Linux:FAQ: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Instalace software ze zdrojových kódů: -- odstranění CheckInstall, který je poslední dva roky velmi chybový de facto zcela nepoužitelný // Petos (petos.cz) |
náhrada zastaralého prezentačního tagu vhodnější konstrukcí; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
= Jak vypadá Linux? =
V současné době již většina linuxových distribucí určených pro desktopy disponuje po spuštění grafickým rozhraním, takže uživatelé přicházející z operačních systémů založených na grafickém GUI ('''G'''raphical '''U'''ser '''I'''nterface - grafické uživatelské rozhraní) (nejčastěji MS Windows nebo Mac OS) nezažívají podobný šok jako dřív. Přesto je však na místě upozornit, že
▲V současné době již většina linuxových distribucí určených pro desktopy disponuje po spuštění grafickým rozhraním, takže uživatelé přicházející z operačních systémů založených na grafickém GUI ('''G'''raphical '''U'''ser '''I'''nterface - grafické uživatelské rozhraní) (nejčastěji MS Windows nebo Mac OS) nezažívají podobný šok jako dřív. Přesto je však na místě upozornit, že <u>pro běh linuxové distribuce není okenní GUI nezbytný</u>.
==Problém zatuhlých oken==
Řádek 11 ⟶ 9:
* přihlášením přes síť a restartováním X serveru pomocí příkazové řádky přes terminál
= Disková zařízení =
== Kde pod linuxem najdu disky? ==
Především je důležité pochopit, že na '''rozdíl od systémů MS Windows, DOS, či Symbian aj. mají unixové systémy pouze jeden kořen - /'' a disky, diskové oddíly (a jiná zařízení) jsou k nalezení jako speciální soubory v adresáři <code>/dev</code>.
Tj. to co u MS Windows vidíte jako disk '''<code>C:\</code>''' může být v linuxu diskový oddíl (partition) dostupný jako zařízení '''<code>/dev/hda1</code>''' ovšem
{{Příklad|1=
<div style="background-color:#f0fff0;font-family:monospace;">
Řádek 69 ⟶ 68:
Donedávna se používalo pro přístup k diskovým zařízením několik ovladačů. V poslední době, od jádra 2.6.20 však dochází k jejich sjednocování pod jednotnou hlavičkou '''libata''', takže vaše disky (a také USB disky a CD mechaniky..) se nejspíš budou v systému jevit jako by byly připojené přes SCSI rozhraní.}}
== Je lepší rozdělit disk na diskové oddíly, nebo vytvořit jeden oddíl přes celý disk? ==
Tato otázka dokáže vždy spolehlivě rozohnit na linuxových fórech debatu. Stejně jako ta následující. Přitom na ni neexistuje jednoznačná odpověď. Existuje pouze praktický soubor empirických zkušeností který se u každého liší. Pokusím se tedy vyložit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí všechna pro a proti.
Řádek 83 ⟶ 82:
: Pokud je do adresáře <code>/var</code> připojen samostatný diskový oddíl, tak v případě jeho "zaplácnutí" logem nedojde ke kolapsu celého systému. Pravděpodobnost havárie souborového systému je také u diskového oddílu s tímto adresářem mnohem vyšší také proto že je do něj obvykle častěji zapisováno.
== Který souborový systém je nejlepší? ==
Ani na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď a platí: "Někdo holky, jiný vdolky." V podstatě je úplně jedno který z nativních linuxových souborových systémů použijete. Abyste sami mohli posoudit jejich klady a zápory, máte zde k dispozici [[Přehled souborových systémů]]
= Instalace software =
Pod pojmem Linux se obvykle rozumí nejenom pouhé jádro, ale celá distribuce. Distribuce je kompletní systém, který obsahuje kromě jádra také všechny základní knihovny a aplikace, nezbytné pro chod systému. Mimo jiné také obsahuje nástroje, které jsou potřebné pro instalaci dalšího software.
== "Svatá trojice" ==
Mezi ty nejzákladnější, který má své kořeny v unixovém dávnověku, patří příkaz [[Linux:make|make]], který obsahuje prakticky téměř každá distribuce. Postup jeho použití se slangově označuje jako tzv. "svatá trojice". Viz
Řádek 103 ⟶ 102:
}}
* Prvním příkazem se provede základní konfigurace, tj. během spuštění konfiguračního skriptu se ověří zda jsou k dispozici všechny potřebné aplikace a knihovny a nastaví ev. další systémové proměnné (kam se mají nainstalovat binární spustitelné soubory, kam knihovny, kam dokumentace, atp.)
* Druhý příkaz provede vlastní sestavení aplikace - tj. vytvoření binárních souborů, vygenerování dokumentace atd.
* Třetím příkazem se provede vlastní instalace. Pokud není určeno jinak (při konfiguraci), použije [[Linux:make|make]] pro instalaci jako výchozí adresář <code>/usr/local</code>
Protože úspěch sestavení závisí do značné míry také na kvalitě konfiguračního skriptu, byly vytvořeny další alternativy jak pro automatické vytvoření konfiguračního skriptu, tak pro vlastní sestavení aplikace.
== [[Balíčkovací systémy]] ==
Instalace aplikací přes "svatou trojici" apod. je sice jednoduchá, ale nese sebou také řadu nevýhod. Ne vždy totiž autoři instalačních skriptů pamatují také na to, že někdo bude chtít aplikaci také odinstalovat, a také nijak neřeší ev. závislosti mezi instalovanými knihovnami. Proto vznikly balíčkovací systémy.
Řádek 115 ⟶ 114:
Díky balíčkovacím systémům lze software v rámci linuxových distribucí instalovat mnohem elegantněji než u MS Windows. Většina z nich má k dispozici nějakého správce balíků přes který stačí vybrat co chcete, stáhnout a doinstalovat.
=== Instalace software ze zdrojových kódů ===
Někdy se však můžete setkat s aplikacemi, které zrovna ve vaší distribuci nejsou. V takovém případě můžete většinou použít první postup - kompilaci ze zdrojového kódu, ale než takovou instalaci "naprudko" je lepší obeznámit se s postupem tvorby instalačních balíčků.
=== Instalace balíků z jiných distribucí ===
Je v zásadě možná díky aplikaci [[Linux:alien|alien]], ale je třeba mít na paměti několik důležitých faktů:
* U takto vytvořeného balíku nemusí sedět závislosti
* Aplikace kterou "přebalíte" přes [[Linux:alien|alien]] může vyžadovat knihovny, které ve svém systému nemáte nainstalované, nebo mají ve vaší distribuci trochu jiný název, či umístění (to však lze dodatečně pořešit přes symbolické linky, viz příkaz [[Linux:ldd|ldd]])
[[Kategorie:Linux|FAQ]]
| |||