Valticko/Liechtensteinská panství/Valtice: Porovnání verzí

::: [[Elsbeth]] von [[w:Seefeld|Seefeld]]. Manželem pán von [[w:Rauhenstein|Rauhenstein]] ''(hred v údolí [[w:Helenthal|Helenthal]] severovýchodně od [[w:Schwechat|Schwechat]]u nyní v části města [[w:Baden|Baden]] u [[w:Vídeň|Víd]]ně), druhým manželem byl [[w:Ulrich II.|Ulrich II.]]. von Pilichdorf ''(zřejmě [[w:Pillichsdorf|Pillichsdorf]], obec v okr. [[w:Mistelbach|Mistelbach]] u [[w:Wolkersforf|Wolkersforf]]u)'',

::: [[w:Diemuth|Diemuth]] von [[w:Seefeld|Seefeld]]. ''První manžel byl [[w:Dietrich von Rohrau[[]]Dietrich von Rohrau]] ''(v rakouské Průmyslové čtvrti jižně od [[w:Petronell|Petronell]])''. Druhý manžel [[w?Hertnid von Stadeck|Hertnid von Stadeck]] ''(snad hrad v okr. Mainz-Bingen v [[w:Porýní-Falcku|Porýní-Falcko]]).

: Naproti tomu dcery -- od Alheidis a Jindřicha ''(Heinricha)'' IV. z Chuenringu (1252-1287) -- Anežka ''(Agnes)'', jejíž starší bratr Leutold z Chuenringu (1244-1312) -- Alžběta ''(Elisabeth)'' 1282 Oldřicha ''(Ulricha)'' IV. z Kapellen -- Jutta ''(nebo Tuta)'' (1279-1282) Jindřicha z Obřan ''(Obrzan Obersezze, Obersaesse)'', předek slavného českého krále [[Jana z Poděbrad]] -- Margareta od Oldřicha ''(Ulricha)'' II. z Pillichsdorfu (1224-1301) -- Dietmud (1281-1289) od Hartneida ze Stadeck -- jedna ze sedmi byla konečně provdána na Winkelberg -- jeho vážený šlechtický zámožný rod s velkým příbuzenstvem byl ale pozůstalostmi rozdroben. 6/

: Druhého dne, v neděli, chtěla komise cestovat do [[w:Enzersdor|Enzersdor]]fu (místo v [[w:Dol.Rakousko|Dol.Rakousk]]u mezi [[w:Laa|Laa]] a [[w:Hollabrunn|Hollabrunn]]em) a pokračovat v činnosti. Jelikož ale večer předtím nějaký kazatel přišel před komisi. Wolf z [[w:Enzersdorf|Enzersdorf]]u a kazatel Reuter a Stockius odcestovali do [[w:Enzersdorf|Enzersdorf]]u, aby pastor, který byl na pondělí objednán, nemusel čekat. Hartmann ''(II. (1544-1585)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u, Bäckermeister a Bresnicer chtěli ještě vyslechnout zbývající. ''(10/41)'' Byl to Kaspar Vietor z [[w:Kagran|Kagran]]u ''(místo je nyní součástí [[w:Vídeň|Víd]]ně)'', Johann Hasenzahl z [[w:Ragendorf|Ragendorf]]u a Georg Österreich ze Dvora. Nemá žádnou bibli, kterou měl, zapůjčil mu statkář, nejednou z malého luteránského katechismu musel dávat odpověď, proto také napomínaný nebyl, snaživě studoval, aby kvůli hrstce ječmene a chleba je vědění služebníka církve. Hartmann ''(II. (1544-1585)'' z [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]u k tomu dodal: "Když chcete učit jiné, musíte vědět víc, než co nám říkáte." Tím vyšetřování skončilo. Z toho vyšlo najevo, že protestantské učení v našem kraji je velmi rozšířené; protože [[e:děkanát|děkanát]] je ve výšinách, ten ale k [[w:Valtice|Valtic]]ím patří, olemovány 30 místy a 18 celými protestantskými obcemi. Mnoho lokalit v B. U. M. B. ''(dřívější vyšší správní jednotka v Dolním Rakousku)'' napočítáno, 60 evangelických kazatelů, je sice dost dobré školství a mnoho pastorů vede jejich úřad, jeho vědomosti, často však byl bídný stav kostelů těch kazatelů. Spor o dědičný hřích zde způsobil největší nepořádek, více než 10 „flaccionářů“ bojovalo se vznětlivostí pro jejich názor a vizitace zjišťuje, že kacířství je zničeno. Až stavy schválí, bude pastor Bresnicer z [[w:Valtice|Valtic]] seniorem a kazatelé jeho B. U. M. B. jmenováni a jemu přiděleni čtyři subsenioři. Toto jemu nabídnuté místo odmítne a odcestuje zpět do [[w:Rostok|Rostok]]u. Protestanti uposlechnou jeho rady a měli vhodnou příležitost, jejich učení upevnit a něco nezmeškat. 10/42

