Valticko/Liechtensteinská panství/Valtice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Lubos33 (diskuse | příspěvky)
Lubos33 (diskuse | příspěvky)
Řádek 685:
 
== Související obce v Rakousku ==
 
:
:
==== Dürnkrut ''(Suché Krůty)'' ====
 
: ''(Místo je významné již z dávných dob a to z počátku osídlování krajiny, kdy v tomto prostoru se nacházely valy proti nepřátelům. V dalším období v roce 1278 se prostor stal bojištěm, kde byl zabit král Přemysl Otakar II.)'' 10/26
 
:
==== Falkenstein ====
:
 
===== Zřícenina hradu =====
 
: Mezi nejnavštěvovanější ''(1840)'' místa mezi [[w:Mikulov|Mikulov]]em a [[w:Valtice|Valtice]]mi je také zřícenina [[hrad]]u [[w:Falkenstein|Falkenstein]]. Ještě zde stojí část okružních zdí věže a další bezvýznamné místnosti. Přece je to pěkný obraz, který v roce [[1672]] [[w:Vischer|Vischer]] ''(z Erlachu)'' zhotovil a uložil v něm obraz dnes již nevidoucí; 6/
 
: ''(Historie [[w:hrad|hrad]]u [[W:Falkenstein|Falkenstein]] začíná v polovině 11. století, kdy [[W:hrad|hrad]] nechal postavit jako hraniční pevnost [[W:císař Heinrich III.|císař Heinrich III.]] (Jindřich)''.
 
:[[w:Valchenstein|Valchenstein]]ové přicházejí sice již ve 12. Století, ale není známo, zda by se v té době ubírali na [[w:Falkenstein|Falkenstein]] ve [[w:Mühlviertel|Mühlviertel]]u. 6/
 
: Jeden [[w:Falkenstein|Falkenstein]] zaznamenán, že na [[w:Moravské pole|Moravském poli]] bojoval 26. srpna [[1278]] po boku [[w:Heinrich]]a ''(Jindřich)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]a, kdy [[w:Rudolf|Rudolf]] nad [[w:Otakar|Ottokar]]em zvítězil. 6/
 
: ''([[w:Falkenstein|Falkenstein]] je důležitou vinnou oblastí mezi [[w:Vídeň|Víd]]ní a [[w:Brno|Brn]]em. Vinné právo je známo již z roku 1309.)''
 
: Při držení hradu se [[1439]] objevil [[w:Eiting|Eiting]], [[1520]] Fünfkircher, [[1626]] Frautsone a po něm přišel baron ''(Johan Christoph ?)'' von Bartenstein ''([[1689]]-1767)'', rakouský státník. 6/
 
: ''([[w:Hrad|Hrad]] byl z počátku [[w:léno|lén]]em a zástavou [[w:panství|panství]] a od [[1571]] přešel do soukromého majetku.)''
 
: V době [[w:třicetileté války|třicetiletých válek]] v roce [[1645]] [[w:Švédsko|švédsk]]á vojska, jichž velitelem byl [[w:vojevůdce|vojevůdce]] [[w:generál|generál]] a [[w:polní maršál|polní maršál]] [[w:Lennart Torstenson|Lennart Torstenson]] ''([[1603]]-[[1651]])'' hrad dobyla a trvale ležela posádkou na [[w:Falkenstein|Falkenstein]]u. Dne 15. září [[1645]] byli tam povolání soudce a úředníci panství [[w:Valtice|Valtice]] ''(Feldsberg)'', kvůli vyjednávání kolem vymáhání [[w:kontribuce|kontribuc]]í, které nebyly placeny. 10/59
 
: Stejnojmenný městys, který má ''(r. [[1840]])'' 186 pravidelně postavených domů s 1000 obyvateli, obsahuje ještě rozsáhlejší stopy většího rozmachu. U vstupu do [[w:kostel|kostel]]a, vystavěného [[1760]], je [[w:socha|socha]] Spasitele v životní velikosti a 12 apoštolů vyzdobených, stojí na [[w:hřbitov|hřbitov]]ě, u jeho vchodu je rodinná hrobka svobodných Pánů z [[w:Bartenstein|Bartenstein]]u (vlastně v této obci nejstarší podzemním kostel). 6/
 
: Na návrších kolem [[w:Falkenstein|Falkenstein]]u na [[w:Rosenberge|Rosenberge]], pěstuje se výtečné víno. [[w:Dornberg|Dornberg]], na jehož vrcholu je pěkná kamenná terasa, z níž jsou krajně malebné vyhlídky zvláště na [[w:Mikulov|Mikulov]] a [[w:Pálavské vrchy|Pálavské vrchy]]. 6/
 
: ''(Současným [[2009]] vlastníkem je Georg Thurn Vrints.)''
 
