Maturitní otázky z literatury/Antika: Porovnání verzí

Nové informace po tragédie
m (hésiodos – wikicitáty)
(Nové informace po tragédie)
{{Maturitní otázky z literatury}}
Jako [[w:Antika|antika]] je označováno dlouhé období evropského [[w:Starověk|starověku]], v němž dominovaly státy okolo [[w:Středozemní moře|Středozemního moře]] [[w:Starověké Řecko|Řecko]] a [[w:Starověký Řím|Řím]]. Za její počátek je považován vznik archaické řecké civilizace (resp. prvními písemnými záznamy Homérovy poezie) (8. - 7. století př. n. l.); jejím koncem pak je kolaps Římské říše a začátek středověku (mezi 3. a 6. stoletím n. l.).
 
== AntickéStarověké Řecko ==
{{Wikipedie|StarověkéLiteratura Řecko|Antickéstarověkého ŘeckoŘecka}}
V literatuře se v této době objevuje nový typ autorství – např.autor Homér seje nepovažovalznám za(na autorarozdíl vod dnešnímmýtů), slovaale smyslu,pojem chápalautorství je chápán jinak než v současnosti; např. Homér se považoval spíše za zprostředkovatele múz (tzv. epické autorství).
 
Postupně lze pozorovat ústup bohů „ze scény” – nejprve zasahují lidem úplně do všeho (např. v ''Iliadě'' s lidmi doslova hrají hry), ale postupně jsou stále více vytlačováni do pozadí lidskými hrdiny (přestože bohové jsou stále latentně přítomni).
Posun od konceptu všudypřítomných bohů ("partie šachů" s vojáky při Trójské válce popisované Iliadou či nástrahy při Odysseově putování) k edukativním hrdinům (buďte chytrý jako tento, lstivý jako tamten…) i ryze světským, primárně zábavným, žánrům (komediím).
 
=== Archaické období ===
{{Wikipedie|Starověké Řecko#Archaická doba (800 - 500 př. n. l.)|Archaická doba}}
Řekové již umí psát (písmo přejali od Féničanů).
Začíná 8. stoletím př. n. l. po skončení [[w:Temné období|temného období]] – období řecké historie po pádu Mykén, z něhož nepochází mnoho zpráv a dokladů. Řečtina se až na čtyři století úplně přestala zapisovat. Od 9. století se však Řecko zotavuje, objevují se první řecké městské státy – [[w:Polis|poleis]] – a Řekové též v upravené formě přejímají fénické hláskové písmo, čímž vzniká [[w:Řecká abeceda|alfabéta]].
 
{{Wikicitáty|Homér}}
{{Wikizdroje|Ilias}}
{{Wikizdroje|Příběhy Odysseovy}}
*[[w:Homér|Homér]]
**Žil asi v 8. století př. n. l.
{{Wikizdroje|Ilias}}
**''[[w:Ilias|Ilias]]''
***Hrdinský epos, zpracovávající epizodu z [[w:Trójská válka|Trójské války]].
***Hlavním hrdinou je [[w:Achilles|Achilles]], polobůh a pověstný válečník na straně AchájcůAchájů, který v souboji zabije Hektora, vrchního velitele Trójanů. Posléze je sám zabit, když jej v bitvě zradí pata (známá [[w:Achillova pata|Achillova pata]]), jediné zranitelné místo jeho těla.
***''Ilias'' je nejstarším zachovalým dílem evropské literatury.
{{Wikizdroje|Příběhy Odysseovy}}
**''[[w:Odysseia|Odysseia]]''
***Epická báseň popisující návrat Ithackého krále [[w:Odysseus|Odyssea]], Ithackého krále, z Trójské války. Ten nakonec trvá dlouhých 12 let, během nichž Odysseus zažívá mnohé útrapy a dobrodružství.
***''Odysseia'' je tradičně připisována Homérovi, moderní výzkumy však naznačují, že byla napsána přibližně o 50 až 100 let později.
***Přestože význam díla (na evropskou kulturu, řeckou mytologii…) je značný, je nižší než u básně ''Ilias''.
**Žil v 7 století př. n. l.
**''[[w:Hésiodos#Dílo|O původu bohů]]'' (v řečtině ''Theogonia'')
***Nejstarší ucelené podání řecké mytoogiemytologie, představuje jednotlivé generace bohů a jejich příbuzenské vztahy.
***Hlavní pramen pro studium řecké mytologie.
**''[[w:Hésiodos#Dílo|Práce a dny]]''
*[[w:Anakreón|Anakreón]]
**Žil v šestém století př. n. l.
**Jako básník působil na dvorech [[w:Tyrannis|tyranů]] řeckých městských států, psal nevázanou poezii o užívání si "vína„vína, žen a zpěvu"zpěvu”.
 
