Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Obecná česká menšinová škola: úpravy jmen |
|||
Řádek 39:
[[File:Schulbank.jpg|náhled|Školní lavice s tabulkou z břidlice a houbičkou (lavice byly používané ve školství ještě v 60.-70. letech 20. století).]]
[[File:Slabikář pro školy obecné 1899, obálka.jpg|náhled|Slabikář pro školy obecné ilustrovaný Mikolášem Alšem (1898)]]
Česká menšinová škola vznikla v obci již v novém čs. státě za sílícího národnostního boje mezi německým a českým obyvatelstvem. Obranné nacionální spolky operující v místních sdruženích přirozeně nacionální cítění Čechů i Němců značně posilovaly. Na německé straně figurovala členská základna spolků [[W:Bund der Deutschen|Bund der Deutschen Südmährens]], Deutscher Schulverein (od roku 1919 Deutscher Kulturverband) a Deutscher Turnverband (Lubnice, Uherčice, Mešovice, Korolupy a Vratěnín). Česká strana povzbuzovala „národnostní boj na zněmčeném území” v místním odboru [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty pro jihozápadní Moravu]] (Vratěnín, Uherčice, Lubnice, Korolupy) zastřešující od roku 1922 Klub českých turistů (Uherčice)
V budově staré německé školy (naproti kostelu sv. Vavřince) se od roku 1891 nacházela kancelář obecního úřadu (Gemeindekanzlei) a obchod. Na základě prvního československého sčítání lidu (únor 1921) požádal tehdejší okresní hejtman dr. Šebesta z Moravských Budějovic Ministerstvo školství a národní osvěty o zřízení české menšinové školy, jelikož podle údajů Národní jednoty pro jihozápadní Moravu se v obci nacházelo přibližně 10 českých dětí navštěvujících německou školu.<ref>V Uherčicích ministerstvo školství a národní osvěty německou školu zrušilo a v její budově zřídilo školu českou, ve Vratěníně v budově německé školy (založené v roce 1662) nyní fungovala jednotřídní škola česká spolu s mateřskou. Německou školu obec přesídlila do nových privátních prostor a byla podporována spolkem Deutscher Kulturverband.</ref><ref>[http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t2133_01.htm Interpelace poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi školství a národní osvěty o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích.]</ref><ref>Pro zřízení české školy stačila často přítomnost jedné české rodiny v místě. Na ní byl okamžitě aplikován zákon jazykový a zákon na ochranu menšin, jelikož žádný státní úřad neověřoval, zda bylo skutečně dosaženo přibližně dvacetiprocentního podílu obyvatel. Nově zřizované české školy stát vybavoval školními a učebními pomůckami, zatímco německé školy vybavoval učebnicemi školní zřizovatel (obec) a všechny ostatní náklady na vyučování museli tak nést rodiče.</ref> Komisionální řízení a zápis vyreklamovaných dětí do české školy se konal 8. června 1921. Z předvolaných rodičů se přihlásil z mlýna Waněk Antonín (strážmistr ve výslužbě), ze smíšeného manželství Štrobl Jakob a Maria rozená Hanek (majitel hospodářství), Křivan Matěj (nádeník na mlýně) a Marie rozená Veselá<ref>Křivan Matěj, nar. 24. 2. 1879 v Třebelovicích, zem. 31. 1. 1931 v Korolupech v opilosti utopením u čp. 2, ženatý s Marií Veselou z Velkého Újezdu, zemědělský dělník na mlýně.</ref> a Štorck Tomáš (hajný). Naopak do české školy odmítli děti posílat Burda Johann a Maria rozená Stiepani (čp. 3), Baldreich Karl a Maria rozená Sobotka (čp. 54), Lupínková Aloisie (čp. 26), Nevěčný František (čp. 54), Setzer Johann a Katharina Nevěčny (čp. 28), jejichž děti sice pocházely také ze smíšeného manželství, ale buďto se považovali více za Němce anebo je k německé straně vázalo pracovní napojení. Trvale usedlé a zcela české rodiny nebo děti obou českých rodičů se v obci nenacházely. Podle kroniky tvořila českou populaci v obci především „česká čeládka” (462 obyvatel: 299 Němců, 143 Čechů, 20 cizinců).
| |||