: Dalekosáhlý význam pro dům [[w:Liechtenstein|Liechtenstein]]ů měla dědická dohoda, kterou [[Karel]] ''(1569-1627)'' v roce 1606 uzavřel se svými bratry. Majetky [[w:Valtice|Valtice]] ''(Feldsberg)'', [[w:Herrnbaumgarten|Baumgarten]], [[w:Rabensburg|Rabensburg]], [[w:Hohenau|Hohenau]], [[w:Mistelbach|Mistelbach]], [[w:Lednice|Lednice]] ''(Eisgrub)'', [[w:Plumlov|Plumlov]] ''(Plumenau)'' a [[w:Prostějov|Prostějov]] ''(Proßnitz)'' stávají se [[w:fideikomis|fideikomis]]ním jměním, které, ač oddělené, nelze prodat. Hlavou rodiny neměl být v budoucnu nejstarší, ale prvorozený v linii prvorozeného, který v osmnácti letech by byl dospělý, jinak opatrovnictví mělo být vedeno přes mladší sourozence. Následnictví postupuje od mužského dědice Karla přes Maxmiliána a Gundakara, aby nemohl rod vymřít. 10/45

: Za třicetiletých válek německé obyvatelstvo trpělo a utrpení bylo ještě větší, když [[Švédové|Švédové]] přispěchali [[protestanti|protestant]]ůmprotestantům na pomoc. I [[Valtice|Valtice]] musely snášet hrůzy těch dob. Z působení [[Švédsko|švéd]]skýchšvédských vojsk vzniklo další vylíčení: "Vojsko bylo [[žoldáci|žoldác]]kéžoldácké, avšak žold byl jen na papíře, proto se museli chovat na vlastní pěst." 10/55

: V roce 1641 královna Kristýna ''(Christine I. 1626-1689)'' ze Švédska jmenovala nadaného geniálního žáka Gustava Adolfa ''(II. 1594-1632), Leonharda [[Torstenson|Torstenson]]aTorstensona ''(1603-1651)'', vrchním velitelem [[Švédsko|švédsk]]éhošvédského vojska. 10/56

: Ačkoliv [[Torstenson|Torstenson]] trpěl dnou a většinou byl nošen na nosítkách, jeho umění s rychlostí přesunů ve válečných taženích a pohyblivosti v jeho bitevních plánech budili úžas. 10/57

: Tento bouřlivý a rychlý protivník [[Rakousko|Rakousk]]aRakouska uštědřil dne 6. března 1645 u Jankau ''(?)'' v [[Čechy|Čech]]áchČechách císařskému vojsku drtivou porážku, a pak se [[Švédsko|švédsk]]ýmišvédskými vojsky pronikl na [[Morava|Morav]]uMoravu. 10/57

: Zmocnil se [[Jihlava|Jihlav]]yJihlavy ''(Iglau)'', [[Olomouc|Olomouc]]eOlomouce ''(Olmütz)'' a [[Znojmo|Znojm]]aZnojma ''(Znaim)'' a již 15. března stál jako první z nepřátelských vojsk v [[Retz|Retz]]uRetzu ''(v Dolní Rakousko|Dol. Rakousku)''. 10/57

