|
: Zřizovaly se silné hradby proti [[w:Římané|Říman]]ům, také mohutné valy od [[w:Stillfried|Stillfried]]u, náspy a příkopy u [[w:Dürnkrut|Dürnkrut]] ''(Suché Krůty)'' a [[w:Erstbrunn|Erstbrunn]]; opakovaně pronikal tento lid ovládající svět, přes [[w:Dunaj|Dunaj]] a římské tašky, jaké se ve [[w:Stillfried|Stillfried]]u vyskytují na mírných kopcích písku, poukazují na to, že [[w:Římané|Římané]] v naší čtvrti postavili [[w:tvrz|tvrz]], která ovšem útoku německým kmenů dlouho nemohla klást odpor. [[w:Germáni|Germán]]ské stavby jsou také kuželovité zemní pahorky (''zvané'' Tumuli) a Hausberge, stupňovitě se zvedající, které jsou nevídané pro své vysoké náspy a také příkopy. Obzvláště zajímavý je Hausberg u [[w:Gaiselberg|Gaiselberg]] v blízkosti [[w:Zistersdorf|Zistersdorf]]u ''([[w:Čistějov|Čistějov]]a)'', která má tři kruhové náspy, ten nejvyšší dosahuje až 12 m a ten nejvyšší má rozsah změřený na 800 kroků, jiné podobné stavby uvidíme také u vsí [[w:Gänserndorf|Gänserndorf]], [[w:Staatz|Staatz]] ''(Stožec)'', [[w:Lichtenwarth|Lichtenwarth]], [[w:Spannberg|Spannberg]] a [[w:Ober-Sulz|Ober-Sulz]]. [[w:Kostel|Kostel]] a [[w:hřbitov|hřbitov]] se nalézá často nahoře náspů, jako dříve se oběti kladly na místa zvýšená. 10/3
: Než začalo [[w:stěhování národů|stěhování národů]], byl Quaden kolem roku [[500]] v našem okolí vytlačen, nato se usadil do jižního [[w:Bavorsko|Bavorsk]]a. Lid táhl nahoru, lid dolů táhl naší zemí a pustošil a pustošil místa s pilností, stále víc se ztrácelo obyvatelstvo na sever od [[w:Dunaj|Dunaj]]e; jenom se sem porůznu usadily [[w:Slované|slovan]]ské rodiny, které sem měli přihnat kořistničtí [[w:Avaři|Avaři]].
: V 6. až 8. století slovanské obyvatelstvo zaplavilo Evropu. ''(E. Klanicová 1991)''
: Panování ''(franckého krále)'' [[w:Karel I. Veliký|Karla ''(I.)'' Velikého]] ''([[748]]-[[814]])'' udělala konec a k ochraně [[w:Německá říše|Německé říše]] byla založena [[w:Východní marka|Východní marka]]. 10/4
: V polovině 9. století po porážce [[w:Avaři|Ava]]rů [[w:Karel Veliký|Karlem Veliký]]m se vytvářela dnešní [[w:Morava|Morava]]. ''(E. Klanicová 1991)''
: [[w:Východní marka|Východní marka]] byla divokými [[w:MaďařiMaďar]]y kolem roku [[900]] dobyta a vypleněna. Pro naši zemi přišly šťastné časy, když německý císař [[w:Otto I.|Otto I.]] ''(Veliký)'' ([[912]]-[[973]]) u [[w:Augsburg|Augsburg]]u ''(Augšpurk, Aušpurk) (na jihozápadě [[w:Bavorko|Bavork]]a)'' ozbrojenou mocí [[w:Maďaři|Maďa]]ry vyhnal a [[w:Východní marka|Východní mark]]u opět sestavil. Velký císař propůjčil zemi [[w:Bavorsko|bavorsk]]ému rodu [[w:Babenberg|Babenberg]]ů (předchůdců [[w:Habsburg|Habsbur]]ků v [[w:Rakousko|Rakousk]]u) a velký pruh země dostal [[w:Bavorsko|bavor]]ský [[w:šlechtic|šlechtic]], [[w:biskup|biskup]]ové a [[w:klášter|klášter]]y, kteří zaručí, jak zemi pustou s [[w:Němci|něm]]eckými přistěhovalci učiní ornou. To platilo a také země, která je jen jednou čtvrtinu [[w:Vídeňský les|Vídeňského les]]a, zvětšují se stálé sváry proti [[w:Uhry|Uhr]]ám. V tomto úsilí byli [[w:Babenberkové|Babenber]]ští zejména [[w:císař|císař]]em [[w:Jindřich|Jindřich]]em ''(Heinrich)'' III. ''(1017-1056)''a jeho mocnou říší podporováni; [[w:císař|císař]] měl totiž v úmyslu, až vrchnost a [[w:Německá říše|Německá říše]] bude bohatá, podnikne opět válečné tažení proti [[w:Uhry|Uhr]]ám za pomoci [[w:Babenberg|Babenberg]]ů. 10/4
