Počítačové sítě/Virtuální lokální sítě: Porovnání verzí

→‎Accessový port: Dvě poloviny problému řešeného VLAN.
(→‎Accessový port: Shrnutí užití accessového portu.)
(→‎Accessový port: Dvě poloviny problému řešeného VLAN.)
=Accessový port=
Ne všechna zařízení umí ''tagovat'', tedy přiřazovat ethernetovému rámci VLAN tag. Takovým zařízením, které bežně netaguje, je počítač. O tagování rámce se pak musí postarat jiné zařízení, většinou přepínač. Počítač se připojí do portu přepínače, který se v přepínači nastaví jako '''accessový port''' pro nějakou VLAN. Accessový port pak ''příchozí rámce'' opatří VLAN tagem obsahujícím VID dané VLAN, takže v přepínači je rámec už tagovaný a ''odchozí rámce'' VLAN tagu zbaví, takže k počítači se přenáší rámec bez VLAN tagu, jak je počítač zvyklý. '''Accessový port''' lze vnímat jako vstup do VLAN.
 
Pokud by existovaly pouze accessové porty, tak problém, který pomocí VLAN řešíme (jedna komunikační infrastruktura - converged network, na které je možné oddělit datové, hlasové a video služby), by byl vyřešený napůl. Tagování a accessové porty řeší problém více přepínačů - stačí pouze jeden na několik služeb.
 
{{Příklad|Přepínač má nastavené accessové porty 1-6 pro datovou VLAN s tagem (VID) 10, porty 7-12 pro hlasovou VLAN s tagem 20 a porty 13-18 pro video VLAN s tagem 30. Zařízení připojená k jednotlivým accessovým portům ve stejné VLAN spolu na 2. vrstvě ISO/OSI mohou komunikovat, ale komunikace mezi zařízeními připojených do accesových portů různých VLAN není možná. Přepínač je tedy nakonfigurován tak, jako by na jeho místě byly tři samostatné přepínače.}}
 
Druhá polovina problému je v kabeláži. Větší počítačové sítě mají typicky větší počet přepínačů, které jsou vzájemně propojeny. Pokud by se na propojení přepínačů použily accessové porty, pro každou VLAN by byl potřeba samostatný kabel propojující dva porty na obou přepínačích.
 
=Trunkový port=
516

editací