: Několik dní předtím byl přijat [[Lennart Torstenson|Lennart Torstenson]] ''(1603-1651)'' na radě města [[Valtice|Valtic]]: "Královský vyslanec [[Švédsko|Švédsk]]aŠvédska, spojenec Říšské rady generál a polní maršál v [[Německo|Německ]]uNěmecku, také generální guvernér [[Pomořansko|Pomořansk]]aPomořanska ''(Pommern)'' Lihardt [[Torstenson|Torstenson]] z Rodsta, Forstenna a Ratzilch. 10/57

: Jezdecký pluk se zmocnil panství [[Břeclav|Břeclav]] ''(Lundtenburg)'' a [[Valtice|Valtice]] ''(Veldtsperg)'' obsadil k ležení....... Psáno v [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovic]]íchBudějovicích 11. března 1645. Linnardt [[Torstenson|Torstenson]]." 10/57

: Vojsko [[Torstenson|Torstenson]]ovoTorstensonovo zaplavilo nyní severně od [[Dunaj|Dunaj]]eDunaje polovinu [[Dolní Rakousko|Dolního Rakousk]]aRakouska. Dokonce táhl s hlavními částmi svých vojsk po dobytí [[Krems|Krems]]eKremse ''(Kremže)'' proti [[Vídeň|Víd]]niVídni a ohrožoval ji. Setkal se však se silnou obranou předmostí. [[Vídeň|Vídeň]] byla jeho největším hazardem. Když se ukázal vůdce [[Uhersko|uhersk]]ýchuherských rebelů Georg ''(I. 1591-1648)'' [[Rákóczy|Rákóczy]] se svými pomocnými oddíly, musel [[Torstenson|Torstenson]] obléhání města po 14 dnech vzdát. Ještě tentýž den se objevil v [[Mistelbach|Mistelbach]]uMistelbachu ''(v okolí valtickém)''. 10/57

: [[Valtice|Valtice]], které získal jako první cíl, si již vojevůdce nevšímal, a v dopise ze 4. dubna 1645 poslaného z [[Hohen Ruepperstorff|Hohen Ruepperstorff]]uRuepperstorffu ohlašoval další cíle. 10/58

: Nicméně se v roce 1645 [[Valtice|Valtice]] dostaly pod [[Švédové|Švéd]]yŠvédy za [[Torstensohn[Torstensohn]]aTorstensohna ''(Tortesthon)'', ale museli se dokázat chovat jako zajatci. 6/

: Když [[Valtice|Valtice]] byly ještě částečně obsazené císařským vojskem, musely opět rychle podlehnout [[Švédové|Švéd]]ůmŠvédům. Nejdříve padl [[Zistersdorf|Zistersdorf]], pak se zmocnili [[Láva|Laa]] a jedinečným husarským kouskem přepadli [[Falkenstein|Falkenstein]], ukořistili hodně děl, po prudkém ostřelování nepřátelům otevřel brány [[Mikulov|Mikulov]] ''(Nikolsburg)'' a také obsadili horský zámek [[Staatz|Staatz]]. 10/59

: Dne 27. dubna vyráží [[Torstenson|Torstenson]] se svými vojsky z [[Mistebach|Mistebach]]uMistebachu a svůj hlavní stan zřizuje v [[Hohenau|Hohenau]]. Po odvážném odporu padl zámek [[Rabensburg|Rabensburg]], který kníže Maxmilián ''(1578-1643)'' z [[Liechtenstein|Liechtenstein]]uLiechtensteinu nechal předtím nově opevnit. 10/59

: Ačkoliv [[Torstenson|Torstenson]] nyní se svým hlavním vojskem spěchal na [[Morava|Morav]]uMoravu, obléhat [[Brno|Brno]], zůstaly ale [[Švédsko|švédsk]]éšvédské posádky v dobytých městech. 10/59

