Energetické zdroje naší planety a jejich využití: Porovnání verzí

Další alternativou je sluneční energie. Během jednoho dne dopadne na čtvereční metr zemského povrchu sluneční energie o výkonu 0,7 kW. Dnes je na principu zachytávání slunečního záření postavena celá řada zařízení k ohřívání vody, nebo vytápění bytů, existují i sluneční elektrárny. Nejběžnějším zařízením pro zachycování sluneční energie je černá kovová deska, která dobře pohlcuje sluneční energii. Přes tuto desku jsou položeny až tři vrstvy průhledného skla, čímž vzniká skleníkový efekt. Teplo je z desky odváděno většinou pomocí vody. Takto získaná energie je sice zadarmo, ale náklady na stavby těchto zařízení dosahují velké výše. Sluneční energie se dá využít nejen na výrobu tepla, ale i elektrické energie. Proto se mohou používat ohniskové kolektory, což je zařízení které soustředí sluneční záření do malé plochy a umožní takto vyrábět páru potřebnou k pohonu turbín. Jejich nevýhodou je, že musí neustále sledovat slunce během jeho pohybu po obloze. Obrovskou výhodou slunečních elektráren je, že ačkoli ke stavbě větší sluneční elektrárny tohoto typu o výkonu 500 MW je potřeba plocha přes 15 km², panely je možno nainstalovat na střechy stávajících budov, takže na rozdíl od uhelných a jaderných elektráren vůbec nemusí zabírat ornou půdu. Nejperspektivnější využití sluneční energie bude tedy její přímá přeměna v elektrický proud pomocí fotoelektrickýchfotovoltaických článků. V padesátých letech byly zkonstruovány první polovodiče, které po osvětlení vyrábějí elektrický proud. Dnes se bohužel využívají fotoelektrickéFotovoltaické články jenbyly použity na prvních kosmických sondách a družicích a jejich pozemské využití jebylo malé. V současnosti největší fotovoltaický systém v kosmu představují panely Mezinárodní kosmické stanici disponuje výkonem 110 kWp. V současnosti již vysoce převažují pozemské instalace, předevšímcelosvětový proinstalovaný jejichvýkon křehkostse apohybuje vyššíkolem cenu15 aGWp, takénejvíce protov Německu. Díky masivní podpoře vyspělých zemí klesly investiční náklady natolik, že jev lzesoučasnosti využít jenje ve slunečnýchslunných oblastech světa fotovoltaika nejvýhodnější zdroj energie. Očekává se proto další intenzivní růst instalovaného výkonu a snižování cen. Dokonce i v České republice je elektřina z fotovoltaických panelů levnější než z motorových elektrocentrál.

V ČR je koeficient ročního využití kolem 1000 hodin, což je srovnatelné s největším fotovoltaickým trhem v Německu. Skutečně dodávaný výkon jedné elektrárny může být velmi proměnlivý, jen zcela výjimečně se pohybuje nad 80 % jmenovitého výkonu. Na větším území celé republiky však celkový výkon kolísá jen málo a pomalu a lze jej velmi dobře předpovídat až na dva dny dopředu, což je pro plánování provozu elektrizační soustavy dostatečné.