Praktická elektronika/Získávání součástek ze starých obvodů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
FDominec (diskuse | příspěvky)
FDominec (diskuse | příspěvky)
Řádek 4:
== Kde? ==
 
Nejčastěji se dají sehnat tyto obvody či jiné zdroje součástek:
*'''Elektronkové monitory''' jsou pro běžné experimenty asi nejvhodnějším zdrojem součástek. Dá se jich v PC-opravnách vyškemrat velké množství a obsahují „vyvážené“ zastoupení součástek, jemných i poměrně výkonných.
*'''Zdroje k počítačům''' mají podobně výhodné složení a navíc v nich bývá krásný větrák!
*Ještě lepší (a vzácnější) jsou obvody z '''UPS''' – záložních zdrojů k počítačům, v nichž nalezneme krom mocného větráku zejména výkonné tranzistory (až okolo 20 A při 600 V) a analogově/digitální čipy. Bohužel v nich už většinou nebývá velká olověná baterie.
*Obvody z '''rádií, počítačů a videí''' jsou poměrně chudé a většinou na nich najdeme hlavně mnoho prakticky nepoužitelných složitých čipů. Výjimkou jsou velmi staré počítače, které představují obrovskou zásobárnu použitelných čipů. Protože moderní procesory berou řádově desítky ampér, lze z desky odpájet nenápadné, ale velmi schopné tranzistory i s chladičem.
*Pevné disky obsahují nesmírně silné (neodymové nebo samarium-kobaltové) magnety (pozor, křehké). Vychylovací mechanismus diskových hlav lze recyklovat. Můžou se hodit i naprosto hladké diskové plotny nebo krokový motor (který je běžně roztáčí na 120 ot./s). Po odkrytí víka se do disku dostane prach a už jej nelze používat.
*Podobně chudé bývají i '''obvody z tiskáren'''. Z jehličkových a inkoustových lze ale navíc získat výborné transistory na řízení krokových motorků a z laserových zase získáme krásný laser se světlovodným vláknem. Ze samotné tiskárny navíc získáme mnoho úžasných mechanických součástek, včetně silných krokových motorků, převodů a silně špinící barvy.
*''Optické mechaniky'' obsahují jednak obvykle obsahují 2 zvláštní motory, jednak laserovou diodu. Zatímco CD používá neviditelné IR záření, DVD již používá světlo červené barvy a HD-DVD/BluRay využívají modrý laser. Čtecí mechaniky mívají výkon podobný laserovému ukazovátku, zatímco zapisovací mechaniky mívají výkony řádově větší, tedy nebezpečné oku. Laserové diody vyžadují velmi opatrné zacházení a speciální napájecí zdroj!
*Sluncem napájené kalkulačky obsahují fotovoltaický článek, který dodává napětí okolo 2 V a proud v řádu desítek uA.
*''Skenery'' krom jinak skoro bezcenné elektroniky obsahují drobný krokový motorek, [[w:CCD|CCD]]/CIF detektor a lampu. Lampa bývá napájena vysokým napětím (~ 2 kV), které jí poskytuje drobný obvod napájený obvykle 12 V.
*Podobně chudé bývají i '''obvody z tiskáren'''. Z jehličkových a inkoustových lze ale navíc získat výbornétranzistorová transistorypole na řízení krokových motorků a z laserových zase získáme krásnýlaserovou laserdiodu, občas se světlovodným vláknem. Ze samotné tiskárny navíc získáme mnoho úžasných mechanických součástek, včetně silných krokových motorkůnebo stejnosměrných motorů, převodů a silně špinící barvy. Přebytkový toner z laserové tiskárny lze obvykle recyklovat do jiných tiskáren, často tak získáme desítky až stovky stran zdarma.
*Různé '''mobily''' a podobné malé potvory jsou už většinou příliš miniaturizované, než aby z nich byl větší užitek.
*Zapalovače často obsahují piezoměnič, který při nárazu zabudovaného kladívka vytváří desítky kV.
 
== Jak? ==