Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
Řádek 1:
První počátky školní výuky v obci jsou spojeny s vysloužilými vojáky, kteří docházeli z [[w:Bítov (okres Znojmo)|Bítova]] nebo [[w:Vratěnín|Vratěnína]] a vyučovali po domech. [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčické panství]], jehož součástí byly i [[w:Korolupy|Korolupy]], přešlo roku 1563 do rukou rakouského [[W:Luteránství|luteránského]] šlechtice Wolfganga Štrejna ze [[W:Schwarzenau|Švarcenavy]] a roku 1576 odkoupil tentýž od Ludmily z [[W:Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburka]] i panství Bítovské. Pod bítovskou farnost spadaly vesnice: [[W:Chvalatice|Chvalatice]], [[W:Oslnovice|Oslnovice]], [[W:Vysočany (okres Znojmo)|Vysočany]], [[W:Zblovice|Zblovice]] a Korolupy (Chrlopy). Od roku 1560 začalpůsobil v doměKorolupech čp. 71 kázat a vyučovatbítovský [[W:protestantismus|protestanský]] pastor Jan Konečný a dá se předpokládat, že kázal a vyučoval v domě čp. Proto71, takékterému místní obyvatelstvo nazývalo staveníříkalo "kainzovna",. cožJedná bylse zkomolenývlastně českýo názevzkomolenninu vycházející z německého (a bavorského dialektu) výrazu místního německy mluvícího obyvatelstva ''die Kanzel'', který označoval místo pro kázání či přeneseně učitelskou katedru.<ref name="kronika">Kronika obce Korolupy, Státní okresní archiv Znojmo</ref> Za Fridricha [[W:Jankovští z Vlašimi|Jankovského z Vlašimi]] (1612 koupil hrad od syna Hanuše Wolfarta Štrejna ze [[W:Schwarzenau|Švarcenavy]]) docházelo sice od roku 1624 na rozkaz kardinála Dietrichštejna k postupnému vyhánění nekatolických kazatelů z Bítovska, ale k rekatolizacivýměně bítovskéfaráře v faryKorolupech vlastně došlo už po smrti pastora Jana Konečného roku 1621. Vzhledem k nedostatku katolických farářů spravovali dosazení [[W:Františkáni|františkáni]] nebo [[W:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] i více farností. Na postu správce bítovské a [[W:Štítary|štítarské]] farnosti se připomíná roku 1630 [[W:Katolická církev|katolický]] farář Jan Zagrabinus. Z řad znojemských františkánů pocházel také před rokem 1650 bítovský farář Matouš Bendzik. Řádného katolického faráře [[w:Diecézní kurie|konsistoř]] na Bítově investovala až roku 1653.<ref name="SIXTUS">Sixtus Bolom-Kotari: Hrad Bítov a jeho panství za vlády rodu Jankovských z Vlašimi (1612-1755), Magisterská diplomová práce, Brno 2006</ref>
[[File:Eugene Francois de Block Lehrer mit Schulklasse.jpg|náhled|Eugène-François de Block (1812–1893), olej na dřevě - Lehrer in einer Grundschulklasse (1866).]]
