|
Nevyhovující školní prostory znovu konstatoval i c. k. okresní školní inspektor Johann Papouschek, takže obec přikročila konečně ke konci roku 1890 na východních obecních pastvinách mezi obcí a panským dvorem k výstavbě nové školy. Dne 8. listopadu 1891 proběhlo za velké slávy její vysvěcení a o několik dní později i kolaudace. Škola fungovala nejprve jako jednotřídní. Prvním učitelem byl jmenován pan Weinzettel. Na škole se vystřídali Matheus Poppinger (nar. 1759 v Dolním Rakousku v obci Schweinburg u Japons), Leopold Scherer (nar. 1807 ve [[w:Chvalatice|Chvalaticích]]), Konrad Horny (nar. 1857), Franz Pinicka (nar. 1855 v [[w:Místek|Místku]]), Arnošt (Ernst) Körner (nar. 1866 v [[w:Rokle (okres Chomutov)|Rokli]]) a Felix Balzer.
== Měšťanské, pokračovací a střední školy ===
=== S německým vyučovacím jazykem ===
[[File:PlauBurgMuseum120-Schulbuch.jpg|náhled|Učebnice základní geometrie kolem roku 1900 (Schulbuch Elementar-Geometrie)]]
Ve Znojmě měli žáci možnost pokračovat od školního roku 1885/86 na chlapecké měšťanské škole a od roku 1870 se otevřela stejná šance i dívkám. Dne 19. listopadu 1887 byla ve městě otevřena také soukromá hospodářská škola pro dívky, která 16. záři 1891 získala právo veřejnosti. V roce 1918 ji nahradila německá odborná škola pro ženská povolání (Fachschule für Frauenberufe), nejprve fungovala privátně a od roku 1923 s veřejným právem. Ve [[w:Slavonice|Slavonicích]] otevřeli dívčí i chlapeckou měšťanskou škola a dvoutřídní pokračovací průmyslovou školu s přípravkou v roce 1898 (Gewerbliche und kaufmännische Fortbildungsschule).
Studenti měli možnost na začátku 20. století navštěvovat německé střední školy v Jihlavě, Pelhřimově a ve Znojmě. Po zrušení jezuitského gymnasia ve Znojmě v roce 1773 se jeho pokračovatelem stalo reformní reálné chlapecké a dívčí gymnasium. Pro vyškolení odborníků v oblasti pěstování révy a výroby vína byla roku 1868 ve městě založena rolnická vinařská škola (Landesacker- und Weinbauschule). Zrovna tak postupoval i keramický závod Ditmar, který založil v roce 1872 státní odbornou keramickou školu (Staatsfachschule für Tonindustrie und verwandte Gewerbe). V roce 1920 byla přeložena do Karlových Varů. Na vyšším dívčím lyceu se závěrečnou zkouškou mohla děvčata ve Znojmě studovat od školního roku 1905/1906. Na škole se vyučovalo jazykům (němčina, francouzština a angličtina), zeměpisu, historii, přírodopisu, aritmetice, geometrii, fyzice, chemii, mineralogii, kreslení a krasopisu. Po absolvování lycea se dívkám otvírala cesta ke studiu na filozofické fakultě, na dívčích ústavech pro učitelství pro obecní a měšťanské školy, učitelství pro stenografii, ke studiu farmacie nebo mohly rovnou nastoupit jako úřednice v poštovní službě. Ve školním roce 1921/1922 byl ústav uzavřen a dívky přecházely na znojemské německé reálné gymnasium.
=== S českým vyučovacím jazykem ===
[[File:Ceskoslovensko1929Books.JPG|náhled|Učebnice Praktická hospodyňka (1928)]]
[[File:Přerov, Muzeum Komenského, školní třída 1. republika.jpg|náhled|Školní třída na měšťanské škole za 1. republiky (Muzeum J. A. Komenského).]]
V [[w:Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]] povolila zřízení měšťanské chlapecké školy s českým vyučovacím jazykem a s povinností vyučování jazyka německého Zemská školní rada v Brně v roce 1886. Výuka v nové školní budově byla slavnostně zahájena 17. září 1888. Dne 5. května roku 1890 obdrželo město povolení i pro dívčí měšťanku. O české státní gymnasium se v Moravských Budějovicích pokoušeli od roku 1900 a nakonec museli přistoupit na variantu matičního gymnázia, které bylo 30. června 1911 povoleno a po vzniku Československa 1. září 1919 zveřejněno. Žáci z [[w:Jemnice|Jemnice]] a okolí se dočkali otevření obecné a měšťanské školy 4. září 1898. Měšťanka byla zpočátku jen pro chlapce (40 - 50 žáků ve třídě) a později město otevřelo i třídu pro děvčata. Od začátku 19. století v Jemnici ještě působila pokračovací průmyslová škola pro řemeslnickou výrobu a od 1. října 1907 zemská lesnická škola.