{{Wikizdroje|Autor:Ezop}}
*[[w:Ezop|Ezop]]
**Žil asi v 6. století př. n. l.
**[[w:Bajka|Bajky]]
***Krátké příběhy, většinou se zvířaty či rostlinami, které přebírají lidské vlastnosti. Na konci následuje krátké shrnutí(jednovětné) celého příběhu,morální poučení, o čem příběh byl a co si z něj má čtenář odnést.
***Na rozdíl od Homérských eposů (kterým porozumět se považovalo za špičkové vzdělání) jsou tyto příběhy jednoduché a přístupné obyčejným lidem (Ezop byl pravděpodobně sám propuštěný otrok).
 
=== AttickáAttické dobaobdobí ===
{{Wikipedie|Starověké Řecko#Klasická doba (500 - 336 př. n. l.)|Klasická doba}}
Podle ''attiky'' okolí Athén.
Trvá po dvě století, přibližně od roku 500 př. n. l. do roku 336 př. n. l. Název získalo podle [[w:Attika|Attiky]], oblasti kolem [[w:Athény|Athén]], což odkazuje na kulturní rozmach a politickou hegemonii Athén během tohoto období.
 
'''==== Filosofie''' ====
{{Wikipedie|Antická řecká filosofie}}
{{Wikicitáty|Sókratés}}
*[[w:Sókratés|Sókratés]]
**Autor citátu „Vím, že nic nevím” - snažil se vyvést lidi z omylů a uvažovat nad informacemi, které se považují za jistojisté.
**Například se ptal lidí na ulici co považují za dobré - a pak jim jejich názory vyvracel (pro něj pozitivní - že pro lidi je lepší začít od nula, než žít v omylech.
{{Wikicitáty|Platón}}
*[[w:Platón|Platón]]
**Sepsal Sókratovy myšlenky (ale možná je upravil, aby prezentovaly jeho vlastní názory).
**Psal v dialozích
**''[[w:Symposion (Platón)|Symposion]]''
***Jeden z dialogů
***Diskuze o [[w:Erós|Erótovi]], jehož (stejně jako Hésiodos) definuje jako odlesk božské síly v nás, hybnou sílu člověka, která ho motivuje ke snaze o dokonalost.
***Odsud také označení „[[w:Platonická láska|Platonická láska]]”
**Prosazuje názor, že duše vznikla v dokonalosti a nesmrtelnosti a náš svět je jen odleskem toho dokonalého, jen „svět stínů” - protože duše, která vstoupí do těla, zapomene veškerou dokonalost, a my se ji pak celý život snažíme znovu získat.
**V Řecku byl spíše neobvyklým filozofem, ti se zpravidla drželi „nohama na zemi”.
**Jeho díla jsou „šťavnatá” na hádky (Aristotelés, naproti tomu, je suchar).
**Na rozdíl od Aristotela s jeho názory lze polemizovat - dá se o nich hádat
* {{Wikicitáty|Aristotelés }}
*[[w:Aristotelés|Aristotelés]]
**Systemaizoval vědy - nejprve shrnul, co kdy kdo před ním vyzkoumal, a pak to vyložil a řekl: „Takhle to je.”
**Například zařadil delfína mezi savce - řekl si, že důležitý než způsob života je způsob výživy mláďat
**Také sepsal (v díle ''[[w:Poetika (Aristotelés)|Poetika]]'') pravidla řecké tragédie (ale spíše až ''ex post'', autoři je respektovali už předtím, nikoli na jeho základě - on spíše jen vzal to, co se v dramatu nejlépe osvědčilo).
 
