Debian administrace systému: Porovnání verzí

m
odstraněno číslování z nadpisů
m (odstraněno číslování z nadpisů)
----
 
= 1. Úvodem =
Příručka administrátora navazuje na instalační příručku serveru na Grumpa.net - dokumentace.
 
Rád přijmu tipy na to, co by tu podle vás mělo být.
 
1. Odkaz(y) jinam
 
Pokud máte tip na nějaké stránky v češtině či slovenštině, které se
[http://deja-vix.sk/sysadmin/]
 
= 2. Správa software v Debian Linuxu =
Debian Linux má originální systém správy software. Každý program je zabalen
do ''softwarového balíčku'', který má jméno jako ten program včetně čísla
Možná, že máte lokálně vytvořené zrcadlo debianího archivu - to ví administrátor.
 
== 2.1. Vytvoření lokálního zrcadla Debian Linuxu ==
Máte-li hodně počítačů se stejnou verzí Debian Linuxu, určitě nebude efektivní
provádět aktualizace přes internet - dost by to ucpávalo dráty. Místo toho
je lepší udržovat si vlastní zrcadlo. Dělá se to pomocí programu '''''debmirror'''''.
 
=== 2.1.1. Program debmirror ===
Tomuto programu můžete říct, jakou verzi má pro vás zrcadlit (stable, testning,...),
pro jakou architekturu (nejspíš ''i386'') a dokonce lze zadat, jaké sekce
adresář pro stahování a v něm podadresář ''dists''.
 
== 2.2. Jak instalovat sofware v Debian Linuxu ==
Debianí archiv máme, takže teď co dál. Debian má pro správu software řadu
nástrojů. Od těch hardcore až po uživatelsky příjemné:
provedené změny (co nainstaloval, co odinstaloval...)
 
=== 2.2.1. Soubor /etc/apt/sources.list ===
Tento soubor obsahuje informace o umístění balíčků, které chcete
ve svém systému používat k instalaci.
Více viz manuálová stránka {{{man sources.list}}}.
 
=== 2.2.2. Struktura archivu Debian Linuxu ===
Archiv obsahuje několik adresářů, pro nás jsou podstatné dva:
 
Pro nás je to ale všechno jeden ''pool'' a toto členění je pro nás nezajímavé.
 
=== 2.2.3. Aptitude ===
Je naprosto geniální záležitost pro správu softwarových balíčků:
 
* Udržuje archiv provedených změn v /var/log/aptitude
 
==== 2.2.3.1. Oblíbené klávesové zkratky ====
 
||u||Provede aktualizaci databáze balíčků podle zdrojů v sources.list||
vždycky:), pomůže bezprostřední CTRL+u.
 
== 2.3. Prohledávání archivu Debianích balíčků ==
=== 2.3.1. dpkg, dpkg-query ===
Tento program umí nainstalovat debianí balíček přímo - nevyužívá
''apt'' (tedy /etc/apt/sources.list), ale zadává se mu jméno balíčku
"Z jakého balíčku asi pochází...?"
 
=== 2.3.2. dlocate ===
Rychlejší náhrada za dpkg -L a -S a něco navíc.
 
=== 2.3.3. dpkg-www, dwww, info2www, man2html ===
Tyto utility umožní číst různé informace o balíčcích a dokumentaci v prostředí
webového prohlížeče. Např:
obsahuje a kde jsou umístěny.
 
=== 2.3.4. apt-file ===
Funguje podobně jako {{{dpkg -L}}}, ale umí vypsat obsah i ''nenanistalovaných'' balíčků.
 
* -v - ukecaný výpis (vhodné, když apt-get nepodává očekávané výsledky).
 
=== 2.3.5. apt-cache ===
Obdobně jako apt-file, ale pracuje s cache balíčků. Zdá se mi trochu rychlejší.
Ale ani s jedním nemám dlouhodobé zkušenosti. Apt-cache toho ale dovede víc,
třeba vypsat, jaké jsou v balíčku soubory.
 
=== 2.3.6. packages.debian.org ===
Tohle je dost klíčová internetová adresa. Dá se tu i vyhledávat.
 
=== 2.3.7. Překládání popisů balíčků ===
Existuje bohulibý projekt, který se snaží lokalizovat
popisy blalíčků ([http://ddtp.debian.net/]), takže dpkg, apt, aptitude a další pak
(info z 24.7.2006)
 
== 2.4. další užitečné utility ==
=== 2.4.1. apt-ftparchive ===
Tento program umí vytvořit soubor Packages, který čtou aptovské programy.
Můžeme si tak vytvořit vlastní, lokální archiv balíčků z neoficiálních
zdrojů, nebo z těch, které jsme si sami vytvořii.
 
= 3. Tisk - CUPS =
Common Unix Printing System.
 
== 3.1. Užitečné příkazy ==
=== 3.1.1. lpstat ===
Vypíše stav tiskáren.
 
= 4. Cron =
Se v systému stará o pravidelné spouštění úloh. Jeho činnost je řízena
démonem ''crond'' a konfigurací:
* /var/cache/cron pak je místem, kam se mohou umisťovat crontabs uživatelů.
 
== 4.1. Naše vlastní skripty pro pravidelné spouštění ==
Máme-li nějaký vlastní skript, který chceme spouštět pravidelně, stačí ho přidat
do jednoho z adresářů pravidelného spouštění. Např. do /etc/cron.daily/, chceme-li
173

editací