: [[Altlichtenwarth|Alt-Lichtenwarth]] a [[Hausbrunn|Hausbrunn]] ''(v okr. [[Mistelbach|Mistelbach]]) byly obzvláště vypáleny a tvrdě mečem postiženy, v prvním 309 a v druhém 238 osob bylo zavražděno. 10/59

: Mezitím [[Rákóczy|Rákóczy]] ''(Georg I. 1591-1648)'' spolu s [[Torstenson|Torstenson]]emTorstensonem v [[Lednice|Lednic]]iLednici ''(Eisgrub)'' si vojevůdci vyjasnili své důvody a přiměli císaře uzavřít mír. 10/59

: Po několikatýdenním neúspěšném obléhání [[Brno|Brn]]aBrna se [[Torstenson|Torstenson]] stahuje od města, jehož obyvatelé se udatně ubránili. 10/59

: [[Torstenson|Torstenson]] se dal na svou cestu opět do [[Rakousko|Rakousk]]aRakouska a chtěl se hrozně pomstít za své nepovedené obléhání hlavního města [[Morava|Morav]]yMoravy. 10/59

: [[Valtice|Valtice]] ''(Felsberg)'' byly znovu [[Švédové|Švéd]]yŠvédy obsazeny posádkou z [[Falkenstein|Falkenstein]]uFalkensteinu, kam také byli povoláni soudce a úředníci panství [[Valtice|Valtic]], kvůli vyjednávání kolem vymáhání kontribucí (15. září 1645). 10/59

: Tentokrát se také štěstí spojilo s prapory [[Švédsko|švédsk]]éšvédské armády; neboť [[Torstenson|Torstenson]] nemohl přes [[Dunaj|Dunaj]] a musel se stáhnout z obavy nedostatku potravin, díky císařskému vojsku byl odříznutý a při své nemoci a vyčerpaných vojácích se musel přesunout do [[Čechy|Čech]] k přezimování. 10/59

: Od [[Brno|brn]]ěnskébrněnské osudové porážky byl [[Torstenson|Torstenson]] nepopsatelný. Nemocný jako vždy, nesnášel uraženou ctižádost. Že s tím protivným [[Rakousko|Rakousk]]emRakouskem on, ne a ne skočit, vrchní velení bylo nízké úrovně, udatné válečníky ale bezohledný [[Wrangel|Wrangel]] ''(Carl Gustav 1613-1676)'' přijal. 10/60

: Snad ještě na jaře 1646 byla [[Švédsko|švédsk]]ášvédská vojska v [[Rakousko|Rakousk]]uRakousku měla ale ještě mnohá místa hodně trpět, jako například [[Mistelbach|Mistelbach]] a [[Poysdorf|Poysdorf]] ''(Poisdorf)'', která byli od nepřátel vypleněna; císařští postupovali vpřed. 10/60

: Obránce [[Brno|Brn]]aBrna, Ludwig ''(1608-1683)'' de [[Souches|Souches]] a statečný a rozhodný polní zbrojmistr [[Puchheim|Puchheim]] odolávali a tlačili poznenáhlu nepřítele ze země. 10/60

: Dne 12. dubna byl [[Mikulov|Mikulov]] obsazen, dne 22. srpna odevzdali [[Švédové|Švédové]] [[Rabensburg|Rabensburg]], jehož posádka stejně jako z [[Falkenstein|Falkenstein]]uFalkensteinu volně odešla. [[Staatz|Staatz]] ''(v okr. [[Mistelbach|Mistelbach]])'' opustili nepřátelé v noci. 10/60

: Koncem srpna všichni [[Švédové|Švédové]] z [[Dolní Rakousko|Dolního Rakousk]]aRakouska zmizeli. 10/60

: Konečně 24. října 1648 byl po čtyřletém vyjednávání uzavřen [[Westfálský mír|Westfálský mír]], kterým skončila [[třicetiletá válka|třicetiletá válka]] a země osvobozena od těžkých útrap. 10/64