==== Drama ====
{{Wikipedie|Divadlo#Divadlo v antickém Řecku|Divadlo v antickém Řecku}}
'''Řecké drama''' se vyvinulo z průvodu a chóru pěvců na [[w:Dionýsos|Dionýsových]] slavnostech. Chór byl veden/doplňován protagonistou, pro nějž byly psány první hry, postupně se k němu postupně přidali i další herci. ByloPředstavení bylo chápáno jako obřad - tím se liší od římského, jehož úkolem bylo jen bavit diváky. Dalším rozdílem oproti římskému dramatu je veřejná produkce v amfiteátrech (v římě se divadelní hra hrály spíše v palácích jako soukromá produkce, obyčejný lid měl své „divadlo” v [[w:Koloseum|Koloseu]]).
 
Rovněž se pořádaly různé dramatické soutěže, jejichž vítězové požívali podobných poct jako vítězní sportovci (socha, renta…).
 
Většinou hry následovaly jako 3 tragédie a 1 komedie ("odpočinkový„odpočinkový program"program”) za sebou v průběhu čtyř dní.
 
===== Tragédie =====
{{Wikipedie|Tragédie}}
Žánr tragédie vychází z „tance kozlů” na dionýsovských slavnostech.
 
Klasické schéma tragédií je následující:
'''Filosofie'''
*Expozice - seznámení diváka s postavami
* Sokratés
*Kolize - první kontakt s problémem
* Platón
*Krize - problém se vyostřuje
* Aristotelés
*Peripetie - „zamotávka”, úleva
*Katastrofa - lámání chleba, problém je fatální
'''Řecké drama''' se vyvinulo z průvodu a chóru pěvců na Dionýsových slavnostech. Chór byl veden/doplňován protagonistou, pro nějž byly psány první hry, postupně se k němu postupně přidali i další herci. Bylo chápáno jako obřad - tím se liší od římského, jehož úkolem bylo jen bavit diváky.
 
V tragédiích se též využívalo pravidlo tří jednot:
Většinou hry následovaly jako 3 tragédie a 1 komedie ("odpočinkový program") za sebou.
*Jednota času - celý děj se odehrává během čtyřiadvaceti hodin (cílem je příběh co nejvíce „zhutnit”, nemást diváka příliš mnoha časovými rovinami)
*Jednota místa - celý děj se odehrává na jednom místě
*Jednota děje - dějová linie nemá příliš mnoho odboček (umožňuje dívákovi se maximáně soustředit na hlavní příběh)
(Tyto jednoty byly však často obcházeny - například tak, že je celý příběh někým vyprávěn. Jednota času i místa je pak automaticky zajištěna.)
 
{{Wikicitáty|Aischylos}}
Tragédie
* [[w:Aischylos|Aischylos]] (525 - 456 př. n. l.) ["Oresteia", "Sedm proti Thébám", "Spoutaný Prométheus"]
**''[[w:Oresteia|Oresteia]]''
* Sofokles (496 - 406 př. n. l.) ["Král Oidipus", "Antigona"]
**''[[w:Sedm proti Thébám|Sedm proti Thébám]]''
* Euripides (asi 480 - 406 př. n. l.) ["Médea"]
**''[[w:Aischylos#Dílo|Spoutaný Prométheus]]''
{{Wikicitáty|Sofoklés}}
*[[w:Sofoklés|Sofoklés]] (496 - 406 př. n. l.)
**''[[w:Král Oidipus|Král Oidipus]]''
***Představuje tragický osud člověka, který se pokouší vzepřít vůli bohů (a přitom kdyby nic nedělal, nic by se nestalo - o to je to tragičtější).
***Obsahuje varování, že člověk by neměl moc pátrat, jinak skončí opravdu špatně - osud je (pořád ještě) daný bohy a jen bohy.
**''[[w:Antigona|Antigona]]''
{{Wikicitáty|Eurípidés}}
* Euripides[[w:Eurípidés|Eurípidés]] (asi 480 - 406 př. n. l.) ["Médea"]
**''[[w:Médeia|Médeia]]''
 
Komedie
23

editací