Maturitní otázky z literatury/Antika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Qeqwq (diskuse | příspěvky)
Dokončení Řecka, malé úpravy
specifikace odkazů v šablonách sesterských projektů
Řádek 3:
 
== Starověké Řecko ==
{{Wikipedie|článek=Literatura starověkého Řecka}}
V literatuře se v této době objevuje nový typ autorství – autor už je znám (na rozdíl od mýtů), ale pojem autorství je chápán jinak než v současnosti; např. Homér se považoval spíše za zprostředkovatele múz (tzv. epické autorství).
 
Řádek 9:
 
=== Archaické období ===
{{Wikipedie|článek=Starověké Řecko#Archaická doba (800 - 500 př. n. l.)|Archaická doba}}
Začíná 8. stoletím př. n. l. po skončení [[w:Temné období|temného období]] – období řecké historie po pádu Mykén, z něhož nepochází mnoho zpráv a dokladů. Řečtina se až na čtyři století úplně přestala zapisovat. Od 9. století se však Řecko zotavuje, objevují se první řecké městské státy – [[w:Polis|poleis]] – a Řekové též v upravené formě přejímají fénické hláskové písmo, čímž vzniká [[w:Řecká abeceda|alfabéta]].
 
{{Wikicitáty|osoba=Homér}}
{{Wikizdroje|Autor:Homér|autor=Homér}}
*[[w:Homér|Homér]] (asi 8. století př. n. l.)
**''[[w:Ilias|Ilias]]''
Řádek 25:
**''Iliada'' a ''Odysseia'' nejsou ve skutečnosti originálními díly, jde o nová zpracování starých vyprávění (pocházejících z 11. – 12. stol. př. n. l.).
 
{{Wikicitáty|osoba=Hésiodos}}
*[[w:Hésiodos|Hésiodos]] (polovina 7. století př. n. l.)
**''[[w:Hésiodos#Dílo|O původu bohů]]'' (v řečtině ''Theogonia'')
Řádek 42:
**Jako básník působil na dvorech [[w:Tyrannis|tyranů]] řeckých městských států, psal nevázanou poezii o užívání si „vína, žen a zpěvu”.
 
{{Wikizdroje|Autor:Ezop|autor=Ezop}}
*[[w:Ezop|Ezop]] (asi 6. století př. n. l.)
**[[w:Bajka|Bajky]]
Řádek 49:
 
=== Attické období ===
{{Wikipedie|článek=Starověké Řecko#Klasická doba (500 - 336 př. n. l.)|Klasická doba}}
Trvá po dvě století, přibližně od roku 500 př. n. l. do roku 336 př. n. l. Název získalo podle [[w:Attika|Attiky]], oblasti kolem [[w:Athény|Athén]], což odkazuje na kulturní rozmach a politickou hegemonii Athén během tohoto období.
 
==== Filosofie ====
{{Wikipedie|článek=Antická řecká filosofie}}
{{Wikicitáty|osoba=Sókratés}}
*[[w:Sókratés|Sókratés]] (469 – 399 př. n. l.)
**Autor citátu „Vím, že nic nevím” - snažil se vyvést lidi z omylů a uvažovat nad informacemi, které se považují za jistojisté.
**Například se ptal lidí na ulici co považují za dobré - a pak jim jejich názory vyvracel (pro něj pozitivní - že pro lidi je lepší začít od nula, než žít v omylech.
 
{{Wikicitáty|osoba=Platón}}
*[[w:Platón|Platón]] (427 – 347 př. n. l.)
**Sepsal Sókratovy myšlenky (ale možná je upravil, aby prezentovaly jeho vlastní názory).
Řádek 72:
**Na rozdíl od Aristotela s jeho názory lze polemizovat - dá se o nich hádat
 
{{Wikicitáty|osoba=Aristotelés}}
*[[w:Aristotelés|Aristotelés]] (384 – 322 př. n. l.)
**Systemaizoval vědy - nejprve shrnul, co kdy kdo před ním vyzkoumal, a pak to vyložil a řekl: „Takhle to je.”
Řádek 79:
 
==== Drama ====
{{Wikipedie|článek=Divadlo#Divadlo v antickém Řecku|Divadlo v antickém Řecku}}
Řecké drama se vyvinulo z průvodu a chóru pěvců na [[w:Dionýsos|Dionýsových]] slavnostech. Chór byl veden/doplňován protagonistou, pro nějž byly psány první hry, postupně se k němu postupně přidali i další herci. Představení bylo chápáno jako obřad - tím se liší od římského, jehož úkolem bylo jen bavit diváky. Dalším rozdílem oproti římskému dramatu je veřejná produkce v amfiteátrech (v římě se divadelní hra hrály spíše v palácích jako soukromá produkce, obyčejný lid měl své „divadlo” v [[w:Koloseum|Koloseu]]).
 
