|
[[Soubor:Resistor_symbol_America.svg|100px]]
{{PoznPoznámka|Ne všechny součástky, které nějak kladou odpor elektrickému proudu, se ale chovají čistě jako rezistor. Krom oficiálně vyráběných rezistorů - součástek s přesně určenou rezistencí - se jako rezistor projevuje i běžný drát a vlhká země; naopak slaná voda nebo žárovka se chovají trochu odlišně.}}
:<math>P = U . I = \frac{U^2}{R} = I^2 . R</math>
{{PoznPoznámka|Běžné malé rezistory mají '''zatížitelnost 0,25 W''', rezistory pro zatížitelnost např. 5 W mají velikost zhruba jako tužkové baterie. Rezistory pro malé výkony se vyrábí jako '''vrstvové''' tj. na keramickém tělísku je nanesena vrstva odporového materiálu, jejímiž rozměry se nastavuje odpor. Pro velké výkony se používají '''drátové''' rezistory, které vznikají navinutím odporového drátu na nosné těleso.}}
<!-- === Pár obvodů s rezistory === -->
Farad je jednotka dost velká a dosahují jí jen drahé elektrolytické kondenzátory na nízké napětí. 1 mF mají běžně elektrolytické kondenzátory (i na síťové napětí), uF běžné svitkové kondenzátory, v řádu nF jsou malé destičkové kondenzátory, pF mají často už např. samotné spoje.
{{PozorUpozornění|Je třeba
#dodržovat '''maximální napětí''' na které lze kondenzátor bezpečně nabít
#u elektrolytických kondenzátorů dodržovat '''polaritu''' nabíjení}}
{{PoznPoznámka|1=Je zřejmé, že když se napětí f-krát za sekundu změní z U na -U a zpět na U, musí kondenzátorem také f-krát za sekundu protéct náboj Q = 2 C . 2 U<sub>max</sub>. Skutečně platí, že I<sub>stř</sub> = 4 . C . f . U<sub>max</sub>. Nás ovšem zajímá proud nikoliv střední, ale efektivní, a tak (podle vztahů výše uvedených) spočteme, že
:<math>I_{str} = 4Cf\sqrt{2}U</math>
:<math>I = \frac{230 V}{314 s^{-1} . 1 H} = '''0,73 A'''</math>}}
{{PoznPoznámka|Když teče cívkou proud, je v ní (přesněji v magnetickém poli okolo ní) uložena energie
<math>E = 0.5*L*I^2</math>}}
| 