Wikiknihy

Dějiny Korolup/Hilfspolizeitruppen: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 139:
== Luftschutz ==
[[File:Bundesarchiv Bild 146-1974-152-17, Luftschutzhelferin.jpg|náhled|Ilustrační fotografie - pomocnice protiletadlové obrany (Luftschutzhelferin) při cvičení se signálním rohem]]
[[File:Bundesarchiv Bild 146-2005-0014, Luftschutz, Meldefahrer.jpg|náhled|Ilustrační fotografie spojky v civilní protiletecképrotiletadlové obraně (Melder) - HJ ve věku kolem 15 let. Jejich vybavení: plynová maska, pevná pokrývka hlavy - helma se znakem RLB, svítilna, modrá rukávová páska, blok + tužka v látkovém pouzdru, cyklistické kolo, na krku nápis Melder]]
[[File:Feuerwehrmuseum München -01.JPG|náhled|Ilustrační fotografie protiletadlového krytu. Při vyhlášení poplachu sispěchali obyvatelé bralido úkrytováprotiletadlového zavazadlakrytu (Luftschutzraum - LSR) s úkrytovým zavazadlem, kterákteré se skládalaskládalo z osobních dokladů, důležitých dokumentů, cenností, náhradního oděvu, přikrývky, nádobí, příborů, holení, toaletních potřeb, potravin, vody, případně hraček pro děti..., a odcházeli do protiletadlového krytu (Luftschutzraum - LSR). Následně velitel společně s požární hlídkou procházel stavení, kontroloval (plynové) spotřebiče a hasící prostředky. Domovní dveře se pro případné kolemjdoucí nechávaly otevřené. Zástupce velitele měl prozatím na starosti situaci v LSR. V průběhu náletu se nacházelonacházela družstvodružstva hasičů v pohotovosti.]]
* Reichsluftschutzbund (RLB) - Gruppe XVII Ostmark, Wien III/40, Reisnerstraße 31
* RLB-Gruppenführer: Generalluftschutzführer Klupp
Řádek 147:
* Untergliederung: Gemeindegruppe - Kurlupp
 
Nedostatek finančních prostředků a pohonných hmot donutily protileteckou ochranu uspořádat území Třetí říše podle stupně jejich ohrožení na místa I., II. a III. řádu. V místech I. řádu byla bezpečnostní a pomocná služba prvního řádu, svépomocná protiletadlová ochrana, rozšířená svépomocná protiletadlová ochrana a protiletadlová ochrana podniků zcela vybudována. Bezpečnostní a pomocná služba (SHD) obdržela navíc dodatečnou podporu od RDL a ObdL (Reichsminister der Luftfahrt a Oberbefehlshaber der Luftwaffe).
V místech II. řádu spadaly pod vedení Ortsgruppe (Horn-Waidhofen a. d. Thayajen) pouze státní, komunální a podobná zařízení. Tato zařízení byla označována jako bezpečnostní a pomocná služba II. řádu. Svépomocná protiletadlová ochrana, rozšířená svépomocná protiletadlová ochrana a protiletadlová ochrana podniků zde byla vybudována tak jako v místech I. řádu.
 
Řádek 154:
Území protiletadlové ochrany Korolupy 3. řádu (Luftschutzort Kurlupp III. Ordnung) velel (Leiter des Luftschutzes) starosta Franz Baldreich. Jeho úkolem také bylo zajistit nezbytnou svépomocnou ochranu a svolat hasiče, Červený kříž, místní zedníky či tesaře a zdravotně znalé či vyškolené osoby. Na vesnicích nebo v místech s malým osídlením zajišťovaly svépomocnou protileteckou ochranu obecní skupiny (Luftschutzgemeinschaften) sestavené z velitele protiletecké ochrany, hasičů, dobrovolných záchranářů a spojek (Meldern). Starosta také zodpovídal za nahlášení škod na osobách a majetku na ''landrát'' do Hornu. Okresní velitel policie předával hlášení štábnímu důstojníkovi ochranné policie na říšském zastupitelství Dolního Podunají ve Vídni.
 
Základním opatřením bylo v každém případě zatemnění (tmavé závěsy, tmavý papír, žárovky např. typu OSRAM apod.), vyklizená půda kvůli pomalému šíření požáru, uklizený domovní kryt, nářadí a dostatečné množství vody a písku. Nesporně k svépomoci patřil i výcvik, rozpoznání signálů leteckého poplachu a rozdělení denní pohotovostní služby. Předpisové protiletadlové kryty se na venkově a v malých obcích nacházely jen zřídka. Selská stavení v obci byla až na faru, obecní úřad a školu nepodsklepená, takže sedláci museli využít některý ze sklepů pod stodolami určené k uskladnění zemědělských produktů. Přes přísné příkazy a neustálé protiletecké výcviky obyvatelstvo na vesnici příkazy k protiletecké ochraně moc nedodržovalo a v prvních letech války nebralo budování civilní ochrany vážně. Ale ani ke konci války od roku 1944, kdy docházelo k bombardování i v blízkém okolí, se po vyhlášení signálu zdržovalo na poli nebo v lese. CožNedodržování nařízení dokládají i různé propagandistické dobové plakáty jako třeba: BAUER SCHÜTZ DICH! - WIE...ZEIG DIR DER REICHSLUFTSCHUTZBUND.<ref name="PROPAGANDA">Plakát - [https://www.dhm.de/lemo/Bestand/objekt/pl004013 zum Luftschutz 1940]</ref>
 
Sirény pro varování před nálety se v obcích umísťovaly většinou na střechu obecního úřadu. Požáry se ohlašovaly radiopřijímačem, telefonem, telegrafem, požárním hlásičem nebo ústně. Kostelní zvony se mohly k církevním účelům používat od 8.00 do 18.00 hodin po dobu maximálně 6 minut, jinak byly vyhrazeny pro ohlašování požárů a pro nouzovou signalizaci. Nakonec se začal používat starý dobrý signální roh „Nebelhorn”.<ref name="Bunker">Luftschutzgesetz[http://www.amaot.de/bunker/ls-werkzeug.htm - Luftschutzausrüstung]</ref><ref name="Luftschutzwart">Luftschutz [http://www.bunkermuseum.de/luftschutz/luftschutzwart_gemeinschaft_emden.pdf- Luftschutzwart]</ref>
 
'''Složení obecní skupiny (Luftschutzgemeinschaft)''':
* velitel (Luftschutzwart) a jeho zástupce – (starosta obce) prováděl výcvik a školení, kontroloval zatemnění domů, vyklizení půd, opatření nářadí a hasícíchhasící láteklátky, úpravaúpravu sklepního prostoru na LSR a jeho údržbaúdržbu. Sestavoval rozpis denních pohotovostních hlídek a vyhlašoval poplach. Jeho vybavení se skládalo z plynové masky, pracovního obleku s rukavicemi, signální píšťalky, svítilny, zápisníku s tužkou na hlášení, balíčku obvazů a prostředků proti chemickým látkám reagujícím s pokožkou, modré pásky na rukávu s bílou hvězdou.
* denní požární hlídka
* družstvo místních hasičů k hašení požárů
Citováno z „https://cs.wikibooks.org/wiki/Dějiny_Korolup/Hilfspolizeitruppen“