Linuxové distribuce dřevních dob: Porovnání verzí

m
Robot: kosmetické úpravy
mBez shrnutí editace
m (Robot: kosmetické úpravy)
Pod pojmem '''linux''' většina lidí obvykle rozumí kompletní operační systém včetně aplikací - tedy distribuci. Historii Linuxu je tak třeba rozdělit na historii vývoje linuxového jádra, o které se můžete více dozvědět v kapitole [[ Stručný historický přehled vývoje UNIXu, LINUXu a GNU ]] a historii linuxových distribucí. Tady se tedy můžete dočíst -pokud vás to zajímá, které z pelotonu linuxových distribucí stály na počátku.
 
= Kořeny linuxových distribucí =
 
Mezi nejznámější distribuce v době, kdy [[Wikipedia:en:Ian Murdock|Ian Murdock]] vyzval k vytvoření [[Wikipedia:en:Debian Project| Projektu Debian]], nepatřil ani Red Hat, SuSE či některá z dnešních *buntu hitovek. Za distribuci bylo tehdy považováno každé médium, které obsahovalo linuxové jádro, sadu utilit a aplikací.
 
Jak psal Matt Welsh v článku "Cooking with Linux" (Linux Journal 1. října 1994), za první linuxovou distribuci, ze které bylo možné rovnou nabootovat linuxové jádro, lze považovat dva [[Linux:image|obrazy]] 5.25'' disket, které vytvořil a dal k dispozici na sklonku roku 1991 H. J. Lu. Předtím neměli uživatelé jinou možnost, než si linuxový systém zkompilovat ze zdrojáků. Těmto drsňákům se přezdívalo "old hats" (staré hučky) a o některých z nich se soudilo, že ještě žili v jeskyních ;-)[http://www.linuxjournal.com/article/2838]
 
U této první prehistorické distribuce byla první disketa bootovací s jádrem a teprve na druhé byl vlastní kořenový systém se základními unixovými aplikacemi. Přenesení systému na disk spočívalo v manuální úpravě MBR sektoru pevného disku pomocí hexaeditoru. A vlastně kvůli této operaci sepsal Erik Ratcliffe vůbec první HOWTO.
Distribuci, u které již nebyla nutná tato manuální operace, vytvořil [[Wikipedia:en:Manchester Computing Centre|Manchester Computing Centre]] a byla známa jako [[Wikipedia:en:MMC Interim Linux|MMC Interim Linux]]. Šlo o sadu disket, která obsahovala pouze instalaci základního unixového prostředí, ještě žádná okna (X server). Krátce na to vydala svou distribuci [[Wikipedia:en:TAMU 1.0A]] [[Wikipedia:en:Texas A&M University|Texas A&M University]], která byla vůbec první linuxovou distribucí, jež obsahovala X server. Obě byly vytvořeny především pro studijní účely a distribuovány pouze zájemcům z akademického prostředí.
 
== Yggdrasil ==
 
První distribucí vytvořenou za účelem komerčního využití, tj. která byla distribuována komukoliv za relativně nízký poplatek byl '''Yggdrasil'''. Bylo to vůbec první [[Wikipedia:en:Live CD|Live CD]] s linuxovou distribucí. Bootovalo se sice z diskety, ale pak se již vše spouštělo z CD. Sice než naběhly X, tak si mohl člověk skočit na kafe, protože tehdejší CD-ROM byly max. 2x rychlostní, nicméně byly v této distribuci na tu dobu pěkné vychytávky zvlášť s ohledem na konfiguraci systému.
První alfa verze, která obsahovala linuxové jádro v. 0.98.1 a systém X window v11r5 (podporovaly VGA monitory v rozlišení 1024x768 a 256 barev), byla nabídnuta 24. listopadu 1992 [http://groups.google.com/group/comp.unix.misc/msg/be7018bc826686e?q=yggdrasil+group:comp.os.linux.*&start=10&hl=fi&lr=&ie=UTF-8&scoring=d&as_drrb=b&as_mind=12&as_minm=5&as_miny=1981&as_maxd=1&as_maxm=12&as_maxy=1992&rnum=13&filter=0]
 
== SLS ==
 
'''Softlanding Linux System (SLS)''' byl vůbec první linuxovou distribucí, která přišla s instalačními balíčky. Jeho první veřejná verze č. '''.96p4''' byla vydaná 1. září 1992 [[Wikipedia:en:Peter MacDonald|Petrem MacDonaldem]] a zahrnovala linuxové jádro verze 0.99.11, včetně potřebných knihoven a základní utility včetně X systému. SLS patřil k populárním distribucím, dokud nezačal být pro spustitelné soubory nahrazován formát a.out (assembler output) novým formátem ELF (Executable and Linkable Format). U '''SLS''' s tím byly byla řada problémů, které nakonec vedly k tomu, že jej z pomyslného trůnu sesadil Slackware.
 
