Dějiny Korolup/Hilfspolizeitruppen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění - hasiči na vsi |
→Školení a výcvik: normy a mobilizace |
||
Řádek 110:
== Školení a výcvik ==
[[File:Feuerwehrmuseum München -22.JPG|náhled|Od 1. ledna 1939 povinné normy
Od 1. ledna 1939 platily pro hasiče povinné zkoušky (normy
Organizační struktura hasičských záchranných sborů od konce roku 1942 předpokládala seskupení místních jednotek pod velení okresního velitele (Kreisfeuerwehrführers), čímž měla být posílena sousedská požární ochrana. Na papíře to vypadalo dobře, praxe byla však jiná. Vozový park byl přehlídkou ''mišmaše'' starých vozidel, často ještě s celogumovými pneumatikami. Nákladní automobily, motocykly nebo drážní vozidla chyběla zcela. Palivo neměly ani landráty. Zásahovou výstroj si obstarávali hasiči z vlastních zdrojů a o jednotnosti uniforem se hasičům mohlo zatím jen zdát.▼
Hasiči absolvovali povinně 52 cvičení ročně. Pod požární ochranu patřilo území až do 15 km od hranice obce. V červenci 1941 si župní velitelství stěžovalo:
Řádek 122 ⟶ 118:
V květnu 1942 ale župní velitelství pravděpodobně spokojeno nebylo, jelikož upozorňovalo na porušování cvičební aktivity a dodržování pravidel během cvičení. Proto župní velitel zdůraznil, že v budoucnu bude probíhat školení přesně podle návodu a bude všemi prostředky usilovat o to, aby uniformované hasičské záchranné sbory nadále fungovaly jednotně a na vojenské bázi. Od 1. července 1942 zavedlo velitelství poznámkové sešity, do kterých starosta zapisoval proběhlá cvičení nebo zásahy s uvedením data, času, délky trvání a počtem zúčastněných hasičů.
▲Organizační struktura hasičských záchranných sborů od konce roku 1942 předpokládala seskupení místních jednotek pod velení okresního velitele (Kreisfeuerwehrführers), čímž měla být posílena sousedská požární ochrana. Na papíře to vypadalo dobře, praxe byla však jiná. Vozový park byl přehlídkou ''mišmaše'' starých vozidel, často ještě s celogumovými pneumatikami. Nákladní automobily, motocykly nebo drážní vozidla chyběla zcela. Palivo neměly ani landráty. Zásahovou výstroj si obstarávali hasiči z vlastních zdrojů a o jednotnosti uniforem se hasičům mohlo zatím jen zdát.
Značná změna nastala po roce 1942, o kterou se zasloužil především „Amt für Freiwillige Feuerwehren”. První změny se objevily v nových uniformách, obuvi, kožené výstroji, hadicích a spojkách. Hned na to následovala úplná mobilizace míst s protiletadlovou ochranou I. řádu. Reichsluftfahrtministerium započalo hasičské jednotky postupně vybavovat novým jednotným vozovým parkem KzS (LF8), KS 15 (LF15), KS 25 (LF25) v šedé barvě. Regiment sestával ze tří oddílů a oddíl z několika rot. Rotu tvořily čety. Jedna četa nyní sestávala ze dvou družstev, přičemž se rozlišovalo těžší družstvo s hasícím vozem se zabudovanou motorovou stříkačkou a lehčí družstvo s motorovou stříkačkou na přívěsu u hasícího vozu.
== Nedostatek benzínu ==
|