Praktická elektronika/BJT Zesilovače: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
kategorizace
m napřímení po přesunu
Řádek 6:
[[Soubor:Bipolar_transistor_amplifier_-_emitor.svg|thumb|400px|left|Jednostupňový tranzistorový zesilovač se společným emitorem.]]
 
{{PoznPoznámka|Se '''společným emitorem''' proto, že emitor tranzistoru je spojen přes rezistor <math>R_E</math> se zemí, která je ''společná pro vstup i výstup''.}}
 
Pokud na vstup tohoto jednoduchého zapojení (<math>u_1</math>) přivedeme signál (proud), ten bude měnit ''bázový proud'' <math>I_B</math> a tím zavírat a otevírat bipolární tranzistor. To způsobí, že se bude měnit pracovní bod tranzistoru na V-A výstupní charakteristice a tím i úbytek napětí mezi kolektorem a emitorem <math>U_{CE}</math>. Čím větší úroveň signálu tedy přivedeme na vstup, tím více se tranzistor otevře, zmenší se <math>U_{CE}</math> a tím pádem i výstupní napětí <math>u_2</math>. Říkáme, že tento druh zesilovače je ''invertující'', nebo také že ''obrací fázi o 180°''.
Řádek 21:
:<math>I_C = \frac{U_{CC} - U_{CE}}{R_C + R_E}</math>
 
{{PoznPoznámka|Napětí zdroje <math>U_{CC}</math> známe. Napětí <math>U_{CE}</math> vhodně zvolíme z výstupních charakteristik použitého tranzistoru. Napětí <math>U_{BE}</math> je úbytek na PN přechodu a pro jednoduchost se uvažuje jeho hodnota 0.6 V.}}
 
Teď již známe pracovní body tranzistoru (máme <math>U_{CE}</math> a <math>I_{C}</math>) v ''klidovém stavu''. Proč pracovní body? Pokud se podíváme na výstupní charakteristiky tranzistoru, zjistíme, že je jich více a závisí ještě na jednom proudu. Tomuto proudu se říká ''bázový''. Tento proud se nastavuje pomocí rezistoru <math>R_B</math> a můžeme pro něj sestavit následující rovnici: