|
Nevyhovující školní prostory znovu konstatoval i c. k. okresní školní inspektor Johann Papouschek, takže obec přikročila konečně ke konci roku 1890 na východních obecních pastvinách mezi obcí a panským dvorem k výstavbě nové školy. Dne 8. listopadu 1891 proběhlo za velké slávy její vysvěcení a o několik dní později i kolaudace. Škola fungovala nejprve jako jednotřídní. Prvním učitelem byl jmenován pan Weinzettel. Na škole se vystřídali Matheus Poppinger (nar. 1759 v Dolním Rakousku v obci Schweinburg u Japons), Leopold Scherer (nar. 1807 ve [[w:Chvalatice|Chvalaticích]]), Konrad Horny (nar. 1857), Franz Pinicka (nar. 1855 v [[w:Místek|Místku]]), Arnošt (Ernst) Körner (nar. 1866 v [[w:Rokle (okres Chomutov)|Rokli]]) a Felix Balzer.
== Obecná česká menšinová škola ==
[[File:Schulbank.jpg|náhled|Školní lavice s tabulkou z břidlice a houbičkou (lavice byly používané ve školství ještě v 60.-70. letech 20. století).]]
[[File:Slabikář pro školy obecné 1899, obálka.jpg|náhled|Slabikář pro školy obecné ilustrovaný Mikolášem Alšem (1898)]]
Česká menšinová škola vznikla v obci již v novém čs. státě za sílícího národnostního boje mezi německým a českým obyvatelstvem. Obranné nacionální spolky operující v místních sdruženích přirozeně nacionální cítění Čechů i Němců značně posilovaly. Na německé straně figurovala členská základna spolků [[W:Bund der Deutschen|Bund der Deutschen Südmährens]], Deutscher Schulverein (od roku 1919 Deutscher Kulturverband) a Deutscher Turnverband (Lubnice, Uherčice, Mešovice, Korolupy a Vratěnín). Česká strana povzbuzovala „národnostní boj na zněmčeném území” v místním odboru [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Národní jednoty pro jihozápadní Moravu]] (Vratěnín, Uherčice, Lubnice, Korolupy) zastřešující od roku 1922 Klub českých turistů (Uherčice) a v [[w:Sokol (spolek)|České jednotě sokolské]] (Police).
V budově staré německé školy (naproti kostelu sv. Vavřince) se od roku 1891 nacházela kancelář obecního úřadu (Gemeindekanzlei) a obchod. Na základě prvního československého sčítání lidu (únor 1921) požádal tehdejší okresní hejtman dr. Šebesta z Moravských Budějovic Ministerstvo školství a národní osvěty o zřízení české menšinové školy, jelikož podle údajů Národní jednoty pro jihozápadní Moravu se v obci nacházelo přibližně 10 českých dětí navštěvujících německou školu.<ref>V Uherčicích ministerstvo školství a národní osvěty německou školu zrušilo a v její budově zřídilo školu českou, ve Vratěníně v budově německé školy (založené v roce 1662) nyní fungovala jednotřídní škola česká spolu s mateřskou. Německou školu obec přesídlila do nových privátních prostor a byla podporována spolkem Deutscher Kulturverband.</ref><ref>[http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t2133_01.htm Interpelace poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi školství a národní osvěty o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích.]</ref><ref>Pro zřízení české školy stačila často přítomnost jedné české rodiny v místě. Na ní byl okamžitě aplikován zákon jazykový a zákon na ochranu menšin, jelikož žádný státní úřad neověřoval, zda bylo skutečně dosaženo přibližně dvacetiprocentního podílu obyvatel. Nově zřizované české školy stát vybavoval školními a učebními pomůckami, zatímco německé školy vybavoval učebnicemi školní zřizovatel (obec) a všechny ostatní náklady na vyučování museli tak nést rodiče.</ref> Komisionální řízení a zápis vyreklamovaných dětí do české školy se konal 8. června 1921. Z předvolaných rodičů se přihlásil z mlýna Waněk Antonín (strážmistr ve výslužbě), ze smíšeného manželství Štrobl Jakob a Maria rozená Hanek (majitel hospodářství), Křivan Matěj (nádeník na mlýně) a Marie rozená Veselá<ref>Křivan Matěj, nar. 24. 2. 1879 v Třebelovicích, zem. 31. 1. 1931 v Korolupech v opilosti utopením u čp. 2, ženatý s Marií Veselou z Velkého Újezdu, zemědělský dělník na mlýně.</ref> a Štorck Tomáš (hajný). Naopak do české školy odmítli děti posílat Burda Johann a Maria rozená Stiepani (čp. 3), Baldreich Karl a Maria rozená Sobotka (čp. 54), Lupínková Aloisie (čp. 26), Nevěčný František (čp. 54), Setzer Johann a Katharina Nevěčny (čp. 28), jejichž děti sice pocházely také ze smíšeného manželství, ale buďto se považovali více za Němce anebo je k německé straně vázalo pracovní napojení. Trvale usedlé a zcela české rodiny nebo děti obou českých rodičů se v obci nenacházely. Podle kroniky tvořila českou populaci v obci především „česká čeládka” (462 obyvatel: 299 Němců, 143 Čechů, 20 cizinců).
Dne 25. července 1921 potvrdilo Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) zřízení české jednotřídní školy v Korolupech. Na místo správce dosadila okresní školská komise z Moravských Budějovic učitele Petra Křivana, který před tím působil ve funkci správce české dvojtřídní školy v Třebelovicích. Pro potíže se sháněním školního nábytku, bytu pro učitele a také pro nedostatek dětí zahájila škola pravidelné vyučování až 15. září 1921. Vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo minimálního počtu dívek pro zavedení vyučování ručních prací, vyreklamoval [[w:Národní jednota pro jihozápadní Moravu|Místní odbor pro jihozápadní Moravu]] ještě tři dívky z nedalekého statku „Kopky“, které navštěvovaly českou školu v Polici. Do školy docházela vyučovat ruční práce paní učitelka Ludmila Kubová z Uherčic, kde byla dvojtřídní německá škola zrušena a v její budově fungovala nyní škola česká. Násilně vyreklamované děti ze smíšených manželství rodiče (Burda, Baldreich, Lupínková, Nevěčný a Selzer) do české školy neposílali a nechali je doma vyučovat soukromě německým nadučitelem Fuchsem ze Šafova. Děti rodiče neposílali ani k přezkoušení a jen učiteli Křivanovi vzkázali, že už je přezkoušel pan učitel Fuchsa.
Dne 20. července 1922 převzal správu české školy prozatímní správce české školy ve Starém Petříně František Jakš a Petr Křivan se vrátil do Třebelovic. Kronikář zaznamenal, že pana učitele Jakše v roce 1924 nikdo z německého obyvatelstva neubytoval a česká menšina doma místo neměla. Důvodem se staly toho roku konané obecní volby. Po vzniku čs. republiky přiznával zákon č. 75/1919 Sb. volební právo všem osobám s domicilem, to znamená těm, kteří v obci pobývali více než 3 měsíce. Podle zákona č. 329/1921 Sb. poplatníci a voliči měli právo připomínek či opravných prostředků proti obecnímu rozpočtu a obecním účtům. Proto německá strana zájem na ubytování českého učitele Jakše, ale ani na výstavbě učitelského bytu přímo v české škole neměla. „Volební boje” podporovaly oba národní obranné spolky - česká Národní jednota pro jihozápadní Moravu a německý Bund der Deutschen. Zrovna tak se odvíjely i šarvátky proti postupující „čechizaci”.
Česká strana si vyhlédla výměnek ve stavení čp. 6 (nyní čp. 9), kde v jedné části fungoval hostinec Laurence Apeltauera a v druhé žil výměnkář Franz Soukopp. Druhou možnost ubytování viděla v nových prostorách přestavěné usedlosti čp. 35 (nyní čp. 43) Jana Stiepanniho. Nakonec byl učitel Jakš ubytován po šest let v městečku [[w:Bítov (okres Znojmo)|Bítově]] (před zatopením v údolí pod obcí [[w:Vysočany (okres Znojmo)|Vysočany]]). Boj o byt učitele a české děti neustal. V zimě 25. února 1928 se v české škole pro velké mrazy nevyučovalo a němečtí obecní představení započali s přestavbou místnosti, ve které umístili čističku obilí a během vyučování spustili zemědělské práce. Česká strana se bránila u příslušného okresního úřadu. Ten promptně telegraficky zareagoval a udělil zákaz zemědělské činnosti po dobu výuky. Další běžnou praktikou obranných spolků bývala koupě školní budovy. Proto se německé zastupitelstvo dohodlo 16. září 1928 na jejím prodeji. Majitelem se měla stát za 40 000 Kčs místní družstevní záložna [[w:Friedrich Wilhelm Raiffeisen|Raiffeisen]]. Učitel Jakš se obrátil znovu na školní úřad v Moravských Budějovicích a ten 20. května 1929 prodej zakázal. V září 1929 obec školní budovu vyklidila a předala učiteli klíč. Na druhou stranu je nutné uvést, že jednotřídní menšinovou školu navštěvovalo pouze 5 místních dětí ze smíšených manželství a odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu vyreklamoval ze statku „Kopka“ u [[w:Police (okres Třebíč)|Police]] 13 dětí tamních českých čeledínů, které by za normálních okolností navštěvovaly českou školu v Polici.
