Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přesun
→‎Obecná německá škola: přesun-samostatná kapitola
Řádek 23:
„Dějepisné vyučování mělo budit v mládeži smysl pro nejvýznačnější děje československého státu a vlastního národa tak, aby žáci pochopili duch jednotlivých období, jeho životní hodnotu a hlavně působení na nynější útvary společnosti. V popředí měly být stále dějiny lidu a jeho kulturní a sociální vývoj v souvislosti s dějinami práce.”<ref>Citace: Jireček Miroslav: Vývoj výuky dějepisu na obecných a měšťanských a školách a na jednoročních učebních kurzech připojených ke školám měšťanským v letech 1938–1939 z hlediska vývoje kurikulárních dokumentů. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, roč. 25, 2011, č. 1</ref>
== Obecná německá škola ==
[[File:Museumsdorf-Niedersulz 8183.JPG|náhled|Ilustrativní obrázek jihomoravské německé školy z Museumsdorf-Niedersulz.]]
[[File:Fibel worte.jpg|náhled|První psaná slova kurentem (Fibel Worte)]]
Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore koupil uherčické panství s obcí Korolupy v roce 1768. Pravděpodobně s narůstající převahou německého obyvatelstva se začínají objevovat snahy obce o vymanění se z vlivu české [[w:Římskokatolická farnost Bítov|bítovské fary]]. I když v bítovské škole byla zřízena jedna třída s německým vyučovacím jazykem, hodiny náboženství probíhaly v češtině a zrovna tak bohoslužby. Obec zřídila nejprve v roce 1770 novou školu a od roku 1786 se započala snažit o vlastní farnost. V roce 1798 postavila na návsi [[w:Kostel svatého Vavřince (Korolupy)|kapli sv. Vavřince]] a po mecenášství děkana Beera v roce 1857 dosáhla nejen vybudování farní budovy, ale konečně i vlastní farnosti.
 
Podle bítovské školní kroniky učitelovali na Bítově v letech 1758-70 František Novotný a 1784-1823 Jiří Protivínský. Tedy i po vybudování vlastní školy byly Korolupy stále přiškoleny k bítovské faře. Pan učitel Protivínský dostával tenkráte od vrchnosti 11 zl. 40 kr., 2 a půl míry pšenice, 9 m. žita, 5 a půl m. ječmene, 1 a tři osminy m. hrachu, sud piva, 10 sáhů měkkého dřeva; za koledy 24 kr., za kostelní službu 36 kr., o pouti na sv. Trojici na pohoštění zpěváků 4 zl., o zámecké pouti na stejný účel 4 zl., o záduší dne 15. července 45 kr., z kostelní služby 4 zl. 46 kr., od přiškolených obcí 12 zl 6 kr., 93 snopů žita a 12 snopů pšenice, ze štoly: zápisné při křtu, svatbě, pohřbu po 6 kr., za psaní proseb po 1 kr. a z pohřbu jednu třetinu dle štol. patentu, za procesí na sv. Marka platila obec Zblovice 10 kr., o křížových dnech obce Chrlopy (Korolupy), Oslnovice, Vysočany po 10 kr., z čehož kostelník obdržel 4 kr. Školné platilo každé dítě týdně 2 kr. Nadále bylo učitelovou povinností doprovázet kněze k zaopatřování nemocného, zvonit každý den „Ave Maria” a v létě proti „blížící se bouři”.<ref name="Vlastivěda Moravská">PEŘINKA F. Václav: Vlastivěda Moravská, Vranovský okres, Brno 1906</ref>
 
