Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění a formální opravy |
|||
Řádek 35:
Dne 20. července 1922 převzal správu české školy prozatímní správce české školy ve Starém Petříně František Jakš a Petr Křivan se vrátil do Třebelovic. Kronikář zaznamenal, že pana učitele Jakše v roce 1924 nikdo z německého obyvatelstva neubytoval a česká menšina doma místo neměla. Důvodem se staly toho roku konané obecní volby. Po vzniku čs. republiky přiznával zákon č. 75/1919 Sb. volební právo všem osobám s domicilem, to znamená těm, kteří v obci pobývali více než 3 měsíce. Podle zákona č. 329/1921 Sb. poplatníci a voliči měli právo připomínek či opravných prostředků proti obecnímu rozpočtu a obecním účtům. Proto německá strana zájem na ubytování českého učitele Jakše, ale ani na výstavbě učitelského bytu přímo v české škole neměla. „Volební boje” podporovaly oba národní obranné spolky - česká Národní jednota pro jihozápadní Moravu a německý Bund der Deutschen. Zrovna tak se odvíjely i šarvátky proti postupující „čechizaci”.
Česká strana si vyhlédla výměnek ve stavení čp. 6 (nyní čp. 9), kde v jedné části fungoval hostinec Laurence Apeltauera a v druhé žil výměnkář Franz Soukopp. Druhou možnost ubytování viděla v nových prostorách přestavěné usedlosti čp. 35 (nyní čp. 43) Jana Stiepanniho. Nakonec byl učitel Jakš ubytován po šest let v městečku [[w:Bítov (okres Znojmo)|Bítově]] (před zatopením v údolí pod obcí [[w:Vysočany (okres Znojmo)|Vysočany]]). Boj o byt učitele a české děti neustal. V zimě 25. února 1928 se v české škole pro velké mrazy nevyučovalo a němečtí obecní představení započali s přestavbou místnosti, ve které umístili čističku obilí a během vyučování spustili zemědělské práce. Česká strana se bránila u příslušného okresního úřadu. Ten promptně telegraficky zareagoval a udělil zákaz zemědělské činnosti po dobu výuky. Další běžnou praktikou obranných spolků bývala koupě školní budovy. Proto se německé zastupitelstvo dohodlo 16. září 1928 na jejím prodeji. Majitelem se měla stát za 40 000 Kčs místní družstevní záložna [[w:Friedrich Wilhelm Raiffeisen|Raiffeisen]]. Učitel Jakš se obrátil znovu na školní úřad v Moravských Budějovicích a ten 20. května 1929 prodej zakázal. V září
Světský charakter školství a omezení vlivu římskokatolické církve se projevil v nařízení ministra školství. Okresní školní rada v Moravských Budějovicích vydala zákaz používání pozdravu „Pochválen buď (Pán) Ježíš Kristus” a bylo také zrušeno modlení žactva před začátkem a po ukončení vyučováním. Místo obrazu rakousko-uherského mocnáře nyní visel ve třídě obraz tatíčka Masaryka. Poprvé byly slaveny narozeniny prezidenta Masaryka na německé škole 7. března 1920 a pak každoročně až do roku 1938 na obou školách. Pana učitele Jakše přeložil školský úřad do [[w:Budkov (okres Třebíč)|Budkova]] a v září 1933 nastoupil ze slezského [[w:Hrádek (okres Frýdek-Místek)|Hrádku]] Vladislav Texl. Další výměna proběhla hned následující rok (1934). Ze slezské pohraniční obce [[w:Bystřice (okres Frýdek-Místek)|Bystřice]] vystřídal pana učitele Texla Emil Lhoták a ruční práce vyučovala Jarmila Bezáková. Od 1. listopadu 1936 až do obsazení pohraničí v roce 1938 vyučoval na české škole Matěj Grégr a ruční práce (od roku 1937) Růžena Břehovská.
| |||