Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí

Ve 2. polovině 17. století, před přijetím tereziánské školské reformy, existovalo na jihozápadní Moravě devatenáct škol. Ve Vratěníně se farní škola pod patronací premonstrátského kláštera v Gerasu připomíná v roce 1662 a v [[w:Lubnice|Lubnici]] po stavbě nového [[w:Kostel svatého Jiří (Lubnice)|kostela sv. Jiří]] a fary v roce 1726, kdy už byla lubnická farnost od vratěnínské oddělena. Na obou farních školách se vyučovalo německy.<ref name="SIXTUS" /> V Bítově se zpočátku vyučovalo po domech a teprve v roce 1672 připomíná děkanská slavonická matrika v Bítově „zvláštní budovu školní”. K Bítovu byly přiškoleny německé osady Chvalatice a Korolupy a české Oslnovice, Vysočany, Zblovice a Nové Dvory.<ref name="Panské dvory">Šreflová se dvory Novým a Augustiným. Panské dvory a myslivny: Augustin a Nový' Dvůr (Augustenhof a Neuhof) u Chvalatic, Bažantnice (Fasanhof) u Vracovic, Luitgardin Dvůr (Luitgardenhof) u Lančova, Pannin Dvůr (Frauenhof) u Nového Petřína, Helenin Dvůr (Helenenhof) u Štitar, Křeslík (Grossinghof, památka zaniklé osady Křeslíka) u Křtálek, Vranč u Bítova.</ref>

 

 

Výuka na farních školách v 1. polovině 17. století sestávala ze základů aritmetiky, hudby, českého nebo německého jazyka, katechismu v českém či v německém jazyce a ze základů latinského jazyka. Všeobecný školní řád pro německé normální, hlavní a triviální školy ve všech císařských dědičných zemích z 6. prosince roku 1774 stanovil i výuku na triviální škole v Korolupech. Mimo náboženství a hodiny zpěvu se žáci učili triviu – čtení, psaní, počítání a základům hospodaření.