Energetické zdroje naší planety a jejich využití: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Uran (ukládání paliva, koloběh uranu): původní údaj 15 % (ve skutečnosti méně než 14 %) se týká výroby elektřiny~~~~
→‎Sluneční elektrárny: změna formulace jedné věty z negativní na pozitivní, přepracován jeden odstavec podle publikované studie provozovatele přenosové soustavy ČEPS~~~~
Řádek 89:
== Sluneční elektrárny ==
[[Image:Solar two.jpg|350px|thumb|Sluneční elektrárna v USA]]
Další alternativou je sluneční energie. Během jednoho dne dopadne na čtvereční metr zemského povrchu sluneční energie o výkonu 0,7 kW. Dnes je na principu zachytávání slunečního záření postavena celá řada zařízení k ohřívání vody, nebo vytápění bytů, existují i sluneční elektrárny. Nejběžnějším zařízením pro zachycování sluneční energie je černá kovová deska, která dobře pohlcuje sluneční energii. Přes tuto desku jsou položeny až tři vrstvy průhledného skla, čímž vzniká skleníkový efekt. Teplo je z desky odváděno většinou pomocí vody. Takto získaná energie je sice zadarmo, ale náklady na stavby těchto zařízení dosahují velké výše. Sluneční energie se dá využít nejen na výrobu tepla, ale i elektrické energie. Proto se mohou používat ohniskové kolektory, což je zařízení které soustředí sluneční záření do malé plochy a umožní takto vyrábět páru potřebnou k pohonu turbín. Jejich nevýhodou je, že musí neustále sledovat slunce během jeho pohybu po obloze. Obrovskou nevýhodouvýhodou slunečních elektráren je, že ačkoli ke stavbě větší sluneční elektrárny tohoto typu o výkonu jen asi 500 MW je potřeba plocha přes 15 km<sup>2</sup>, panely je možno nainstalovat na střechy stávajících budov, takže na rozdíl od uhelných a jaderných elektráren vůbec nemusí zabírat ornou půdu. Nejperspektivnější využití sluneční energie bude tedy její přímá přeměna v elektrický proud pomocí fotoelektrických článků. V padesátých letech byly zkonstruovány první polovodiče, které po osvětlení vyrábějí elektrický proud. Dnes se bohužel využívají fotoelektrické články jen na kosmických sondách a družicích a jejich pozemské využití je malé, především pro jejich křehkost a vyšší cenu a také proto, že je lze využít jen ve slunečných oblastech.
V ČR je koeficient ročního využití poměrněkolem nízký1000 hodin, nacož maximuje píkovéhosrovnatelné instalovanéhos výkonunejvětším FVfotovoltaickým elektrárnatrhem v běží výjimečněNěmecku. Skutečně dodávaný výkon jejedné elektrárny může být velmi proměnlivý, jakjen přeszcela denvýjimečně takse vpohybuje roce,nad což80 přináší% technickéjmenovitého potíževýkonu. přiNa rozvodechvětším území však celkový výkon kolísá jen pomalu a lze jej dobře předpovídat až na dva dny dopředu, což je pro plánování energeticképrovozu elektrizační soustavy dostatečné.
[[Kategorie:Technika]]