===== Národní park Leiser Berge =====
 
: ''(Po rozsáhlých sanačních opatřeních a neustálého archeologického zkoumání Spolkovým památkovým úřadem je zřícenina hradu [[w:Falkenstein|Falkenstein]] od [[1992]] pro návštěvníky otevřena. : Přírodní park [[w:Leiser Berge|Leiser Berge]]. Okolní krajina je vytvářena lidmi.)''
 
: ''([[w:Falkenstein|Falkenstein]] patří svým nápadným vápencovým výběžkem a jeho botanickými zvláštnostmi k národnímu parku [[w:Leiser Berge|Leiser Berge]].)''
 
: ''(Stepní druh suchých luk [[w:Národního park|Národního park]]u, pochází z [[w:mladší doba kamenná|mladší doby kamenn]]é a je hospodářsky využit, nejen pro jeho národní ráz a ekologický význam, ale vytváří okouzlující areál zdraví.)''
 
==== Gmünd ''(Gmund)'' ====
 
Řádek 717 ⟶ 749:
 
: ''Okresní město ve Weinviertel. Zde také vlastnil majetky [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]'' 10/26
 
:
==== Poysbrunn ====
:
 
: S [[w:panství|panství]]m [[Falkenstein|Falkenstein]] je spojený blízký [[w:Poysbrunn|Poysbrunn]], upoutá pozornost kolemjdoucím [[w:kostel|kostel]] a [[w:zámek|zámek]]. Jedenáct kostěných [[w:kříž|kříž]]ů tamhle zahrnuje u [[w:Tabermakel|Tabermakel]], pak náhrobky [[w:Fünfkircher|Fünfkircher]]ských a [[w:TrausonTrauson]]ských; ten s nápadně svou vysokou, čtyřúhelníkovou věží obsahuje rodinné obrazy v životní velikosti [[w:Trautson]]ských. 6/
==== Ringelsdorf ====
 
: ''Místo, kde měl majetky také [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]'' 10/26
 
:
==== Staatz ''(Stožec)'' ====
:
 
: ''([[w:Babenberkové|Babenberkové]] by mohli být prvními, kteří tuto oblast systematicky osídlili. Také vybudování [[w:hrad|hrad]]u spadá do doby kolem 11. a 12. století.)''
 
: ''(V roce [[1072]] byl [[w:Staatz|Staatz]] ''(w:Stožec|Stožec)'' či Stoz již znám.)''
 
: ''([[w:Rudolf Habsburg|Rudolf Habsbur]]ský propůjčil Stephanu von [[w:Maissau|Maissau]], tehdejšímu vrchnímu rakouskému hejtmanovi, který se pak nazýval pán ze [[w:Staatz|Staatz]]u (Stožec). Jako symbol stál uprostřed tržiště pranýř.)''
 
: ''(Velmi stará [[w:fara|fara]] byla ve 2. polovině 13. století [[w:děkanát|děkanát]]em, který měl 162 far a sahal až k [[w:Dunaj|Dunaj]]i.)''
 
: ''(Ve 14. a 15. století byl [[w:Staatz|Staatz]] (Stožec) několikrát nazývaný městem. V kupní listině z [[1378]] můžeme "....polovina našeho města.... číst.)''
 
: ''V době třicetiletých válek byl hrad [[w:Staatz|Staatz]] ''(Stožec)'' 24. dubna [[1645]] lstí dobyt [[w:Švédsko|Švédsk]]ými vojsky. Také [[w:Wultendorf|Wultendorf]]ský [[w:kostel|kostel]], [[w:Staatz|Staatz]]erský [[w:fara|far]]ní dvůr a osada [[w:Staatz|Staatz]] (Stožec), [[w:Kautendorf|Kautendorf]], [[w:Enzersdorf|Enzersdorf]], [[wWaltersdorf|Waltersdorf]] a [[w:Ernsdorf|Ernsdorf]] se přeměnili v suť a popel. Pole a vinohrady byly zpustošené.)''
 
