Čeština/Psaní i/y: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „88.103.151.129“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Pajast“.
Kuvaly (diskuse | příspěvky)
m Příklady vloženy do šablony příklad
Řádek 14:
|}
 
{{Příklad|
;Příklady:
:'''ži'''vot, '''ši'''ška, '''čí'''st, '''ří'''kat, '''ci'''bule, '''ji'''ný (''ď, ť, ň'' viz dále)
:'''bí'''t, '''bý'''t; bí'''lí''', bí'''lý'''; '''mí'''t, '''mý'''t; '''pi'''l, '''py'''l; '''sí'''ra, '''sý'''r; '''ví'''r, :'''vý'''r; '''zí'''vat, na'''zý'''vat
:'''hý'''bat, '''chy'''bět, '''ky'''selý, '''rý'''č (d, t, n viz dále)
}}
 
Toto rozdělení má vliv nejen na pravopis, ale i na skloňování a časování. U skloňování proto rozlišujeme měkké a tvrdé vzory. Těmito vzory se řídí psaní ''i/y'' a ''í/ý'' v koncovkách. Pro psaní těchto samohlásek po obojetných souhláskách v kořenech, předponách a příponách existuje seznam [[Čeština/Vyjmenovaná slova|vyjmenovaných slov]], v nichž – a ve slovech od nich odvozených – se píše ''y/ý''. V ostatních případech píšeme ''i/í''.
 
==Skupiny di, ti, ni × dy, ty, ny==
Výjimkou z výše uvedeného pravidla jsou tvrdé souhlásky ''d, t, n'', po nichž je možné psát i „měkké“ ''i/í''. V tom případě se však mění výslovnost a stejně jako před [[Čeština/Písmeno ě|písmenem ě]] se čtou „měkce“. Skupiny vyslovované [ďi, ťi, ňi] a [ďí, ťí, ňí] píšeme ''vždy'' '''di, ti, ni''' a '''dí, tí, ní''':
{{Příklad|
:'''di'''vadlo [ďivadlo], '''dí'''tě [ďíťe]
:'''ti'''síc [ťisíc], '''tí'''ha [ťíha]
:'''ni'''c [ňic], ne'''ní''' [neňí]
}}
 
Naopak „tvrdé“ y/ý naznačuje „tvrdou“ výslovnost [d, t, n]:
{{Příklad|
:hra'''dy''', '''dý'''chat
:plo'''ty''', '''tý'''rat
:brá'''ny''', ra'''ný'''
}}
 
{{Pozn|V přejatých slovech však respektujeme původní výslovnost skupin ''di, ti, ni'', která je zpravidla tvrdá: '''di'''ktát [dyktát], avia'''ti'''k [avijatyk].}}