Debian administrace systému: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →2.2. Jak instalovat sofware v Debian Linuxu: definiční seznam |
m odstraněno číslování z nadpisů |
||
Řádek 12:
----
=
Příručka administrátora navazuje na instalační příručku serveru na Grumpa.net - dokumentace.
Řádek 21:
Rád přijmu tipy na to, co by tu podle vás mělo být.
Pokud máte tip na nějaké stránky v češtině či slovenštině, které se
Řádek 28:
[http://deja-vix.sk/sysadmin/]
=
Debian Linux má originální systém správy software. Každý program je zabalen
do ''softwarového balíčku'', který má jméno jako ten program včetně čísla
Řádek 56:
Možná, že máte lokálně vytvořené zrcadlo debianího archivu - to ví administrátor.
==
Máte-li hodně počítačů se stejnou verzí Debian Linuxu, určitě nebude efektivní
provádět aktualizace přes internet - dost by to ucpávalo dráty. Místo toho
je lepší udržovat si vlastní zrcadlo. Dělá se to pomocí programu '''''debmirror'''''.
===
Tomuto programu můžete říct, jakou verzi má pro vás zrcadlit (stable, testning,...),
pro jakou architekturu (nejspíš ''i386'') a dokonce lze zadat, jaké sekce
Řádek 126:
adresář pro stahování a v něm podadresář ''dists''.
==
Debianí archiv máme, takže teď co dál. Debian má pro správu software řadu
nástrojů. Od těch hardcore až po uživatelsky příjemné:
Řádek 153:
provedené změny (co nainstaloval, co odinstaloval...)
===
Tento soubor obsahuje informace o umístění balíčků, které chcete
ve svém systému používat k instalaci.
Řádek 194:
Více viz manuálová stránka {{{man sources.list}}}.
===
Archiv obsahuje několik adresářů, pro nás jsou podstatné dva:
Řádek 225:
Pro nás je to ale všechno jeden ''pool'' a toto členění je pro nás nezajímavé.
===
Je naprosto geniální záležitost pro správu softwarových balíčků:
Řádek 238:
* Udržuje archiv provedených změn v /var/log/aptitude
====
||u||Provede aktualizaci databáze balíčků podle zdrojů v sources.list||
Řádek 263:
vždycky:), pomůže bezprostřední CTRL+u.
==
===
Tento program umí nainstalovat debianí balíček přímo - nevyužívá
''apt'' (tedy /etc/apt/sources.list), ale zadává se mu jméno balíčku
Řádek 287:
"Z jakého balíčku asi pochází...?"
===
Rychlejší náhrada za dpkg -L a -S a něco navíc.
===
Tyto utility umožní číst různé informace o balíčcích a dokumentaci v prostředí
webového prohlížeče. Např:
Řádek 306:
obsahuje a kde jsou umístěny.
===
Funguje podobně jako {{{dpkg -L}}}, ale umí vypsat obsah i ''nenanistalovaných'' balíčků.
Řádek 333:
* -v - ukecaný výpis (vhodné, když apt-get nepodává očekávané výsledky).
===
Obdobně jako apt-file, ale pracuje s cache balíčků. Zdá se mi trochu rychlejší.
Ale ani s jedním nemám dlouhodobé zkušenosti. Apt-cache toho ale dovede víc,
Řádek 342:
třeba vypsat, jaké jsou v balíčku soubory.
===
Tohle je dost klíčová internetová adresa. Dá se tu i vyhledávat.
===
Existuje bohulibý projekt, který se snaží lokalizovat
popisy blalíčků ([http://ddtp.debian.net/]), takže dpkg, apt, aptitude a další pak
Řádek 356:
(info z 24.7.2006)
==
===
Tento program umí vytvořit soubor Packages, který čtou aptovské programy.
Můžeme si tak vytvořit vlastní, lokální archiv balíčků z neoficiálních
zdrojů, nebo z těch, které jsme si sami vytvořii.
=
Common Unix Printing System.
==
===
Vypíše stav tiskáren.
=
Se v systému stará o pravidelné spouštění úloh. Jeho činnost je řízena
démonem ''crond'' a konfigurací:
Řádek 383:
* /var/cache/cron pak je místem, kam se mohou umisťovat crontabs uživatelů.
==
Máme-li nějaký vlastní skript, který chceme spouštět pravidelně, stačí ho přidat
do jednoho z adresářů pravidelného spouštění. Např. do /etc/cron.daily/, chceme-li
| |||