Světský charakter školství a omezení vlivu římskokatolické církve se projevil v nařízení ministra školství. Okresní školní rada v Moravských Budějovicích vydala zákaz používání pozdravu „Pochválen buď (Pán) Ježíš Kristus” a bylo také zrušeno modlení žactva před začátkem a po ukončení vyučováním. Místo obrazu rakousko-uherského mocnáře nyní visel ve třídě obraz tatíčka Masaryka. Poprvé byly slaveny narozeniny prezidenta Masaryka na německé škole 7. března 1920 a pak každoročně až do roku 1938 na obou školách. Pana učitele Jakše přeložil školský úřad do [[w:Budkov (okres Třebíč)|Budkova]] a v září 1933 nastoupil ze slezského [[w:Hrádek (okres Frýdek-Místek)|Hrádku]] Vladislav Texl. Další výměna proběhla hned následující rok (1934). Ze slezské pohraniční obce [[w:Bystřice (okres Frýdek-Místek)|Bystřice]] vystřídal pana učitele Texla Emil Lhoták a ruční práce vyučovala Jarmila Bezáková. Od 1. listopadu 1936 až do obsazení pohraničí v roce 1938 vyučoval na české škole Matěj Grégr a ruční práce (od roku 1937) Růžena Břehovská.
=== Interpelace poslance dr E. Schollicha o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích ===
Citace: ''Zkušenost ukazuje, že se často české menšinové školy zřizují pro několik českých dětí, zatím co nelze dosáhnouti, aby byla zřízena německá menšinová škola, i když jsou pro to předpoklady. Tak poměry naléhavě vyžadují, aby byla zřízena jednotřídní německá menšinová škola v Uherčicích v okrese jemnickém. Až do převratu měla obec uherčická dvoutřídní německou obecnou školu. V r. 1918 byla tato škola Němcům odňata, zavedlo se české vyučování, zatím co německé děti musili docházeti do německé školy do Vratěnína. Vratěnín jest od Uherčic vzdálen 3 km. V Uherčicích jest úhrnem 128 německých obyvatelů. Z německých školních dětí dochází nyní 12 do Vratěnína a jedno dítě do německé školy do Korolup. Mimo to 5 dětí německé národnosti dochází do české školy v Uherčicích. Pro německou školu v Uherčicích jest tedy 18 dětí. Německé obyvatelstvo jest ochotno k největším obětím, aby umožnilo zříditi německou školu, a také by se zavázalo poskytnouti k tomu místnost. Mnoho dětí chudých rodičů, které nemají dobré obuvi a šatstva, nemůže vůbec docházeti do školy, jiné zase často onemocní, poněvadž i jejich výživa jest nedostačitelná. Děti nedostanou často celý den teplého jídla. Při nestranném vyšetřování stavu věci musila by uznati každá komise, že zde jest naléhavě zapotřebí nejrychlejší nápravy. Jako opačný příklad uvádíme: V sousední obci Vratěníně jest česká škola, kam dochází 12 dětí a mateřská škola, kam docházejí 2 děti. Naopak pro 18 dětí není vůbec školy. V Korolupech dochází do české menšinové školy 9 dětí, ve Stálkách 7 a ve Starém Petříně 9 dětí (z nich 2 německé). Podepsaní táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty: Jste ochoten dáti co nejdříve vyšetřiti školní poměry v Uherčicích a přikázati, aby v této obci byla ihned zřízena německá menšinová škola?''[http://www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t2133_01.htm]
== ABC, slabikář a první čítanky ==
|
