Praktická elektronika/BJT Zesilovače: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 32:
Teď již známe vše k tomu, abychom určili pracovní bod zesilovače v klidovém stavu (tedy ve stavu kdy na vstup nepřivádíme žádný signál). Poté co přivedeme jakýkoliv signál na vstup se změní proud báze a tudíž i jeho pracovní bod. Tranzistor se otevře, resp. zavře a tím se změní napětí <math>U_{CE}</math> a tedy i výstupní napětí <math>u_2</math>.
=== Výpočet vzorců zesilovače se společným emitorem ===
Vzorec pro výpočet kolektorového rezistoru zesilovače
<math>R_3 = \frac{\frac{1} {2} U_{CC}} {I_{C}}</math>
Vzorec pro výpočet emitorového rezistoru zesilovače
<math>R_4 = \frac{U_{RE}} {I_{C}}</math>
Vzorec pro výpočet proudu báze
<math>I_B = \frac{I_C} {h_{21E}}</math>
Vzorec pro výpočet odporu báze Rb1
<math>R_{1} = \frac{U_{CC} - U_{BE} - U_{RE}} {11 \cdot I_B}</math>
Vzorec pro výpočet odporu báze Rb2
<math>R_{2} = \frac{U_{BE} + U_{RE}} {10 \cdot I_B}</math>
Vzorec pro výpočet zesílení
<math>A_U = \frac{U_{out}} {U_{in}}</math>
==== Přiklad výpočtu vzorců ====
<math>U_{BE} = 0,7 V</math> ,
<math>I_C = 5 mA</math> ,
<math>U_{CC} = 9 V</math> ,
<math>h_{21E} = 360</math> ,
<math>R_4 = 100\Omega</math>
<math>R_3 = \frac{\frac{1} {2} U_{CC}} {I_{C}} = \frac{\frac{1} {2} 9V} {5mA} = 0,9 k\Omega</math>
<math>U_{RE} = I_C \cdot R_4 = 0,005A \cdot 100\Omega = 0,5 V </math>
<math>I_B = \frac{I_C} {h_{21E}} = \frac{5mA} {360} \dot= 0,014 A</math>
<math>R_{1} = \frac{U_{CC} - U_{BE} - U_{RE}} {11 \cdot I_B} = \frac{9V - 0,7V - 0,5V} {11 \cdot 0,014A} = \frac{7,8V} {0,154A} \dot= 50,65k\Omega</math>
<math>R_{2} = \frac{U_{BE} + U_{RE}} {10 \cdot I_B} = \frac{0,7V + 0,5V} {10 \cdot 0,014A} = \frac{1,2V} {0,14A} \dot= 8,57k\Omega</math>
== Nedostatky ==
| |||