[[File:In der Schulklasse 19Jh.jpg|náhled|Neznámý malíř, olej na plátně - In der Schulklasse (19. století)]]
Řádek 5:
[[File:Deutsche Kurrentschrift.jpg|náhled|Německé písmo kurent (Deutsche Kurrentschrift)]]
[[File:Friedberg ABC-Buch.jpg|náhled|Německá živá abeceda (ABC-Buch nebo také Fibel)]]
Ve 2. polovině 17. století, před přijetím tereziánské školské reformy, působilo na jihozápadní Moravě devatenáct škol. Ve Vratěníně se farní škola pod patronací premonstrátského kláštera v Gerasu připomíná v roce 1662 a v [[w:Lubnice|Lubnici]] po stavbě nového [[w:Kostel svatého Jiří (Lubnice)|kostela sv. Jiří]] v roce 1726, kdy byla lubnická farnost od vratěnínské oddělena. Na obou farních školách se vyučovalo německy.<ref name="SIXTUS" /> Také škola v Bítově bylase zřízenavyučovalo přinejprve místnípo faředomech. ProTeprve zničenív farníroce dokumentace1672 běhempřipomíná dvouděkanská požárůslavonická sicematrika její„zvláštní přesnébudovu datumškolní”. založeníK nelzeBítovu stanovitbyly přiškoleny německé osady Chvalatice a Korolupy a české Oslnovice, aleVysočany, koncemZblovice 17a Nové Dvory.<ref stoletíname="Panské sidvory">Šreflová obecse Bítovdvory vydržovalaNovým jednohoa učiteleAugustiným. VyučovacímPanské jazykemdvory bylaa češtinamyslivny: Augustin a proNový' německyDvůr mluvící(Augustenhof žákya fungovalaNeuhof) jednau třídaChvalatic, sBažantnice německým(Fasanhof) vyučovacímu jazykem.Vracovic, HodinyLuitgardin náboženstvíDvůr probíhaly(Luitgardenhof) pouzeu vLančova, češtině.Pannin KDvůr Bítovu(Frauenhof) bylyu přiškolenyNového německéPetřína, osadyHelenin ChvalaticeDvůr a(Helenenhof) Korolupyu aŠtitar, českéKřeslík Oslnovice(Grossinghof, Vysočanypamátka zaniklé osady Křeslíka) u Křtálek, ZbloviceVranč au NovéBítova.</ref> DvoryNa škole se až do odfaření Korolup (1858) vyučovalo česky i německy, pak zůstala škola jedinou česky vyučující na Vranovsku. Učitel dostával od obce 8 měřic žita, 7 měřic ječmene, 7 mírek prosné kaše, od hradních pánů 11 zlatých a 40 krejcarů, za zpěv o velikonočním týdnu obdržel od faráře 30 krejcarů, za pohřeb 10 grošů, za křest 1 groš. Školné 6 grošů za každé dítě připadlo taktéž učiteli. Bítovský učitel doprovázel kněze při zaopatřování nemocného, v létě zvonil před blížící se bouří. Na jihozápadní Moravě působily ještě čtyři židovské školy: v Moravských Budějovicích, v Třebíči, [[w:Synagoga v Polici|Polici]] a Jemnici. Od roku 1770 navštěvovaly korolupské děti katolického vyznání nově založenou školu v obci.<ref name="HOSOVÁ">Hosová Iveta: Historie a současnost regionu Bítov ve výuce prvouky na 1. stupni základní školy, diplomová práce, Brno MU 2008</ref>
 
Výuka na farních školách v 1. polovině 17. století sestávala ze základů aritmetiky, hudby, českého nebo německého jazyka, katechismu v českém či v německém jazyce a ze základů latinského jazyka. Všeobecný školní řád pro německé normální, hlavní a triviální školy ve všech císařských dědičných zemích z 6. prosince roku 1774 stanovil i výuku na triviální škole v Korolupech. Mimo náboženství a hodiny zpěvu se žáci učili triviu – čtení, psaní, počítání. Ve větších městech se mohli na hlavních školách naučit mimo trivia, zpěvu a náboženství také základům latiny, psaní dopisů, kreslení, zeměměřictví, vedení domácího hospodářství, dějepisu a zeměpisu. Zimní kurz na venkovských školách se konal od 1. prosince do konce března a letní kurz začínal pondělkem po první neděli velikonoční až do konce září. Návštěva škol nebývala kvůli využívání dětské práce velká a pracující žáci od devíti do dvanácti let byli proto osvobozeni od školní docházky.
Řádek 26:
[[File:Museumsdorf-Niedersulz 8183.JPG|náhled|Ilustrativní obrázek jihomoravské německé školy z Museumsdorf-Niedersulz.]]