Od obce Korolupy dostával učitel Protivínský až do roku 1823 za „zvonění proti mrakům” snopy (Wetterläutgarben). Po vybudování vlastního kostela, kdy pravděpodobně převzal „zvonění proti mrakům” v obci korolupský učitel, vedl Protivínský s místním učitelem spor (Poppinger nebo Scherer). Krajský úřad rozhodl ve prospěch bítovského učitele, takže snopy až do zřízení samostatné fary v roce 1858 musela obec odvádět učiteli do Bítova. V každém případě v darované budově na čp. 69 (staré číslování čp. 65) mohla obec v roce 1770 započít s vyučováním v německém jazyce. Do třídy se vcházelo přes byt učitele. Za průjezdem do dvora stála stodola, rozvalená kůlna a rozbitá stáj. Nepodsklepená školní budova (učitel skladoval brambory ve vyhloubené jámě) krytá slámou podle zápisu v kronice nevyhovovala a roku 1844 děkan Křivánek podnítil její opravu. Byt pro učitele vybudovala obec ze staré kolny a komory. Chlév a kolnu spojila pod jednu střechu a dřevník obila prkny. Do školy se nyní vcházelo chodbou ze dvora. Na levé straně se nacházela učebna a na pravé byt učitele. Zvednuté stropy, nové pokrytí střechy břidlicí a přestavba dřevěných kůlen na byt pro učitele uchránily školu před zhoubným požárem v roce 1845.<ref name="Vlastivěda Moravská" />
 
Finanční situace obce nebyla po požáru jednoduchá. Až na kostel, školu a pár zbylých čísel lehla celá popelem. Školní prostory musely být pravděpodobně nadále nevyhovující (přesto v roce 1862 obě školní zahrádky obdržely nový tyčkový plot na podezdívce z vápencového kamene). Děkan Augustin Beer pocházející ze starého mlynářského rodu Beerů z Korolup (v té době ve Waidhofenu an der Ybbs) daroval před svou smrtí (20. března 1860) v roce 1857 na stavbu nové školy, fary a další farní účely 6 000 zlatých. Obec se na oplátku zavázala z finančního daru postavit školu s bytem pro učitele a nově postavenou faru (1857) a školu udržovat a dotovat. S výstavbou školy ale korolupští značně otáleli a farní správy nad školou si moc dlouho neužili (1858-1870). V obci se nacházelo přibližně 50 dětí, kterých se od roku 1869 týkala osmiletá povinná školní docházka. V témže roce probíhaly poslední kanonické vizitace a od roku 1870 byl kněžím dozor nad školami odebrán. Škola v Korolupech spadala nyní podle říšského školního zákona pod okresní hejtmanství ve Znojmě.<ref>Obecní úřad Korolupy něm. Kurlupp do roku 1868 Okresní úřad Vranov nad Dyjí; 1868-1896 Okresní hejtmanství ve Znojmě; do roku 1938 Okresní úřad Moravské Budějovice; 1938-1945 župa Niederdonau, okres Horn, od roku 1945 okres Moravské Budějovice (až do roku 1960)</ref>
 
Nevyhovující školní prostory znovu konstatoval i c. k. okresní školní inspektor Johann Papouschek, takže obec přikročila konečně ke konci roku 1890 na východních obecních pastvinách mezi obcí a panským dvorem k výstavbě nové školy. Dne 8. listopadu 1891 proběhlo za velké slávy její vysvěcení a o několik dní později i kolaudace. Škola fungovala nejprve jako jednotřídní. Prvním učitelem byl jmenován pan Weinzettel. Na škole se vystřídali Matheus Poppinger (nar. 1759 v Dolním Rakousku v obci Schweinburg u Japons), Leopold Scherer (nar. 1807 ve [[w:Chvalatice|Chvalaticích]]), Konrad Horny (nar. 1857), Franz Pinicka (nar. 1855 v [[w:Místek|Místku]]), Arnošt (Ernst) Körner (nar. 1866 v [[w:Rokle (okres Chomutov)|Rokli]]) a Felix Balzer.
 
== Měšťanské, pokračovací a střední školy ===
[[File:PlauBurgMuseum120-Schulbuch.jpg|náhled|Učebnice základní geometrie kolem roku 1900 (Schulbuch Elementar-Geometrie)]]