Verze z 18. 9. 2015, 08:43 editovat Lenka Lyalikoff (diskuse \| příspěvky) 3 373 editací mBez shrnutí editace ← Porovnání se starší verzí		Verze z 18. 9. 2015, 19:13 editovat zrušit editaci Lenka Lyalikoff (diskuse \| příspěvky) 3 373 editací mBez shrnutí editace Porovnání s novější verzí →
Řádek 1: Vzhledem k tomu, že obec nevede obecní kroniku a téměř veškeré historické prameny z období před odsunem německého obyvatelstva se podařilo během komunistického režimu vedení obce, JZD či samotnému nově osídlenému obyvatelstvu zlikvidovat, jedná se o retrospekci historie za pomoci nalezených, archívních nebo nově publikovaných pramenů. [[File:Korolupy celkový pohled před rokem 1945.jpg\|náhled\|Obec [[w:Korolupy\|Korolupy]] (německy ''Kurlupp'')~~</ref>~~ se nachází v okrese Znojmo, kraj Jihomoravský. V roce 2013 zde žilo 168 obyvatel, což je přibližně 11 obyvatel na km². V obci Korolupy poblíž hranice České republiky s Rakouskem žilo na jejím území do roku 1945 německé obyvatelstvo s malou českou menšinou, během různých vývojových etap i židovské obyvatelstvo, ale i jiné národnosti. Přelomové události 20. století ovlivnily nejen život místních obyvatel, ale podepsaly se také na vývoji celého regionu. Korolupy spadají pod poštu Uherčice (671 07). Nejbližším větším městečkem je Jemnice, potom Moravské Budějovice a městys Vranov nad Dyjí, na rakouské straně Horn a směrem do Čech Slavonice. Obec se rozprostírá na náhorní plošině v nadmořské výšce 433 metrů nedaleko vyvýšeniny nazývané Kopka. Po zavedení obecního rozhlasu se ujala v obci znělka, známá polka Jaromíra Vejvody Škoda lásky, která už k obci neodmyslitelně patří.]] Území rozprostírající se kolem státní hranice mezi Dolním Rakouskem a Českou republikou a zčásti kopírující řeku Dyji bylo po staletí až do roku 1919 jednotně osídlenou oblastí. Na sídelním prostoru o rozloze 2 400 km2, táhnoucím se od Nové Bystřice a Slavonic na západě až ke Znojmu a Mikulovu na východě, žilo do roku 1945 v 249 obcích 183 000 Němců, vedle 23 000 Čechů, 3 900 Židů a 1 900 Chorvatů. Západní část této oblasti leží na okraji Českomoravské vrchoviny s nejvyšším výškovým bodem Vysoký kámen 731 m n. m. a tvoří krajinou jednotu s rakouským Waldviertelem. Zrovna tak plynule přechází krajina Slavonicka na moravské Dyji, divoké romantické údolí německé Dyje táhnoucí se od Drosendorfu přes Vranov nad Dyjí až k Hardeggu a Znojemsko ležící na okraji českého pravěkého masívu v krajinu Dolního Rakouska.

Dějiny Korolup/Proslov: Porovnání verzí