:Když také ještě smrtí [[w:Štěpán|Štěpán]]a ''(I.)'' Svatého ''(vládl [[977]]-1038) nynější záměr není výhodný, nemůže [[w:Německo|němec]]ký [[w:císař|císař]] žádné stálé úspěchy docílit. Zajisté dokázalo to [[w:rytíř|rytíř]]ské umění [[w:markrabě|markrabě]]te [[w:Adalbert|Adalbert]]a ''(Vojtěcha) ([[w:Babenberg|Babenber]]ského) (vládl 1018-1055)'' [[w:Vítězný|Vítězn]]ého, aby zemské hranice tvořila [[w:řeka|řeka]] [[w:Morava|Morava]] a [[w:Leitha|Leitha]] ''([[w:Litava|Litava]], přítok [[w:Dunaj|Dunaj]]e tvoří [[w:Uhersko|uhersk]]ou hranici)'', čímž náš těsný domov byl součástí [[w:Východní marka|Východní mark]]y (1043). Toto znovu získané území darováno rovněž na [[w:Bavorsko|bavorsk]]é, duchovní a světské, velké a bohaté; krajina v okolí [[w:Valtice|Valtic]] přešla na [[w:hrabě|hrabě]]te [[w:Richwin|Richwin]]a, jeho držba obsahovala pruh země od osady [[w:Kettlasbrunn|Kettlasbrunn]] ''(jižně od [[w:Wilfersdorf|Wilfersdorf]]u)'', [[w:Böhmischkrut|Böhmischkrut]] ''(nyní [[w:Großkrut|Großkrut]])'' a [[w:Herrnbaumgarten|Herrnbaumgarten]] až do [[w:Břeclav|Břeclav]]i. 10/4
===== Dějiny 11. století =====
:* 1772
: Po smrti [[w:kníže|kníže]]te Václava ''(Wenzel 1696-1772)'' založili jeho oba nástupci, František Josef ''(Franz Josef 1726-1781)'' a Karel ''(1724-1[[748]]1748)'', jehož je ještě dnes kvetoucí linie knížecího domu [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ů, kteří Františkova ''(Franzische)'' a Karlova či Kroměřížskou (1772). 10/78
: [[w:kníže|Kníže]] Franz Josef (Franz Josef 1726-1781) a [[w:kníže|kníže]] Karel ''(1724-1748)'' byli v nejrůznějších bitvách věrni jako odnože svého velkého strýce. První se oženil s Leopoldinou ze Šternberka ''(1733-1809)'', druhý s Eleonorou ''(1764-1812)'' z [[w:kníže|kníže]]cího rodu [[w:Öttingen|Öttingen]]. Jejich sestra Leopoldine se provdala za [[w:hrabě|hrabě]]te Kaunitz ''(Václav Antonín hrabě z [[w:Kounic|Kounic]] 1711-1794)''. 10/78
:Roku 1790 měl [[schattenber]]ský dvůr stav 32 hovězího dobytka. 1/
:V polovici [[19. století]] bylstoletíbyl likvidován dvůr [[schrattenber]]ský. 1/
==== Valtický dvůr ====
==== Vinařství ====
:Vinařství nebyla věnována v [[18. století]] takovástoletítaková pozornost, jaká se obrátila k valtickému vinařství později, zejména za ČSR. V 18. století bylo - ve srovnání s jinými rakouskými víny - považováno valtické víno jenom za středně dobré. Reorganisace hospodářství v r. 1863 se orientovala hodně i na vinařství, protože značně poklesl průměrný čistý výnos z vinic. Počátkem 20. století byla taková produkce vína, že ročně bylo možno prodat 800 hl. 1/
:
:
| 