[[File:Fibel worte.jpg|náhled|První psaná slova kurentem (Fibel Worte)]]
Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore koupil uherčické panství s obcí Korolupy v roce 1768. Pravděpodobně s narůstající převahou německého obyvatelstva se začínají objevovat snahy obce o vymanění se z vlivu české [[w:Římskokatolická farnost Bítov|bítovské fary]]. NejprveI když v bítovské škole byla zřízena jedna třída s německým vyučovacím jazykem, hodiny náboženství probíhaly v češtině a zrovna tak bohoslužby. Obec zřídila nejprve v roce 1770 založenaněmeckou škola,školu a od roku 1786 se obeczapočala bezúspěšně pokoušelasnažit o vlastní farnost,. vV roce 1798 postavila na návsi [[w:Kostel svatého Vavřince (Korolupy)|vlastní kapli sv. Vavřince]] a po mecenášství děkana Beera v roce 1857 dosáhla nejen vybudování farní budovy, ale konečně i vlastní farnosti. V každém případě v darované budově čp. 69 (staré číslování čp. 65) mohla v roce 1770 započít s vyučováním v německém jazyce. Do třídy se vcházelo přes byt učitele. Za průjezdem do dvora stála stodola, rozvalená kůlna a rozbitá stáj. Nepodsklepená školní budova (učitel skladoval brambory ve vyhloubené jámě) krytá slámou podle zápisu v kronice nevyhovovala a roku 1844 děkan František Křivánek (narozen 2. srpna 1793 ve Slavěticích) podnítil její opravu. Byt pro učitele vybudovala obec ze staré kolny a komory. Chlév a kolnu spojila pod jednu střechu a dřevník obila prkny. Do školy se nyní vcházelo chodbou ze dvora. Na levé straně se nacházela učebna a na pravé byt učitele. Zvednuté stropy, nové pokrytí střechy břidlicí a přestavba dřevěných kůlen na byt pro učitele uchránily školu před zhoubným požárem v roce 1845.
 
Finanční situace obce nebyla po požáru, kdy lehla popelem až na kostel, školu a pár čísel celá obec, jednoduchá a školní prostory musely být pravděpodobně nadále nevyhovující (přesto v roce 1862 obě školní zahrádky obdržely nový tyčkový plot na podezdívce z vápencového kamene). Děkan Augustin Beer pocházející ze starého mlynářského rodu Beerů z Korolup (v té době ve Waidhofenu an der Ybbs) daroval před svou smrtí (20. března 1860) v roce 1857 na stavbu nové školy, fary a další farní účely 6 000 zlatých. Obec se na oplátku zavázala z finančního daru postavit školu s bytem pro učitele a nově postavenou faru (1857) a školu udržovat a dotovat. Obec ale s výstavbou školy značně otálela. Vlastní farní správy nad školou si ale moc dlouho neužila (1858-1870). V obci se nacházelo přibližně 50 dětí, kterých se od roku 1869 pod hrozbou sankcí týkala na dobu 8 roků povinná školní docházka. V témže roce probíhaly poslední kanonické vizitace a od roku 1870 byl kněžím dozor nad školami zrušen. Škola v Korolupech spadala nyní podle říšského školního zákona pod okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích.
 
Nevyhovující školní prostory znovu konstatoval i c. k. okresní školní inspektor Papoušek, takže obec přikročila konečně ke konci roku 1890 na východních obecních pastvinách mezi obcí a panským dvorem k výstavbě nové školy. Dne 8. listopadu 1891 proběhlo za velké slávy její vysvěcení a o několik dní později i kolaudace. Škola fungovala nejprve jako jednotřídní (později se dvěma třídami). Prvním učitelem byl jmenován pan Weinzettel. Na škole se vystřídali Matheus Poppinger (nar. 1759 v Dolním Rakousku v obci Schweinburg u Japons), Leopold Scherer (nar. 1807 ve [[w:Chvalatice|Chvalaticích]]), Konrad Horny (nar. 1857), Franz Pinicka (nar. 1855 v [[w:Místek|Místku]]), Arnošt (Ernst) Körner (nar. 1866 v [[w:Rokle (okres Chomutov)|Rokli]]) a Felix Balzer.