Verze z 13. 8. 2009, 10:40 editovat Singularity~cswikibooks (diskuse \| příspěvky) 1 704 editací překlepy ← Porovnání se starší verzí		Verze z 19. 12. 2011, 20:00 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 4 244 editací m napřímení po přesunu Porovnání s novější verzí →
Řádek 35: * Pokud to podporuje základní deska (motherboard) vašeho stroje, tak můžete použít jako instalační médium USB klíčenku (Flash disk), v praxi je však příprava takového média záležitostí pro zkušenější uživatele. {{~~Pozor~~Upozornění\|Pokud provádíte instalaci bez připojení k síti, musíte mít k dispozici všechna potřebná instalační média. Nestačí mít pouze nějaké minimální CD!}} '''Po síti''' Řádek 45: Má výhodu především v tom, že celý systém (adresářovou strukturu a adresáře) lze nainstalovat (==nakopírovat) na připravený disk z přichystaného "obrazu" (image) disku, jiného připojeného disku, nebo i spuštěného systému. {{~~Pozn~~Poznámka\|Výhodou je, že odpadá nezbytnost stahování softwarových balíků. Celou operaci lze provést offline - tedy bez přístupu k internetu, a nepotřebujete žádná instalační média.}} == Rozdělení disku == Řádek 51: Správné rozdělení disku je základem dobré instalace. Nevhodně zvolená velikost diskového oddílu, nebo nevhodný typ souborového systému vám může do budoucna připravit nemilá překvapení. Proto dříve než začnete rozdělovat prostor na disku, byste měli mít jasno, jakým způsobem budete chtít potom se svým systémem pracovat. {{~~Pozn~~Poznámka\|I když není posláním této kapitolky seznámit čtenáře s tím jak to je s adresářovou strukturou na unixových systémech, je zde na místě upozornit - zvláště přeběhlíky od MS Windows - že linuxový systém používá stromovou strukturu adresářů, kde je pouze jediný kořen zastoupený znakem '''/'''. Tedy žádný disk C:, D:, atd.. Jednotlivé větve - adresáře, pak mohou fungovat buď jako složky, ve kterých jsou další soubory či adresáře, nebo jako tzv. '''přípojné body'''. Na tyto přípojné body pak lze "navěsit" buď blokové zařízení (diskový oddíl), jiný adresář (přes volbu ''bind'') nebo obraz disku, CD či DVD ( přes volbu ''loop'' ). Více se můžete dozvědět v kapitole [[ Linux:FAQ#Disková zařízení \| Linux:FAQ ]]. Řádek 75: Pokud stroj průběžně aktualizujete, tak si hlídejte zaplnění diskových oddílů na které se vám ukládají stahované soubory. U Debianu je to adresář <code>/var/apt/cache/archives</code>. Tyto soubory můžete s klidnou duší mazat, pokud je nehodláte dále používat k instalaci na jiných strojích. Také můžete tento adresář umístit na jiný diskový oddíl a nahradit ho [[ Linux:Adresářová struktura#Linky \| symlinkem ]] {{~~Pozn~~Poznámka\|Použití swapovacího diskového oddílu je v dnešní době velice diskutabilní. V dobách, kdy byly paměti nebetyčně drahé svůj význam měl. Pokud máte více jak 3GB paměti RAM má swapovací oddíl význam leda chcete-li využívat možnosti uspávání systému na disk. V takovém případě by pak jeho velikost měla odpovídat množství vaší paměti. Pokud však máte paměti málo, nebo hrozí situace že by její množství nestačilo, vytvořte diskový oddíl pro swap dvakrát tak velký než kolik jí máte.}}

Instalace OS Linux: Porovnání verzí