===
Řešený problém lze rozdělit na 2 na sebe navazující fáze:
# Monitoring zdrojů znečištění. Tradiční využívání pozemních měření, v poslední době také využití DPZ.
# Rozptyl emisí. Při řešení těchto problémů se používá zejména numerických modelů, které jsou ovšem ovlivněny také rozvojem DPZ.
 
 
== Studium daného jevu metodami DPZ ==
 
=== Znečištění ovzduší ===
 
==== Terra (EOS AM-1) ====
Terra (EOS AM-1) je mezinárodní satelit pro vědecký výzkum NASA, který obíhá Zemi synchronně se Sluncem. Je vlajkovou lodí Systému pro pozorování Země (Earth observin system) NASA. Satelit byl vypuštěn pomocí rakety Atlas IIAS na konci roku 1999 a data začal poskytovat v úboru roku 2000. Na satelitu je umístěno 5 senzorů pro dálkové snímání přírodního prostředí Země a klimatického systému. Pro detekci znečištění ovzduší je nejpoužívanější MOPTIT.
 
 
(jaké družice, jaké přístroje, jaké snímky, měřítko, …)
== Konkrétní příklady ==
 
=== Projekt MINEO ===
 
Projekt MINEO se zabýval monitoringem environmentálních dopadů těžby nerostných surovin v Evropě metodami dálkového průzkumu Země.
 
=== Cíle projektu ===
 
Mezi jeho hlavní cíle patřilo:
* vyvinutí pokročilých metod využívání informací a znalostí z dálkového průzkumu Země, díky kterým bude možno poskytovat uživatelům (průmysl, veřejná správa) aktualizované tematické vrstvy pro vybudování environmentální databáze, týkající se míst těžby nerostných surovin. Dálším cílem bylo vyvinout nástroje pro přípravu a aktualizaci těchto vrstev.
 
* vyvinout klíčové komponenty nástrojů pro rozhodování a metod pro zajištění použití výsledků projektu v environmentálních informačních systémech, sloužících k určení polohy a monitoringu environmentálních rizik, spojených s místy těžby a pomáhat v rozhodovacích procesech.
 
=== Popis prací, spojených s využíváním DPZ ===
 
Byl proveden letecký hyperspektrální průzkum šesti vybraných testovacích lokalit v různých částech Evropy (Grónsko, Finsko, Rakousko, Německo, Velká Británie, Portugalsko) jako simulace budoucích družicových průzkumů. Získána byla také data z dřívějších dálkových průzkumů těchto lokalit. Pro detekci kontaminace byly vyvinuty specifické metody zpracování obrazových dat.
 
Tato data byla následně porovnána se současně získávanými pozemními spektro-radiometrickými měřeními.
 
Všechna data byla poté zpracována za použití nástrojů GIS. Při tom byla využita i existující data z terénních průzkumů či od státních organizací ochrany přírody.
=== Výsledky ===
Z hlediska dálkového průzkumu Země je nejvýznamnější simulace pozdějšího hyperspektrálního satelitního průzkumu celé Země. Hyperspektrální průzkum se ukázal jako velmi hodnotná technologie při zjišťování těžebního znečištění a jeho dopadů v různých klimatických podmínkách a při různých způsobech těžby. Důležitým úspěchem je také vybudování spektrální databázové aplikace (nazvané MINEO Spectral Library). Ta je naplněna více než 1500 vzorky ze zkušebních lokalit a umožňuje jejich snadné porovnávání, hledání a zobrazování. Tato databáze je uzpůsobitelná konkrétním potřebám dalších podobných projektů.
 
 
(obrázky, mapy, tabulky)