: Jeho ''(Karla Eusebia)'' syn, [[Jan Adam Ondřej|Jan Adam Ondřej]] ''(Johann Adam Andreas)'', zakladatel vídeňského předměstí [[Lichtenthal|Lichtenthal]] s jeho estetickým vkusem, malířskou galerii v [[Roßau|Roßau]]. 6/

: [[františkáni|Františkán]]skýFrantiškánský [[klášter|klášter]] ve [[Valtice|Valtic]]íchValticích, který se řádovým bratřím měnil v trosky, nechal opět z ruin vstát v roce 1692 pod jeho velkomyslnou dotací se znovu obnovilo řádové shromáždění. Přežil své oba syny a sám 1712 zemřel a tím [[karolínská větev|karolínská větev]] rodu vymřela. 6/

: Následoval syn Antonína Floriana ''(+1721)'' - kníže Josef Jan Adam ''(+[[1732)]]) (Joseph Johann Adam)'', římsko císařský majestátní komoří, ztratil svou druhou manželku Marii Annu, rozenou hraběnku z [[w:Thun|Thun]]u dne 23. února 1716, která teprve po desetidenním manželství ve Valticích zemřela na pravé neštovice. 6/

: V říjnu 1790 následník Josef II. ''(1711-[[1794)]])'', [[w:císař|císař]]e Leopolda II. ''(1747-1792)'' se svým dvorním doprovodem cestou z [[w:Čechy|Čech]] do [[w:Vídeň|Víd]]ně přes [[w:Mikulov|Mikulov]] a [[w:Valtice|Valtice]], kde ho panující [[w:kníže|kníže]] pozdravil. [[w:Valtice|Valtic]]ké zasáhla pečlivá příprava ohledně svátečního přijetí panstva. Ulice byly vyspravené, náměstí urovnáno, všechno v úzkostlivé čistotě vyšňořené. 10/79

: Roku 1809 šel opět nemocný znovu do války a skvělý výsledek bitvy u [[Aspern]] byl z největší části připisován jemu s jeho jezdectvem. Pod jeho tělem pět koní bylo zastřeleno; přesto kníže, odvážný jezdec bojoval mezi přívalem kulí, zůstal nezraněný. Po nešťastných bitvách a porážkách, pak vedl mírová jednání. Když také mírová jednání někdy nebyla podle přání [[w:císař|císař]]e, tak musel uvažovat, že [[w:Napoleon|Napoleon]] ''([[w:Bonaparte|Bonaparte]] 1769-1821)'', který [[w:Jan I.|Janu I.]] ''(Johannu I. 1760-1836) nejvyšší úctu prokazoval, mírnil své podmínky. 10/84

: Ve vesnici osídlené [[w:Chorváti|Chorvát]]y postavil u [[w:Hlohovec|Hlohovec]]kého [[w:rybník|rybník]]a přesně na hranici mezi katastry [[w:Lednice|Lednice]] a [[w:Hlohovec|Hlohovec]], tedy mezi [[Mw:Morava|Morav]]ouMoravou a [[w:Dolní Rakousko|Dolním Rakousk]]em nechal [[w:kníže Jan I. Josef|kníže Jan I. Josef]] postavit v letech 1826-1827 [[w:Hraniční zámeček|Hraniční zámeček]]. 10/88

: V roce 1837 k[[nížekníže Alois II.]] ''(1796-1858)'' slavnostně přijel do [[w:město|měst]]a, obyvateli slavnostně vyzdobeného, kteří na jeho počest vyzdobili triumfální [[w:brána|brán]]u. Zároveň i myslivci radostně vzdali hold [[w:kníže|kníže]]ti. Rozsáhlý [[w:Boří les|Theimský les]] ''([[w:Boří les|Boří les]])'' hučící ve stromoví, pochválí se [[w:kníže|kníže]]ti, s [[w:Aloisem I.|Aloisem I.]] ''(Josef 1759-1805)'' něžnou, v [[w:gotika|goti]]ckém slohu postavenou [[Hubertovu kapl]]íkaplí. 10/89

