OdJeště koncev rokuroce 1942 se začalo uvažovat, že by místní hasičské záchranné sbory přešly rovnoubyl pod okresní velitelství. Na papíře to sice vypadalo pěkně, ale praxe byla poněkud jiná. Vozovývozový park venkovských sborů byl přehlídkou ''mišmaše'' starých vozidel, často ještě s celogumovými pneumatikami. Nákladní automobily, motocykly nebo drážní vozidla chyběla zcela. Palivo neměly ani landráty. Zásahovou výstroj si hasiči obstarávali z vlastních zdrojů a o jednotnosti uniforem se hasičům mohlo jen zdát. Změna nastala až po vzniku Říšského úřadu pro dobrovolné hasiče, kdy sbory konečně obdržely nové uniformy, obuv, koženou výstroj, hadice a normované spojky. Hned na to následovala úplná mobilizace míst protiletadlové obrany I. řádu. [[w:Reichsluftfahrtministerium|Říšské ministerstvo letectví (Reichsluftfahrtministerium)]] započalo hasičské jednotky postupně vybavovat také novým jednotným vozovým parkem v šedé barvě. Těžší družstva obdržela hasící vůz se zabudovanou motorovou stříkačkou a lehčí družstva s vůz s motorovou stříkačkou na přívěsu. Hasičské automobily se směly používat pouze v případě požáru nebo jiné katastrofy, ale stranické formace NSDAP je mohly použít na základě žádosti, kterou podávaly u starosty obce.
Změna nastala až v roce 1942, kdy hasiči konečně obdrželi nové uniformy, obuv, koženou výstroj, hadice a normované spojky. Hned na to následovala úplná mobilizace míst protiletadlové obrany I. řádu. [[w:Reichsluftfahrtministerium|Říšské ministerstvo letectví (Reichsluftfahrtministerium)]] započalo hasičské jednotky postupně vybavovat také novým jednotným vozovým parkem v šedé barvě. Těžší družstva obdržela hasící vůz se zabudovanou motorovou stříkačkou a lehčí družstva s vůz s motorovou stříkačkou na přívěsu. Hasičské automobily se směly používat pouze v případě požáru nebo jiné katastrofy, ale stranické formace NSDAP je mohly použít na základě žádosti, kterou podávaly u starosty obce.