Česká matiční měšťanka ve [[w:Znojmo|Znojmě]] zahájila vyučování 9. září 1910, ve školním roce 1912/1913 byla rozdělena na chlapeckou a dívčí školu a 3. května 1914 jí bylo uděleno právo veřejnosti. Národní jednota pro jihozápadní Moravu a Hospodářský spolek znojemský se zasadily v roce 1909 o otevření soukromé dvouleté zimní hospodářské školy, která přešla 24. prosince 1912 do správy a vlastnictví země Moravy. Odborná pokračovací škola řemeslnicko-živnostenská zahájila provoz 1. října 1911. V roce 1917 se Matice školská ve Znojmě zasloužila o vznik odborné dvouleté vyšší školy pro ženská povolání Vlasta. Na dvojtřídní české škole obchodní a českém státním reformním reálném gymnázium započalo vyučování ve školním roce 1919/1920. Další dívčí školou ve Znojmě se stala ve školním roce 1928/1929 roční odborná škola vychovatelek. Absolventky mohly pracovat jako pěstounky batolat a vychovatelky či domácí učitelky dětí.<ref>Drozdová Anna Marie: České dívčí školství ve Znojmě ve 20. století, Praha 2012</ref> Nakonec byl do Znojma z důvodu posilování českého vlivu v pohraničí v roce 1929 přeložen Český soukromý ústav pro vzdělávání učitelek z Přerova.<ref>Daňhelová Ivana: Historie učitelských ústavů na Moravě a jejich význam pro současnost, Brno 2012</ref>
Se vznikem místního odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v [[w:Lubnice|Lubnici]] byla v obci výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 25. listopadu 1929 zřízena česká menšinová měšťanská škola pro školní obvod: [[w:Bačkovice|Bačkovice]], [[w:Police (okres Třebíč)|Police]], [[w:Kostníky|Kostníky]], [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]], [[w:Lubnice|Lubnice]], [[w:Korolupy|Korolupy]], [[w:Vratěnín|Vratěnín]] a [[w:Mešovice|Mešovice]]. Vyučování probíhalo od 7. ledna 1930 nejprve po domech ve vsi. Stavba nové moderní školy trvala necelý rok a tak 4. září 1932 započala výuka v nové obecné a občanské škole na vyvýšenině nad obcí. Ve škole byly zřízeny také byty pro učitele, tělocvična, jídelna, skleník a česká školní knihovna.<ref name="LUBNICE">[http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t1037_02.htm Zřízení české menšinové občanské školy v Lubnici], v Praze dne 26. února 1931.</ref>
=== Interpelace poslance E. Zajíčka ke zřízení české menšinové občanské školy v Lubnici ===
Citace: ''V polovici listopadu 1929 dostavila se do Lubnice v soudním okrese jemnickém na jižní Moravě komise, která oznámila, že již v nejbližších dnech bude v Lubnici zřízena česká obecná a občanská škola. Byly ihned vyhledány místností, které však zákonným předpisům nebudou vyhovovati ani tehdy, budou-li provedeny přístavby. Místnosti jsou veskrze mnohem méně vhodné, než ony, které v sousedních Uherčicích byly navrženy pro německou školu. V Uherčicích byly tyto místností označeny za nevhodné, v Lubnici se horší místnosti označují za vhodné. Lubnice jest malá obec, která při posledním soupisu lidu měla 62 domů a 303 obyvatelů, z nichž se jen 68 přiznalo k české národnosti. Dosud nebylo v Lubnici potřebí ani české obecné školy. Nyní se najednou vyhlašuje za rozhodně nutnou dokonce česká občanská škola. Dosud nebylo v Lubnici ani dosti dětí pro českou obecnou školu. Kdyby se skutečně měla zříditi česká občanská škola, musily by do ní děti docházeti z velké části z poměrně dalekých sousedních obcí. Při tom většina cest jest zvláště v zimě tak špatná, že by se pravděpodobně v mnoha dnech v roce vůbec nemohlo vyučovati. Zajímavé jest, že se více sousedních českých obcí ucházelo o tuto občanskou školu. Žádostem se však nevyhovělo. Při zřízení této občanské školy rozhodovaly, jak se zdá, především úmysly počešťovací. Ministři dr Hodža a dr Štefánek několikráte prohlásili, že takové úmysly zamítají a že neschvalují zřizování českých občanských škol v německém jazykovém území. Dlužno ještě poznamenati, že Němci bydlící v 16 obcích jemnického okresu nemají vůbec německé občanské školy. Zřízení české občanské školy v Lubnici příčí se zásadám výchovným a zásadám národní rovnoprávnosti. Proto se Vás, pane ministře, tážeme: Jste, pane ministře, ochoten přikázati, aby se v Lubnici nezřizovala česká menšinová škola občanská?''<ref name="INTERPELACE">Překlad interpelace 79/XVIII. [http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t0079_02.htm Interpelace poslance E. Zajíčka a druhů ministrovi školství a národní osvěty o zřízení české menšinové občanské školy v Lubnici.], v Praze, dne 18. prosince 1929.</ref>
=== Odpověď ministra školství a národní osvěty Dr. Dérera ===
Citace: ''Po provedeném úředním šetření byla zřízena výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 25. listopadu 1929, č. 156115/29, podle § 5 zákona č. 189/19 Sb. z. a n. občanská škola v Lubnici, jakožto přirozeném středu obcí, z nichž bylo žactvo pro školu tu přihlášeno. Školní obvod této školy tvoří obce: Bačkovice, Police, Kostníky, Uherčice, Lubnice, Korolupy, Vratěnín a Mešovice. Všechny obce, z nichž žactvo do Lubnice dochází, mají s Lubnicí silniční spojení při vzdálenosti 3-4 km; jedině obec Kostníky jest od Lubnice vzdálena přes 5 km. Docházka žactva jest velmi dobrá, což patrno též z toho, že v letošní zimě nebylo vyučování ani jedenkráte přerušeno. Z okolních obcí jedině obec Police ucházela se též o zřízení měšťanské školy, když však seznala, že jde o školu obvodovou, uznala, že svou polohou by se pro takovou školu méně hodila a od své žádosti dobrovolně upustila. Z uvedeného jest patrno, že škola byla zřízena, aby se umožnilo školním dětem z obce a okolí další školní vzdělání na základech školy obecné, a že při zřízení školy té se postupovalo podle platných předpisů.''<ref name="ODPOVED">Odpověď 1037/XV. (původní znění).[http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t1037_02.htm ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance E. Zajíčka a druhů o zřízení české menšinové občanské školy v Lubnici], v Praze dne 26. února 1931.</ref>
== Reference ==
|