: Dne 2. prosince 1848 náš [[w:císař|císař]] [[František Josef I.|František Josef I.]] ''([[w:Franz Josef I.|Franz Josef I.]] [[w:Habsburg|Habsburg]]-Lotrink 1830-1916)'' nasedl na trůn po svém otci jako mladistvý [[w:panovník|panovník]], aniž by předvídal změny, jaké během doby své vlády dosavadní poměry celého veřejného života se změní. První reformou v nové době bylo dokončení [[w:zrušení roboty|zrušování roboty]], již započal [[w:císař|císař]] [[w:Ferdinand I.Ferdinand I.]] ''(Dobrotivý, [[w:Habsburg|Habsburg]]-Lotrink 1773-1875)''. 10/92

''(Místo [[Hameth|Hameth]] nebo také Hamad - ještě v 17. století nebylo pusté. Z původního [[Hametský rybník|Hametského rybník]]arybníka byl vytvořen hospodářský [[Hametský dvůr|Hametský dvůr]]. Kde však místo leželo, není zatím zjištěno.)''

:Roku 1908 byla pode Tittlova schematismu ''(Schematismus und Statistik des Grossgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterrech u. im Herzogtume Steiermark. Praha 1908.)'' dolnorakouských, hornorakouských a štýrských velkostatků takto rozdělena držebnostní plocha valtického velkostatku v [[hektar]]echhektarech: pole 1.436,30, louky 373,50, zahrady 34,75, vinice 23,60, pastviny 152,09, lesy 3.486,15, vody 552,19, neproduktivní půda 73,31, kamenné hony a štěrkoviště 2,50, stavební plocha 17,98; celkem 6.152,37 ha, Valtická správa obhospodařovala tehdy od lednického velkostatku 498,40 ha a od spojených lichtenštejnských velkostatků Břeclav-[[w:Rabensburg|Rabensnburg]] ''(Ranšpurk)'' v Dol. [[Rakous]]íchRakousích 41,73 ha. Naproti tomu bylo zase 29,38 ha postoupeno na obdělávání [[w:Břeclav|břeclavsko]]-[[w:Rabensburg|rabensburského]] velkostatku. 1/

:Vznik ČSR a připojení [[Valtick]]aValticka k ČSR vyvolaly určité reformy v lichtenštejnské správní organizaci. Jednou z nich bylo rozdělení dosud spojených velkostatků [[:Břeclav|Břeclav]]-[[w:Rabensburg|Rabensburg]] ''(Ranšpurk)'' a přidružení [[břeclav]]skéhobřeclavského velkostatku k valtickému a [[lednic]]kémulednickému v roce 1920.1/

:Do 1. pozemkové reformy byly pojaty společně ještě spojené velkostatky [[Valtice]]-[[Lednice]]. Soupisová jejich výměra, pochopitelně bez půdy valtického velkostatku, zůstavší za hranicemi v [[Rakousk]]uRakousku, činila 7.369,27 ha veškeré půdy; na zemědělskou půdu připadalo 2.544,25 ham na lesní hospodářství 5.737,22 ha. ''(Uvádí dr. ing. [[Jan Voženílek]]. Předběžné výsledky československé pozemkovém reformy. Země Česká a Moravsko-slezská. Praha 1930.)'' Jako jinde nesplnila ani zde prvá pozemková reforma naděje v ni kladené. ''(Naříká na to i dílko Valtice a okolí, uspořádané Jakubem [[Fintajsl]]emFintajslem a vyšlé ve Valticích r. 1930.)'' Dokladem toho může být několik údajů o rozsahu hospodářství velkostatků [[Valtice]]-[[Lednice]] v roce 1933. U zbylých dvorů zůstaly ještě velké výměry půdy, u ''valtického dvora'' 406,5854 ha, u ''Bořího dvora'' 550,3384 ha a u ''Nového dvora'' 329,6625 ha. ''Rybniční hospodářství'' mělo 652,8764 ha, ''vinařství'' 34,3281 ha. Také plochy ''voluptuáře'', celkem neproduktivní a určené zábavě a potěšení vlastníka, vykazující čísla: u valtického zámku 45,1193 ha, při zahradním ředitelství v Lednici 123,2127 ha a 4,4109 ha stavebního voluptuáře. 1/

