Debianizace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Debianizace balíčku v bodech: v našem případě nebo dejme tomu?
m Robot: kosmetické úpravy
 
Řádek 1:
Dejme tomu že narazíte na aplikaci, která ve vaší distribuci dosud schází a vám se přitom jeví velmi užitečná. Není to vaše první aplikace a už víte jak to s balíčky zhruba chodí. V takovém případě se můžete stát tzv. ''Maintainerem''.
 
''Maintainer'' (neboli správce balíčku) může, ale nemusí být jeho autor. Může to být kdokoliv, kdo provede jeho '''debianizaci'''. Patří-li mezi oficiální správce balíčků projektu Debian, tak se tím v podstatě zaváže udržovat tento instalační balíček i do budoucna aktuální (dokud jej nenahradí někdo jiný). Abyste se vůbec stali oficiálním správcem balíčku, je třeba:
 
# Prokousat se obsahem stránky http://www.debian.org/devel/join/newmaint
Řádek 8:
Druhou možností jak zpřístupnit své balíčky je, [[Jak založit vlastní repository|založit si vlastní repository]] (zdroj instalačních balíčků).
 
= Debianizace =
 
Není nic jiného než úprava a doplnění softwarového balíčku se zdrojovým kódem do takové formy, aby byla možná jeho rekompilace do binární formy na jiném stroji.
Řádek 18:
{{Poznámka|Existují také různé instalační utility, které umožňují jednoduše vytvořit instalační balíček během instalace (např. ''checkinstall''). Lze je považovat za rychlou pomoc, pokud potřebujete něco nainstalovat a nechcete tak učinit naprudko, rovnou do systému, bez vědomí vašeho instalátoru. Ovšem takto vytvořené balíčky nelze považovat za debianizované.}}
 
= Příprava nového instalačního balíčku pro debianizaci v bodech =
 
# ve svém domovském adresáři vytvořím adresář, který pojmenuji 'deb' nebo také 'debian', zkrátka aby v tom neměl chaos a do něj zkopíruju stažený zdrojový kód aplikace, kterou hodlám debianizovat např. ve formě balíku (gentoo-0.9.12beta.tar.bz2), nebo adresář z [[Linux:svn|svn]] či [[Linux:cvs|cvs]] repository. Pokud je zdroják v komprimovaném balíčku, tak ho rozbalím, abych si ověřil že není poškozený.
Řádek 34:
: Kámen úrazu je v tom, že to nemusí fungovat vždy. Autor aplikace třeba ve skriptu Makefile nemusel pravidla pro odinstalování aplikace uvést. V takovém případě nezbývá, než si ohlídat co se kam instaluje ručně, a stejně tak ručně bude třeba i vyčistit zdrojový kód. U debianizovaného balíčku už pak na tom zase tolik nezáleží, protože tam už si to ohlídá instalátor.
 
= Debianizace balíčku v bodech =
 
Pokud příprava proběhla v pořádku, balíček se zkompiloval bez chyb, funguje a vše potřebné pro jeho kompilaci, instalaci a fungování máte v systému k dispozici, můžete přikročit k vlastní debianizaci.
 
# skočte na konzoli do adresáře se zdrojovým kódem (v našem případě ~/debian/gentoo-0.9.12) a spusťte příkaz [[Linux:dh_makedh make|dh_make]]. Ten vytvoří nový adresář ''debian'' a v něm sadu základních souborů nezbytných pro debianizaci. Ty byste pochopitelně mohli vytvořit také ručně, ale otázka zní proč si přidělávat práci, že? Tomuto příkazu můžete také hned zkraje předat prostřednictvím parametrů některé základní údaje, které sám automaticky doplní tam kam patří. Abyste je nemuseli zadávat pokaždé znovu, můžete si svoje proměnné jako DEBEMAIL, DEBFULLNAME, atp., přednastavit např. v souboru <code>.bashrc</code>, tak aby se načetly automaticky při přihlášení.
# Příkaz [[Linux:dh_makedh make|dh_make]] vytvoří podadresář s názvem debian a do něj umístí sadu vzorových souborů, které však je třeba dále doplnit a upravit. Nejdůležitější z nich jsou soubory:<br />'''changelog''' - záznam v tomto souboru je důležitý nejen z hlediska změn které jste při debianizaci museli provést se zdrojovým kódem aplikace, ale také jím ovlivníte číslo revize binárního balíčku<br />'''control''' - tento soubor v sobě nese všechny informace o balíčku, nezbytné pro jeho instalaci. Název, kontakt na správce balíčku (Maintainera - tedy na vás), závislosti nezbytné pro úspěšnou kompilaci, atp.<br />'''rules''' - zajišťuje samotný proces sestavení balíčku. Je to v adresáři debian jediný spustitelný soubor
# O tom co kde jak vyplnit pojednává obsáhlý manuál [[Debian policy]]. Základní seznámení s obsahem těchto souborů můžete najít v kapitolce [[Soubory pro debianizaci]] tak najdete příklady obsahu těchto souborů a popis významu jednotlivých částí pro sestavení balíčku.
 
= Sestavení balíčku =
 
Po provedené debianizaci můžeme přikročit k pokusům o sestavení balíčku.
Řádek 62:
Po úspěšném sestavení naleznete v rodičovském adresáři příslušné binární instalační balíčky, které již můžete normálně nainstalovat příkazem [[Linux:dpkg]]. Teprve až doladíte i veškeré nutné závislosti, přistupte k následujícími kroku - sestavení balíčku pomocí příkazu [[Linux:dpkg-buildpackage|dpkg-buildpackage]]
 
= Kontrola chyb sestavení =
 
Pro kontrolu chyb sestavení binárního balíčku můžete použít několik utilit. Především jsou to utility [[Linux:lintian|lintian]] a [[Linux:linda|linda]] které analyzují soubor s příponou ''.changes'' vytvořený během sestavovaní balíčku příkazem [[Linux:dpkg-buildpackage|dpkg-buildpackage]]
Řádek 82:
Teprve až máte vychytané všechny mouchy, které by nějakým způsobem mohly zhatit sestavení balíku, přikročte k vytvoření zdrojového instalačního balíčku, který bude možné umístit do zdroje (''repozitory'')
 
= Vytvoření zdrojového balíčku =
 
Zdrojový balíček tvoří zakomprimovaný rozdílový soubor, soubor s popisem a kontrolními součty příslušných souborů a balíček s originálním zdrojovým kódem. Příklad vytvoření tohoto balíčku najdete u popisu utility [[Linux:dpkg-source|dpkg-source]], kterou se to provádí.
Řádek 92:
</div>
 
= Aktualizace balíčku =
 
Na závěr se věnujme chvilku aktualizaci balíčků.
Řádek 109:
 
Ten vám otevře k editaci soubor '''changelog''', doplněný o aktuální čas, vaše nacionále, atp. Tam doplňte informaci o změnách které jste ve zdrojáku balíku provedli a potom normálně příkazem [[Linux:dpkg-buildpackage|dpkg-buildpackage]] proveďte jeho sestavení.
 
 
[[Kategorie:Linux]]