Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázky
Řádek 1:
První počátky školní výuky v obci jsou spojeny s vysloužilými vojáky, kteří docházeli z [[w:Bítov (okres Znojmo)|Bítova]] nebo [[w:Vratěnín|Vratěnína]] a vyučovali po domech. [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčické panství]], jehož součástí byly i [[w:Korolupy|Korolupy]], přešlo roku 1563 do rukou [[W:Luteránství|luteránského]] Wolfganga Štrejna ze [[W:Schwarzenau|Švarcenavy]] a roku 1576 odkoupil od Ludmily z [[W:Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburka]] i panství Bítovské. Pod bítovskou farnost spadaly vesnice: [[W:Chvalatice|Chvalatice]], [[W:Oslnovice|Oslnovice]], [[W:Vysočany (okres Znojmo)|Vysočany]], [[W:Zblovice|Zblovice]] a Korolupy (Chrlopy). Od roku 1560 začal v domě čp. 71 kázat a vyučovat [[W:protestantismus|protestanský]] pastor Jan Konečný. Proto také místní obyvatelstvo nazývalo stavení "kainzovna", což byl zkomolený český název vycházející z německého (a bavorského dialektu) výrazu místního německy mluvícího obyvatelstva ''die Kanzel'', který označoval místo pro kázání či přeneseně učitelskou katedru.<ref name="kronika">Kronika obce Korolupy, Státní okresní archiv Znojmo</ref> Za Fridricha [[W:Jankovští z Vlašimi|Jankovského z Vlašimi]] (1612 koupil hrad od syna Hanuše Wolfarta Štrejna ze [[W:Schwarzenau|Švarcenavy]]) docházelo sice od roku 1624 na rozkaz kardinála Dietrichštejna k postupnému vyhánění nekatolických kazatelů z Bítovska, ale k rekatolizaci bítovské fary vlastně došlo už po smrti pastora Jana Konečného roku 1621. Vzhledem k nedostatku katolických farářů spravovali dosazení [[W:Františkáni|františkáni]] nebo [[W:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] i více farností. Na postu správce bítovské a [[W:Štítary|štítarské]] farnosti se připomíná roku 1630 [[W:Katolická církev|katolický]] farář Jan Zagrabinus. Z řad znojemských františkánů pocházel také před rokem 1650 bítovský farář Matouš Bendzik. Řádného katolického faráře [[w:Diecézní kurie|konsistoř]] na Bítově investovala až roku 1653.<ref name="SIXTUS">Sixtus Bolom-Kotari: Hrad Bítov a jeho panství za vlády rodu Jankovských z Vlašimi (1612-1755), Magisterská diplomová práce, Brno 2006</ref>
[[File:Jan Jozef Horemans Die Schulklasse.jpg|náhled|Jan Josef Horemans mladší, olej na plátně - Die Schulklasse (kolem 1792)]]
[[File:Eugene Francois de Block Lehrer mit Schulklasse.jpg|náhled|Eugène-François de Block (1812–1893), olej na dřevě - Lehrer in einer Grundschulklasse (1866).]]
[[File:In der Schulklasse 19Jh.jpg|náhled|Neznámý malíř, olej na plátně - In der Schulklasse (19. století)]]
[[File:Eduard Ritter (circle) Schulklasse in Tirol.jpg|náhled|Rakouský malíř Eduard Ritter, olej na plátně - Brave Mädchen, schlimme Buben, Schulklasse in Tirol, v pozadí portrét císaře Ferdinand I. a jeho manželky Marie Anny.]]
[[File:Deutsche Kurrentschrift.jpg|náhled|Německé písmo kurent (Deutsche Kurrentschrift)]]
[[File:Friedberg ABC-Buch.jpg|náhled|Německá živá abeceda (ABC-Buch nebo také Fibel)]]
Ve 2. polovině 17. století, před přijetím tereziánské školské reformy, působilo na jihozápadní Moravě devatenáct škol. Ve Vratěníně se farní škola pod patronací premonstrátského kláštera v Gerasu připomíná v roce 1662 a v [[w:Lubnice|Lubnici]] po stavbě nového [[w:Kostel svatého Jiří (Lubnice)|kostela sv. Jiří]] v roce 1726, kdy byla lubnická farnost od vratěnínské oddělena. Na obou farních školách se vyučovalo německy.<ref name="SIXTUS" /> Také škola v Bítově byla zřízena při místní faře. Pro zničení farní dokumentace během dvou požárů sice její přesné datum založení nelze stanovit, ale koncem 17. století si obec Bítov vydržovala jednoho učitele. Vyučovacím jazykem byla čeština a pro německy mluvící žáky fungovala jedna třída s německým vyučovacím jazykem. Hodiny náboženství probíhaly pouze v češtině. K Bítovu byly přiškoleny německé osady Chvalatice a Korolupy a české Oslnovice, Vysočany, Zblovice a Nové Dvory. Učitel dostával od obce 8 měřic žita, 7 měřic ječmene, 7 mírek prosné kaše, od hradních pánů 11 zlatých a 40 krejcarů, za zpěv o velikonočním týdnu obdržel od faráře 30 krejcarů, za pohřeb 10 grošů, za křest 1 groš. Školné 6 grošů za každé dítě připadlo taktéž učiteli. Bítovský učitel doprovázel kněze při zaopatřování nemocného, v létě zvonil před blížící se bouří. Na jihozápadní Moravě působily ještě čtyři židovské školy: v Moravských Budějovicích, v Třebíči, [[w:Synagoga v Polici|Polici]] a Jemnici. Od roku 1770 navštěvovaly korolupské děti katolického vyznání nově založenou školu v obci.<ref name="HOSOVÁ">Hosová Iveta: Historie a současnost regionu Bítov ve výuce prvouky na 1. stupni základní školy, diplomová práce, Brno MU 2008</ref>
 
Řádek 61 ⟶ 62:
=== S českým vyučovacím jazykem ===
[[File:Ceskoslovensko1929Books.JPG|náhled|Učebnice Praktická hospodyňka (1928)]]
[[File:Přerov, Muzeum Komenského, školní třída 1. republika.jpg|náhled|Školní třída na měšťanské škole za 1. republiky (Muzeum J. A. Komenského).]]
[[File:Ceskoslovensko1929Books36.JPG|náhled|Digitalizovaná ilustrace z učebnice Praktická hospodyňka.]]
V [[w:Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]] povolila zřízení měšťanské chlapecké školy s českým vyučovacím jazykem a s povinností vyučování jazyka německého Zemská školní rada v Brně v roce 1886. Výuka v nové školní budově byla slavnostně zahájena 17. září 1888. Dne 5. května roku 1890 obdrželo město povolení i pro dívčí měšťanku. O české státní gymnasium se v Moravských Budějovicích pokoušeli od roku 1900 a nakonec museli přistoupit na variantu matičního gymnázia, které bylo 30. června 1911 povoleno a po vzniku Československa 1. září 1919 zveřejněno. Žáci z [[w:Jemnice|Jemnice]] a okolí se dočkali otevření obecné a měšťanské školy 4. září 1898. Měšťanka byla zpočátku jen pro chlapce (40 - 50 žáků ve třídě) a později město otevřelo i třídu pro děvčata. Od začátku 19. století v Jemnici ještě působila pokračovací průmyslová škola pro řemeslnickou výrobu a od 1. října 1907 zemská lesnická škola.