Apt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zrušena verze 10716 od uživatele 217.31.207.101 (diskuse)
Zrušena verze 10717 od uživatele 195.113.188.3 (diskuse)
Řádek 87:
=Distribuce a verzování=
 
Ačkoliv i jiné distribuce používají balíčkovací systém DEB, neznamená to, že by musely nutně používat stejný systém verzování. Nejnápadnější je to asi u Ubuntu, které sevydává pravděpodobněpravidelně nechalokaždý inspirovat vydávacím cyklem Mandrivy (každýpůl rok jednanovou verze)verzi.
 
Debian má verzování jiné. Nezakládá se na nějakých pomyslných časomírách, ale balíčky jsou zařazovány do příslušné distribuční verze podle určitých pravidel. Každá verze Debianu má své kódové jméno, které vychází z názvu postaviček animovaného filmu Toy Story.
 
''Unstable'' verze je větev, kde probíhá vývoj další stabilní verze Debianu. Zde se nahrávají nové verze, opravy chyb, což znamená, že verze ''unstable'' může v libovolný okamžik přestat fungovat a je potřeba zkušeného uživatele, aby systém uvedl do provozu schopného stavu. Verze ''unstable'' má vždy kódové jméno ''sid''.
{{Pozn|V Debianu (na rozdíl od Ubuntu) mají kódová jména mnohem větší význam. Instalovat verzi '''sid''' není totéž co instalovat verzi ''unstable'', i když se to na první pohled může zdát.. Pokud si totiž nainstalujete (a ve zdrojích nastavíte) váš systém na ''unstable'', tak se vám budou instalační balíky neustále aktualizovat dál a dál.. Zatímco u '''sid''' pouze do té doby, než bude prohlášen za ''testing'' ev. časem za ''stable''. To nastane tehdy až budou balíky ve stávajícím ''testingu'' ustálené - viz podmínky které musí splňovat v níže uvedené tabulce.}}
 
''Experimental'' verze je speciální nádstavba verze ''unstable'' a je určena pro testování nových verzí balíčků, které jsou natolik chybové nebo jsou základní součástí systému nebo mění zásadním způsobem chování, že není vhodné je zařadit do ''unstable''. Je nutné ji používat zároveň s verzí ''stable'' a při jejím používání je velmi doporučováno používat APT Pinning (viz. níže) a instalovat pouze software, který chceme otestovat. Není zaručeno, že se všechny verze software, které jsou zařazeny do ''experimental'' jsou mezi sebou kompatibilní. Verze ''experimental'' nemá žádné kódové jméno.
''Stable'' verze u Debianu nemá nic společného se stabilitou software, který balíky obsahují, což je tradiční omyl. Do ''stable'' jsou zařazovány balíky které neprodělaly po určitou dobu žádnou změnu v závislostech, aktualizaci, resp. opravu chyby. Logicky tak verze ''stable'' nemůže zastupovat špičku aktuálního software.
 
''Testing'' verze je větev, kde jsou zařazovány nové balíčky, které byly nějakou dobu ve verzi ''unstable'' a neobsahují žádné ''RC'' (Release Critical) chyby (tedy chyby, které jsou natolik vážné, že software nelze takto zařadit do dalšího stabilního vydání). Tyto pravidla ovšem nezaručují, že pokud budete používat verzi ''testing'', tak vše bude fungovat jak má. Verze balíčků v ''testing'' a ''unstable'' se mohou lišit natolik, že může vzniknou kombinace, která ve výsledku není funkční. Verze ''testing'' také dlouhou dobu trpěla nedostupností bezpečnostních aktualizací, to se v poslední době zlepšilo s nástupem [http://secure-testing-master.debian.net/ Debian testing security] týmu. Verze testing má kódové jméno další verze stable (v současné době je to ''lenny'').
* Kdo chce "být in" nebo mít aplikace u nichž jsou rychle opravované chyby, instaluje '''sid'''. Většinou to platí pro linux používaný na desktopu.
 
* Vývojáři spíš upřednostní ''unstable'' nebo ''testing''
''Stable'' verze vychází z větve ''testing'', která se v jistou chvíli prohlásí za zmraženou (freeze) a již do ní nejsou zařazovány nové verze z ''unstable'', ale je potřeba o výjimky žádat manažery vydání. Ve chvíli, kdy počet RC chyb dosáhne podkritického množství, je verze prohlášena za ''stable''. Název ''stable'' nemá nic společného se stabilitou software, který balíky obsahují, ale vyjadřuje právě tento fakt, že v době vydání nebyly známy žádné závažné chyby. Verze ''stable'' proto většinou obsahuje starší, ale dobře otestovaný software, který nemusí nutně představovat aktuální špičku vývoje. Software ve ''stable'' verzi není aktualizován, ale pouze jsou opravovány bezpečnostní chyby a ve výjimečných případech jsou zařazovány i opravy kritických chyb. Aktuální verze stable se jmenuje ''etch'' ve verzi 4.0r1.
* Balíky z verze ''experimental'' používají věčně nespokojení zoufalci (ten však stejně není samostanou verzí distribuce) a vývojáři
 
* Kdo chce mít svatý pokoj a potřebuje především stabilní a funkční systém instaluje '''sarge''' nebo ''stable''
''Oldstable'' je předchozí stabilní verze. Dostává se jí minimálních bezpečnostních oprav a je více než doporučováno, aby uživatelé aktualizovali na předchozí verzi. Předchozí stabilní verze nesla označení ''sarge''.
* A '''etch''' si obvykle instaluje opatrný "pan zvědavý"
 
Obecně je doporučováno používat verzi ''stable'', kde je zaručeno, že systém nepřestane z ničeho nic fungovat. Mezi desktopovými uživateli jsou populární i verze ''unstable'' a ''testing'', které zaručují život na „na ostří nože“ a dostupnost nejnovějších verzí software, ale takoví uživatelé musí být připraveni řešit problémy, které se mohou díky rychlým změnám nastat.
 
