Verze z 4. 10. 2010, 20:53 editovat Petr74 (diskuse \| příspěvky) 13 editací Bez shrnutí editace ← Porovnání se starší verzí		Verze z 19. 12. 2010, 08:46 editovat zrušit editaci Hanasant (diskuse \| příspěvky) 1 editace →‎Derivace součtu a rozdílu funkcí Porovnání s novější verzí →
Řádek 1: {{/Tento řádek neměňte/}} ==Výslovnost a pravopis== ~~== Derivace součtu a rozdílu funkcí ==~~ ~~Nechť <math>f,g\in C^1(\mathbb{R})</math>. Pak~~ Jak již bylo předesláno, vztah mezi psanou a mluvenou formou angličtiny má pestrou a zajímavou minulost, ale to nám jen málokdy pomůže, když stojíme před slovem, které nevíme jak vyslovit. Přeci jenom však několik pomůcek je. ~~:<math>(f(x)\pm g(x))'=f'(x)\pm g'(x).</math>~~ ~~==== Důkaz: ====~~ ===Krátké a dlouhé samohlásky=== :<math>(f(x)\pm g(x))'=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)\pm g(x+h)-f(x)\mp g(x)}{h}=\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{f(x+h)-f(x)}{h}\pm\lim\limits_{h\rightarrow 0}\frac{g(x+h)-g(x)}{h}=f'(x)\pm g'(x)</math>.</p> Celkem spolehlivě lze rozpoznat, jestli se bude vyslovovat krátká nebo dlouhá samohláska (případně dvouhláska). * Pokud je napsána dvěma samohláskami nebo samohláskou a "h", bývá dlouhá. * (Jedna) samohláska bývá krátká pokud za ní následuje skupina souhlásek, zdvojená souhláska nebo ** souhláska a konec slova, . * Pokud za jednou samohláskou následuje jedna souhláska, pak "e" a tím slovo končí, samohláska je dlouhá a to koncové "e" se nevyslovuje. * Jinak bývá dlouhá. ===Souhlásky=== * "b" jako v češtině ** "bh" ''v'' * "c" může být ''k'', ''s'' nebo ''č''; téměř nikdy se nevyslovuje jako naše c ** "ch" v anglických slovech ''č'', ve francouzských ''š'', ve skotských nebo německých se může dle libosti vyslovovat buď jako české ''ch'' nebo ''k'' * "d" jako v češtině; před "u": ''ď'' * "f" jako v češtině * "g" buď ''g'' nebo ''dž'' ** "gh" značí hlásku, která v angličtině již není; někdy se nevyslovuje vůbec, někdy ''f'', na začátku slova ''g'' * "h" buď ''h'' nebo se nevyslovuje; také se používá jako znak pro úpravu dalších písmen * "i" nezměkčuje předcházející d, t, n ** "io" změkčuje předcházející t na ''š'' a předcházející n na ''ň'' * "j" ''dž'' * "k" jako v češtině ** "kh" dle libosti vyslovovat buď jako české ''ch'' nebo ''k'' * "l" jako v češtině * "m" jako v češtině * "n" jako v češtině; před "io": ''ň'' ** "ng" ''ŋ'', v některých nářečích ''n'' * "p" jako v češtině ** "ph" ''f'' * "qu" ''kw'' * "r" na začátku slabiky slabě naznačené r; na konci spíše upravuje samohlásku, než že by se samo vyslovovalo * "s" jako v češtině (a to i ve spojeních st, sp); před "u": ''š'' ** "sh" ''š'' * "t" jako v češtině; před "io": ''š''; před "u": ''ť'', místně skoro až ''č'' ** "th" ''ð'' nebo ''θ'' (viz výše) * "v" jako v češtině * "w" ''w'' (viz výše) * "x" ''ks'' * "y" ''j'' (nepočítá se jako samohláska) * "z" jako v češtině ** "zh" ž Na rozdíl od češtiny se vyslovují znělé souhlásky i na konci slova zněle, tedy rozlišujeme výslovností například "let" (''let'', ať) a "led" (''led'', vedl), zatímco česká výslovnost obou slov je stejná. [[Kategorie:Angličtina\|Abeceda]] == Derivace součinu konstanty a funkce ==

Wikiknihy:Pískoviště: Porovnání verzí