:V 30. letech zůstaly v obhospodařování dvory [[Boří]], [[Nový]] a [[Valtice]]. Fond dokumentuje zavádění strojů v hospodářství velkostatku, zejména parních mlátiček ''(správně "oraček")'' , dále umělých hnojiv, nákup travních semen z Erfurtu, dovoz smrkových semen z [[lichtenštejn]]skýchlichtenštejnských Nových Zámků u Litovle, starosti s regulací [[Dyje]], hospodářský styk s lichtenštejnskými železářskými podniky v [[Adamov]]ěAdamově a [[Aloisov]]ěAloisově, pěstování cukrovky, jetele, prodej mléka do Vídně a do [[Brn]]aBrna i nadšený zájem o myslivost. K poznání hospodářského provozu v 2. pol. 19. století poslouží knihy hospodářských konferencí. 1/

:Po období okupace, za níž bylo [[Valticko]] přechodně připojen k dolnorakouské župě, došlo r. 1945 k znárodnění valtického velkostatku a k vytvoření státního statku ve Valticích. 1/

:Ku konci století vznikl [[Boří dvůr]], zvaný ''(Genše, Genže). 1/

:Koncem 60. let vznikl dvůr [[Hameth]], zvaný tak podle zrušeného velkého rybníka. 1/

:Roku 1790 měl [[herrnbaumgarten]]skýherrnbaumgartenský ovčí dvůr stav 1008 ovcí. 1/

Roku 1790 měl [[reinthal]]skýreinthalský ovčí dvůr stav 1286 ovcí. 1/

:Roku 1790 měl [[schattenber]]skýschattenberský dvůr stav 32 hovězího dobytka. 1/

:V polovici 19. stoletíbyl likvidován dvůr [[schrattenber]]skýschrattenberský. 1/

: Mezi nejnavštěvovanější ''(1840)'' místa mezi [[w:Mikulov|Mikulov]]em a [[w:Valtice|Valtice]]mi je také zřícenina [[hrad]]uhradu [[w:Falkenstein|Falkenstein]]. Ještě zde stojí část okružních zdí věže a další bezvýznamné místnosti. Přece je to pěkný obraz, který v roce 1672 [[w:Vischer|Vischer]] ''(z Erlachu)'' zhotovil a uložil v něm obraz dnes již nevidoucí; 6/

: S [[w:panství|panství]]m [[Falkenstein|Falkenstein]] je spojený blízký [[w:Poysbrunn|Poysbrunn]], upoutá pozornost kolemjdoucím [[w:kostel|kostel]] a [[w:zámek|zámek]]. Jedenáct kostěných [[w:kříž|kříž]]ů tamhle zahrnuje u [[w:Tabermakel|Tabermakel]], pak náhrobky [[w:Fünfkircher|Fünfkircher]]ských a [[w:TrausonTrauson]]ských; ten s nápadně svou vysokou, čtyřúhelníkovou věží obsahuje rodinné obrazy v životní velikosti [[w:Trautson]]ských. 6/

: [[w:Kníže|Kníže]] [[Jan Adam Ondřej]] ''(Johann Adam Andreas 1657-1712)'' získal [[w:panství Vaduz|panství Vaduz]] a ''(hrabství)'' [[w:Schellenberg|Schellenberg]] pro svůj rod, který pod jeho nástupcem, knížetem [[w:Antonín Florián|Antonínem Floriánem]] ''(Anton Florian 1656-1721)'', který s podporou [[w:císař Karel VI.|císaře Karla VI.]] proměnil v [[w:knížectví|knížectví]]. 10/70