Valticko/Liechtensteinská panství/Valtice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zrušena verze 18569 od uživatele JAnDbot (diskuse) - oprava
Lubos33 (diskuse | příspěvky)
Řádek 799:
:O režijním hospodaření u jednotlivých dvorů se ve fondu objevuje řada písemností, dále o jejich pronájmech i o pronájmech hospod a jiných výnosů. 1/
 
:V 18. století byly pozemky panství obdělávány u pěti dvorů: valtického, [[herrnbaumgartw:Herrnbaumgarten|herrnbaumgartnerského]]nerského, [[schrattenberw:Schrattenberg|schrattenberského]]ského, [[reinthalw:Reinthal|reinthalského]]ského a u Nového dvora. 1/
 
:Na panství v roce [[1790]] bylo napočteno 839 koní a 136 volů; z toho je zřejmé, že potahy většinou obstarávali robotníci. 1/
Řádek 805:
:Roku [[1863]] byla provedena u velkostatku důkladná reorganizace hospodářství; upuštěno od trojpolního hospodářského systému a zavedeno hospodářství střídavé. Tehdy již také klesl počet ovcí na 2.530 kusů; hospodářských koní bylo 18, koně pro kočáry 4, nově přibylo 8 párů volů, hovězího dobytka originální bernské rasy byly 104 kusy. 1/
 
:V 19. století a počátkem 20. století bývaly některé dvory, zejména dvůr [[w:Herrnsbaumgarten]], pronajímány. 1/
 
:V roce [[1903]] otiskl Kraetzel ve svém schematismu lichtenštejnských statků tyto údaje o valtickém velkostatku: celkový rozsah 5.620,43 ha, půda polního hospodářství 2.390,68 ha tj. 4.154,35 jiter, půda lesního hospodářství 3.229,75 ha, tj. 5.612,42 jiter. 1/
 
:Roku 1908 byla pode Tittlova schematismu ''(Schematismus und Statistik des Grossgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterrech u. im Herzogtume Steiermark. Praha 1908.)'' dolnorakouských, hornorakouských a štýrských velkostatků takto rozdělena držebnostní plocha valtického velkostatku v [[hektar]]ech: pole 1.436,30, louky 373,50, zahrady 34,75, vinice 23,60, pastviny 152,09, lesy 3.486,15, vody 552,19, neproduktivní půda 73,31, kamenné hony a štěrkoviště 2,50, stavební plocha 17,98; celkem 6.152,37 ha, Valtická správa obhospodařovala tehdy od lednického velkostatku 498,40 ha a od spojených lichtenštejnských velkostatků Břeclav-[[w:Rabensburg|Rabensnburg]] ''(Ranšpurk)'' v Dol. [[Rakous]]ích 41,73 ha. Naproti tomu bylo zase 29,38 ha postoupeno na obdělávání [[břeclavw:Břeclav|břeclavsko]]sko-[[rabensburw:Rabensburg|rabensburského]]ského velkostatku. 1/
 
:Vznik ČSR a připojení [[Valtick]]a k ČSR vyvolaly určité reformy v lichtenštejnské správní organizaci. Jednou z nich bylo rozdělení dosud spojených velkostatků [[:Břeclav|Břeclav]]-[[w:Rabensburg|Rabensburg]] ''(Ranšpurk)'' a přidružení [[břeclav]]ského velkostatku k valtickému a [[lednic]]kému v roce 1920.1/
 
:Do 1. pozemkové reformy byly pojaty společně ještě spojené velkostatky [[Valtice]]-[[Lednice]]. Soupisová jejich výměra, pochopitelně bez půdy valtického velkostatku, zůstavší za hranicemi v [[Rakousk]]u, činila 7.369,27 ha veškeré půdy; na zemědělskou půdu připadalo 2.544,25 ham na lesní hospodářství 5.737,22 ha. ''(Uvádí dr. ing. [[Jan Voženílek]]. Předběžné výsledky československé pozemkovém reformy. Země Česká a Moravsko-slezská. Praha [[1930]].)'' Jako jinde nesplnila ani zde prvá pozemková reforma naděje v ni kladené. ''(Naříká na to i dílko Valtice a okolí, uspořádané Jakubem [[Fintajsl]]em a vyšlé ve Valticích r. 1930.)'' Dokladem toho může být několik údajů o rozsahu hospodářství velkostatků [[Valtice]]-[[Lednice]] v roce [[1933]]. U zbylých dvorů zůstaly ještě velké výměry půdy, u ''valtického dvora'' 406,5854 ha, u ''Bořího dvora'' 550,3384 ha a u ''Nového dvora'' 329,6625 ha. ''Rybniční hospodářství'' mělo 652,8764 ha, ''vinařství'' 34,3281 ha. Také plochy ''voluptuáře'', celkem neproduktivní a určené zábavě a potěšení vlastníka, vykazující čísla: u valtického zámku 45,1193 ha, při zahradním ředitelství v Lednici 123,2127 ha a 4,4109 ha stavebního voluptuáře. 1/