Řádek 87:
 
===== Tragédie =====
{{Wikipedie|článek=Tragédie}}
Žánr tragédie vychází z „tance kozlů” na dionýsovských slavnostech.
 
Řádek 103:
(Tyto jednoty byly však často obcházeny - například tak, že je celý příběh někým vyprávěn. Jednota času i místa je pak automaticky zajištěna.)
 
{{Wikicitáty|osoba=Aischylos}}
*[[w:Aischylos|Aischylos]] (525 – 456 př. n. l.)
**''[[w:Oresteia|Oresteia]]''
Řádek 109:
**''[[w:Aischylos#Dílo|Spoutaný Prométheus]]''
 
{{Wikicitáty|osoba=Sofoklés}}
*[[w:Sofoklés|Sofoklés]] (asi 496 – asi 406 př. n. l.)
**''[[w:Král Oidipus|Král Oidipus]]''
Řádek 116:
**''[[w:Antigona|Antigona]]''
 
{{Wikicitáty|osoba=Eurípidés}}
*[[w:Eurípidés|Eurípidés]] (asi 480 – 406 př. n. l.)
**''[[w:Médeia|Médeia]]''
 
===== Komedie =====
{{Wikipedie|článek=Komedie}}
Základními aspekty žánru komedie jsou humor a vkusná komika, jež poskytují humorný nadhled nad lidskými slabostmi a nedostatky. Konec je vždy šťastný, problémy hlavního hrdiny se podaří vyřešit a vše se v dobré obrátí.
Ve starověkém Řecku byla komedie považována za nižší formu dramatu než tragédie.
 
{{Wikicitáty|osoba=Aristofanés}}
*[[w:Aristofanés|Aristofanés]] (asi 448 – asi 385 př. n. l.)
**''Ptáci''
Řádek 138:
 
==== Rétorika ====
{{Wikipedie|článek=Rétorika}}
*[[w:Démosthenés|Démosthenés]] (384 př. n. l. – 322 př. n. l.)
**Autor filipik, ostrých politických řečí, v nichž varoval před nebezpečím, které hrozilo Athénám od Filipa II. Makedonského.
 
==== Historikové ====
{{Wikipedie|článek=Historiografie}}
{{Wikizdroje|dílo=Herodotovy dějiny}}
*[[w:Hérodotos|Hérodotos]] (asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.)
**První významný antický historik, proto byl [[w:Cicero|Ciceronem]] nazván „otcem dějepisu”.
Řádek 151:
***Dílo má velkou literární i historiografickou hodnotu, není ovšem zcela věrohodné a přesné, Hérodotos do ''Dějin'' zahrnuje i báje a trdiční mýty (např. o Gryfech, bytostech s tělem lva a hlavou a křídly orla).
 
{{Wikizdroje|dílo=Sepsání války peloponnesské}}
*[[w:Thúkýdidés|Thúkýdidés]] (460–455 př. n. l. – asi 399 př. n. l.)
**''[[w:Dějiny peloponéské války|Dějiny peloponéské války]]''
Řádek 157:
 
=== Helénistické období ===
{{Wikipedie|článek=Starověké Řecko#Helénistická doba (336 - 146 př. n. l.)|Helénistická doba}}
Díky výbojům [[w:Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] došlo k ohromnému rozšíření řecké kultury, kvalitativně se však jedná o období úpadku – nejlepší literaturou té doby jsou pokleslé komedie.
Když ne svojí tvorbou, toto období je významné aspoň kulturní výměnou – došlo ke střetnutí tří kultur, řecké, perské a egyptské, vědění bylo shromažďováno v Alexandrijské knihovně.
 
{{Wikicitáty|osoba=Menandros}}
*[[w:Menandros|Menandros]] (342 př. n. l. – 291 př. n. l.)
**V Římě byl velice populární (nikoli však v Řecku). Mnozí autoři na něj navazovali (včetně [[w:Plautus|Plauta]], jiní od něj přebírali celé zápletky
Řádek 167:
 
=== Římské období ===
{{Wikipedie|článek=Starověké Řecko#Římská nadvláda (146 př. n. l. - 395 n. l.)|Římská doba}}
V tomto období jsou řecké obce podrobeny římské nadvládě. Přesto, že mnozí Římané (včetně několika císařů, např. [[w:Nero|Nerona]] či [[w:Hadrianus|Hadriana]]) obdivují řeckou kulturu (obzvláště pak dílo Homérovo) a řečtina dlouhou dobu slouží jako ''[[w:Lingua franca|lingua franca]]'' východu Římské říše, originální tvorba v Řecku je zcela pod vlivem úpadkové Římské kultury.