Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 32:
Od obce Korolupy dostával učitel Protivínský až do roku 1823 za „zvonění proti mrakům” snopy (Wetterläutgarben). Po vybudování vlastního kostela, kdy pravděpodobně převzal „zvonění proti mrakům” v obci korolupský učitel, vedl Protivínský s místním učitelem spor (Poppinger nebo Scherer). Krajský úřad rozhodl ve prospěch bítovského učitele, takže snopy až do zřízení samostatné fary v roce 1858 musela obec odvádět učiteli do Bítova. V každém případě v darované budově na čp. 69 (staré číslování čp. 65) mohla obec v roce 1770 započít s vyučováním v německém jazyce. Do třídy se vcházelo přes byt učitele. Za průjezdem do dvora stála stodola, rozvalená kůlna a rozbitá stáj. Nepodsklepená školní budova (učitel skladoval brambory ve vyhloubené jámě) krytá slámou podle zápisu v kronice nevyhovovala a roku 1844 děkan Křivánek podnítil její opravu. Byt pro učitele vybudovala obec ze staré kolny a komory. Chlév a kolnu spojila pod jednu střechu a dřevník obila prkny. Do školy se nyní vcházelo chodbou ze dvora. Na levé straně se nacházela učebna a na pravé byt učitele. Zvednuté stropy, nové pokrytí střechy břidlicí a přestavba dřevěných kůlen na byt pro učitele uchránily školu před zhoubným požárem v roce 1845.<ref name="Vlastivěda Moravská" />
 
Finanční situace obce nebyla po požáru, kdyjednoduchá. lehla popelem až na kostel, školu a pár zbylých čísel lehla celá obec,popelem. jednoduchá a školníŠkolní prostory musely být pravděpodobně nadále nevyhovující (přesto v roce 1862 obě školní zahrádky obdržely nový tyčkový plot na podezdívce z vápencového kamene). Děkan Augustin Beer pocházející ze starého mlynářského rodu Beerů z Korolup (v té době ve Waidhofenu an der Ybbs) daroval před svou smrtí (20. března 1860) v roce 1857 na stavbu nové školy, fary a další farní účely 6 000 zlatých. Obec se na oplátku zavázala z finančního daru postavit školu s bytem pro učitele a nově postavenou faru (1857) a školu udržovat a dotovat. S výstavbou školy ale korolupští značně otáleli a farní správy nad školou si moc dlouho neužili (1858-1870). V obci se nacházelo přibližně 50 dětí, kterých se od roku 1869 pod hrozbou sankcí týkala na dobu 8 rokůosmiletá povinná školní docházka. V témže roce probíhaly poslední kanonické vizitace a od roku 1870 byl kněžím dozor nad školami zrušenodebrán. Škola v Korolupech spadala nyní podle říšského školního zákona pod okresní hejtmanství ve Znojmě.<ref>Obecní úřad Korolupy něm. Kurlupp do roku 1868 Okresní úřad Vranov nad Dyjí; 1868-1896 Okresní hejtmanství ve Znojmě; do roku 1938 Okresní úřad Moravské Budějovice; 1938-1945 župa Niederdonau, okres Horn, od roku 1945 okres Moravské Budějovice (až do roku 1960)</ref>
 
Nevyhovující školní prostory znovu konstatoval i c. k. okresní školní inspektor Papoušek, takže obec přikročila konečně ke konci roku 1890 na východních obecních pastvinách mezi obcí a panským dvorem k výstavbě nové školy. Dne 8. listopadu 1891 proběhlo za velké slávy její vysvěcení a o několik dní později i kolaudace. Škola fungovala nejprve jako jednotřídní (později se dvěma třídami). Prvním učitelem byl jmenován pan Weinzettel. Na škole se vystřídali Matheus Poppinger (nar. 1759 v Dolním Rakousku v obci Schweinburg u Japons), Leopold Scherer (nar. 1807 ve [[w:Chvalatice|Chvalaticích]]), Konrad Horny (nar. 1857), Franz Pinicka (nar. 1855 v [[w:Místek|Místku]]), Arnošt (Ernst) Körner (nar. 1866 v [[w:Rokle (okres Chomutov)|Rokli]]) a Felix Balzer.
 
== Česká menšinová škola obecná ==