Švédština/Zájmena: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
optimalizace kódu; oprava kódu; kosmetické úpravy
Lamprus (diskuse | příspěvky)
rozepsání
Řádek 1:
{{Wikipedie|Zájmeno}}
{{Wikipedie|Skloňování}}
== Osobní a přivlastňovací zájmena ==
{| class="wikitable"
|+ Přehled osobních a přivlastňovacích zájmen
Řádek 69 ⟶ 70:
| deras
|-
| se, si
| --
| sig [sej:]
Řádek 75 ⟶ 76:
|}
 
Výslovnost některých tvarů je nepravidelná. Tvary ''mig, dig, sig, de / dem'' se v neformálních textech mohou psát v souladu s výslovností ''mej, dej, sej, dom''.
'''Přivlastňovací zájmena''' se v 1. a 2. osobě a zvratné zájmeno skloňují jako přídavná jména při slabém skloňování, tj. rozlišují tvary pro společný a střední rod v jednotném čísle a tvar pro množné číslo:
 
* min - můj, má (c)
=== Osobní zájmena ===
* mitt - mé (n)
Osobní zájmena mají obvykle dva tvary: pád podmětu a pád předmětu.
* mina - mí, mé, má (pl)
 
Příklady:
* jag ser dig = já vidím tebe
* du ser mig = ty vidíš mě
 
Ve třetí osobě jednotného čísla jsou celkem čtyři různá zájmena. ''Han'' (on) a ''hon'' (ona) označují pouze osoby. Pro „neosoby“, které jsou mluvnicky společného [[../Jmenný rod|rodu]], se používá zájmeno ''den'' (ono), zatímco pro střední rod bez ohledu na osobu či neosobu) slouží zájmeno ''det'' (ono). Výjimkou je ustálená fráze, která se používá v odpovědi na otázku ''kolik je hodin?'':
* Hon är sex. = Je šest (hodin).
 
=== Přivlastňovací zájmena ===
'''Přivlastňovací zájmena''' seslouží k vyjadřování vlastnických vztahů. vV 1. a 2. osobě a zvratné zájmeno se skloňují jako [[../Přídavná jména|přídavná jména]] při slabém (neurčitém) skloňování, tj. rozlišují tvary pro společný a střední rod v jednotném čísle a tvar pro množné číslo:
* min – můj, má: '''min''' vän = můj přítel
* mitt – mé: '''mitt''' barn = mé dítě
* mina – mí, mé, má: '''mina''' vänner = mí přátelé, '''mina''' barn = mé děti
 
=== Zvratná zájmena ===
Zvratná osobní a přivlastňovací zájmena (sig = se / si, sin = svůj) se na rozdíl od češtiny používají pouze ve 3. osobě. V 1. a 2. osobě se užívají nezvratná zájmena:
* Jag ser '''mig'''. = Vidím se / sebe.
* Du ser '''dig'''. = Vidíš se / sebe.
* Han ser '''sig'''. = Vidí se / sebe.
* Vi ser '''oss'''. = Vidíme se / sebe.
* Ni ser '''er'''. = Vidíte se / sebe.
* De ser '''sig'''. = Oni se vidí.
 
Podobně je to u přivlastňovacích zájmen:
* Jag ser '''mitt''' hus. = Vidím svůj dům.
* Han ser '''sitt''' hus. = On vidí svůj dům.
 
Srovnejte rozdíl:
* Han ser '''sig'''. = On vidí sebe.
* Han ser '''honom'''. = On vidí jeho. (= někoho jiného)
 
* Han ser '''sin''' bil. = On vidí své auto.
* Han ser '''hans''' bil. = On vidí jeho auto. (= někoho jiného)
 
Ve švédštině existují podobně jako v češtině '''zvratná slovesa'''. Stejně jako v jiných případech je však zvratné zájmeno '''sig''' jen ve 3. osobě:
* Jar lär '''mig'''. = Učím se.
* Han lär '''sig'''. = On se učí.
 
Pro vyjádření vzájemnosti se nepoužívá zvratné ''sig'', ale zájmeno ''varandra'' (navzájem):
'''Zvratná zájmena''' se používají pouze ve 3. osobě.
* JagDe ser migvarandra. = VidímOni se vidí (jeden druhého, navzájem).
* De ser sig i spegeln. = Oni se vidí v zrcadle. (ne navzájem, ale každý sám sebe)
* Han ser sig. = Vidí se.
 
[[../Trpný rod|Trpnému rodu]] vyjádřenému v češtině zvratným slovesem ve švédštině obvykle odpovídají tvary zakončené -s:
Výslovnost některých tvarů je nepravidelná. Tvary mig, dig, sig, dem se v neformálních textech mohou psát v souladu s výslovností mej, dej, sej, dom.
* betala'''s''' i kassan = platí se u pokladny
 
[[Kategorie:Švédština|Zájmena]]