{{Pozn|Pokud chcete instalovat verzi ''unstable'', tak stejně (pokud neinstalujete přes [[Linux:debootstrap|debootstrap]]) se to většinou řeší tak, že nejprve nainstalujete z média verzi ''testing'' nebo ''stable'' a teprve pak, úpravou konfigurace pro APT zaktualizujete systém na ''unstable''.}}
Řádek 109 ⟶ 111:
! popis
|-
! sarge
!woody
| oldstable || Je verze kterou nahradil v její pozici ''stable'' '''sargeetch'''
|-
! sarge
| stable || Přestože by někoho mohlo mást označení ''stabilní'' i zde se mohou objevit závažné chyby. Nejsou však opravovány novým vydáním balíku, řeší je tzv. bezpečnostní aktualizace. Na rozdíl od verze ''testing'' tato verze distribuce je spravována lidmi co rozhodují o tom kdy bude "vydána" další ''stable'' verze podle různých kritérií.<br>Každému vydání předchází nejprve stav zmražení distribuce ''testing''. Znamená to v praxi, že během tohoto období nejsou začleňovány jiné balíky než ty co opravují nějaké kritické chyby. Pak dojde k přesunu balíků z ''testing'' do ''stable'' a je vydána nová ''stable''.<br>Až přesáhne množství přesouvaných balíků určitou procentuální hladinu, změní se stávající ''testing'' na ''stable'' ovšem <u>kódové jméno zůstane zachováno</u>
|-
! etch
| stable || Aktuální stabilní verze.
| testing || Je automaticky generovaná distribuce, z toho důvodu nejsou pro něj vydávány žádné bezpečnostní aktualizace. Aby se balíček dostal z unstable do testing, musí splnit následující kritéria:<br><ul><li>Musí být v unstable minimálně 2-10 dní (podle své váhy)</li><li>musí být úspěšně sestaven pro všechny nabízené architektury, pro které existovala předchozí verze</li><li>Musí opravovat přinejmenším několik kritických chyb verze která je zrovna součástí verze testing</li><li>Musí mít splněny všechny závislosti, tzn. buďto být sestaven s tím co je v distribuci k dispozici, nebo nahradit všechny závisející nebo závislé balíky novou verzí.</li><li>a jeho instalace nesmí vyvolat konflikt s žádným balíkem, který již je v testing.</li></ul>
|-
! lenny
| testing || Aktuální testovací verze.
|-
! sid
Řádek 131 ⟶ 133:
Zatímco u Debianu je při instalaci zcela v rukou uživatele co v systému bude a co ne, tak u Ubuntu dostane uživatel ihned základní sadu aplikací. Teprve pak může doinstalovat to co chce a vyházet zbytečnosti.
 
Do vydaýchvydaných verzí se nepřidává žádný <u>nový</u> software maximálně backportuje ten co v nich již je. Pro řešení chyb lze vydávat stále platné postupy. A po určité předem deklarované době se dostávají starší verze na okraj zájmu a na uživatelé jsou vybízení k přeinstalování stroje na novější verzi,
 
Jelikož Ubuntu používá stejně jako Debian APT, je přechod na novou, aktualizovanou verzi je pochopitelně realizovatelný. Vyžaduje to však uživatele s jistou dávkou odvahy a zkušeností a tak se stejně většinou provádí nová instalace, místo pouhé aktualizace.
 
{| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; text-align: left; width: 100%"
Řádek 142:
|-
! warty
| podporovanánepodporovaná verze || Jde do útlumu
|-
! hoary
| podporovanánepodporovaná verze || Řeší se jen chyby.
|-
! breezy
| nepodporovaná verze ||
| podporovaná verze || Řeší se jen chyby. Backportují se aplikace
|-
! dapper
| podporovaná verze s dlouhodobou podporou (LTS) || Řeší se jen chyby. V podstatě se dá označit za ''stable'' - balíky se nemění.
|-
! edgy
| podporovaná verze || Řeší se jen bezpečnostní chyby. Backportují se aplikace
| aktuální verze || Debianím ekvivalentem by mohl být zmražený ''testing''. Tj. žádné nové balíčky se nepřidávají, pouze se opravují chyby
|-
! feisty
| aktuální verze || Řeší se jen chyby. Backportují se aplikace. V podstatě se dá označit za ''stable'' - balíky se nemění.
| připravovaná verze || je plus mínus ekvivalentní vůči verzi ''unstable'' verzi Debianu, ovšem pouze do svého vydání
|-
! herd
| plánovaná verze || zatím pouze ve stadiu návrhů na obsah
|}
 
Ubuntu vydává každý rokpůlrok novou verzi (podobně jako Mandriva). Z tohoto hlediska je tedy dobrou volbou pro lidi co sice chtějí moderní systém na desktop, ale nemají odvahu řešit nečekané problémy. Také je to docela dobrou volbou pro server, který by měl podporovat nové technologie a zároveň měl i výhody ''stable'' verze Debianu.
 
{{Pozor|