: ''(Potom [[w:držitel|držitel]]é [[w:Breuner|Breuner]], později [[w:Colloredo|Colloredo]], postavili či přestavěli na úpatí kopce [[w:zámek|zámek]].)''
 
: ''([[1742]] zde byli [[w:Prusové|Prusové]], [[1809]] [[w:Francouzi|Francouzi]], [[1866]] opět [[w:Prusové|Prusové]].)''
 
: ''(Mezi známými [[w:farář|farář]]i byl také [[w:hrabě|hrabě]] [[w:Hieronymus Colloredo-Mannsfeld|Hieronymus Colloredo-Mannsfeld]], syn majitele [[w:panství|panství]]. Jeho [[w:fara|fara]] byla tehdy povýšena na [[w:proboštství|proboštství]]. [[w:Insignie|Insignie]] [[w:probošt|probošt]]a, infule (mytra) a hůl, prsten a řetěz byly dlouho nošeny. [[w:Colloredo|Colloredo]] byl [[1772]] posledním [[w:kníže|kníže]]cím [[w:biskup|biskup]]em v [[w:Salzburg|Salzburg]]u (w:Solnohrad|Solnohrad).)''
: ''(Od [[1782]] je [[w:Staatz|Staatz]] ([[w:Stožec|Stožec]]) [[w:městys|městys]]em.)''
 
: ''(Obzvlášť nápadná [[w:kostel|kostel]]ní věž, původní a mohutná. Varhany gotického [[w:kostel|kostel]]a v roce [[1795]] postavil [[w:Znojmo|znoj]]emský stavitel varhan [[w:Josef Silbebauer|Josef Silbebauer]]. Ochromující je starobylý sklepní masiv opěvovaný obyvateli i návštěvníky.)''
 
: ''(Starý [[w:kostel|kostel]] se zřítil, proto v letech [[1907]]-[[1908]] vybudován [[w:kostel|kostel]] nový, neogotický-novorománský s byzantskými dekory.)''
 
: ''([[w:Probošt|Probošt]]ská věž je nejstarší stavbou ve [[w:Staatz|Staatz]]u ([[w:Stožec|Stožec]]).)''
 
: ''(Mezi [[w:Staatz|Staatz]]em ([[w:Stožec|Stožec]]) a [[w:Ernsdorf|Ernsdorf]]em je návrší s [[w:křížová cesta|křížovou cest]]ou "[[w:Kalvárie|Kalvárie]]" nebo "[[w:Svatá hora|Svatá hora]]" a s [[w:kříž|kříž]]em na vrcholu.)''
 
: ''(Na cestě ke [[w:zřícenina|zřícenin]]ě podél hradební zdi se objevuje mateřídouška a sasanka, botanické rarity, jako žlutý česnek, skalní zelí a pozorujeme ptáky a motýly všeho druhu. Půvabně se ukazuje [[w:Staatz|Staatz]]erský kopec však v době prvního května kvetoucí šeřík a pak před padáním listí na podzim.)''
 
: ''(Každé místo propojuje historický a hospodářský význam a svým zvláštním popudem.)''
 
: ''(Z vyhlídkového kopce ve [[w:Wultendorf|Wultendorf]]u je široký výhled do roviny kolem [[w:Laa an der Taya|Laa]] a dále daleko do jižní [[w:Morava|Morav]]y.)''
 
: ''([[w:Ernsdorf|Ernsdorf]] leží přímo na státní silnici. Odtud se nabízí procházky obzvlášť k "[[w:Hanselburg|Hanselburg]]u".)''
 
: ''(Z [[w:Auberg|Auberg]]u ve vinném sklepě východně od vesničky [[w:Enzersdorf|Enzersdorf]] si užijeme hezké pohledy k [[w:Staatz|Staatz]]erské ruině [[w:hrad|hrad]]u. Zde byl [[w:hrad|hrad]] [[w:Staatz|Staatz]] zničen [[w:Švédové|Švéd]]y.)''
 
: ''([[w:Waltersdorf|Waltersdorf]] - odtud můžeme v překrásné lesní krajině přijít k lesní hospůdce v [[w:Mistelbach|Mistelbach]]u.)''
 
: ''([[w:Staatz|Staatz]] od roku [[1966]] se svými šesti katastrálními obcemi vzkvétá.)''
==== Stillfried an der March ====