 
== Slackware ==
 
Jak už bylo naznačeno, tvůrce SLS se nebyl schopen kloudně vyrovnat s problémy kolem modulárního jádra a změnou formátu spustitelných souborů a tak vývoj SLS přešlapoval na místě. To pravděpodobně vedlo k rozhodnutí [[Wikipedia:en:Patrick Volkerding|Patricka Volkerdinga]] SLS probrat, vyčistit a vytvořit na jeho základě novou distribuci. Pro její název zvolil kombinaci slov ''slack'' - které znamená v duchovním smyslu nějakou vůdčí ideu či myšlenku a ''ware'' - výbava, zboží. Čímž chtěl nejspíš naznačit, že s touto distribucí přináší i nového ducha do vývoje.
http://distrowatch.com/table.php?distribution=slackware
 
== Debian ==
 
Cca dva měsíce po vydání '''Slackware 1.0''' přišel se svým návrhem na vytvoření nové distribuce [[Wikipedia:en:Ian Murdock|Ian Murdock]] - tehdy dvacetiletý student Purduovy univerzity v Indianě, USA) - 16. srpna 1993 rozeslal výzvu k vytvoření nové otevřené distribuce na bázi GNU/Linux, která by splňovala ducha GNU. Tuto distribuci nazval "Debian Linux Release". Pojmenování Debian vytvořil z počátečních písmen jména své tehdejší přítelkyně (a pozdější manželky) Debory a svého.
[[Wikipedia:en:Ian Murdock|Ian Murdock]] se v několika otevřených článcích[http://www.linuxjournal.com/article/2782][http://www.linuxjournal.com/article/2748] pokusil osvětlit důvody, které jej k tomuto návrhu přiměly. Byl to jednak nepružný vývoj '''SLS''', ale především se mu nelíbil v podstatě neprůhledný styl vývoje stávajících distribucí (tj. jak '''SLS''' i '''Slackware''').
 
Správně předpokládal, že tehdejší trend nevede ke kýženému zkvalitnění linuxových aplikací. Cílem Debianu bylo soustředit dosud roztříštěné vývojáře linuxových distribucí v rámci jedné distribuce, tak aby byli schopni operativně reagovat na požadavky uživatelů.
 
Zároveň měla tato distribuce do budoucna zajistit ochranu jejich práce tím, že distribuce byla postavena na nekomerční základ, aby ji nebylo možné koupit a změnit na komerční distribuci s uzavřeným kódem. Proto ve své výzvě stanovil základní pravidla, která by měla nová distribuce dodržovat:
http://distrowatch.com/table.php?distribution=debian
 
== Bogus ==
 
Ve stejnou dobu, co byla vydána první verze Debianu, byla zveřejněna také alfa verze s číslem 0.1 distribuce '''Bogus'''. Tuto distribuci začali v říjnu 1993 vyvíjet [[Wikipedia:en:Doug Hoffman]], [[Wikipedia:en:Kevin Martin]] a [[Wikipedia:en:Rik Faith]]. V prosinci 1993 Vývoj začali od programování vlastního balíčkovacího systému '''pms''' dokončili v lednu 1994.
http://bogus.org/
 
== Red Hat ==
 
Je poslední z významnějších distribucí, které začaly působit před rokem 1995 a které výrazně ovlivnily následující vývoj.
Během r. 2003 se Red Hat přetransformoval na komerční společnost [[Wikipedia:en:Red Hat Enterprise Linux]], která pro volné použití vytvořila otevřený projekt [[Wikipedia:en:Fedora Core]] jako svou testovací platformu. Posledním oficiálním vydáním byl Red Hat Linux 9 final release, jehož oficiální podpora skončila 30. dubna 2004
 
== SUSE ==
 
Společnost S.u.S.E ("Software- und System-Entwicklung"), původně vznikla na sklonku r. 1992 jako konzultační skupina unixových odborníků, která mezi jiným hodlala distribuovat linuxový software a literaturu. Zkratka je akronymem, který má poukazovat na jméno německého počítačového průkopníka [[Wikipedia:en:Konrad Zuse|Konráda Zuse]]. Tato skupina vydala na CD svou vlastní verzi distribuce založené na Slackware v roce 1994 pod názvem "S.u.S.E Linux 1.0".
Zřejmě ve snaze vyhnout se do budoucna patentovým sporům uzavřel v listopadu 2006 Novell kontroverzní smlouvu s firmou Microsoft, která z pohledu mnohých představuje potencionální ohrožení světa svobodného software. Je tak otázkou, zda si tímto SUSE nepodřízlo z hlediska budoucnosti pod sebou větev.
 
== Jen zcela na okraj o Mandrivě ==
 
Původním názvem Mandrake je v ČR poměrně populární distribuce, francouzské provenience. Začal být vyvíjen pro komerční využití firmou [[Wikipedia:en:MandrakeSoft]] roku 1998 na původním základu distribuce Red Hat s okenním manažerem KDE.
Od této distribuce převzaly jiné její roční vydávací cyklus.
 
Je pozoruhodné, že pro mnoho začátečníků u nás byla startovací distribucí (z kteréžto role ji v současnosti vyšťouchlo [[Wikipedia:en:Ubuntu]]). Nemalou zásluhu má na tom bezesporu [[Ivan Bíbr]]. Jeden čas byla firma MandrakeSoft na pokraji krachu, nicméně po sloučení firmy Mandrakesoft s brazilskou firmou Connectiva v roce 2003 se firma zvedla a distribuce po přejmenování na [[Wikipedia:en:Mandriva|Mandrivu]] jede dál.
 
; Connectiva : U nás byla téměř neznámá linuxová distribuce brazilské firmy Conectiva Inc., která byla vůbec prvním distributorem linuxu mimo oblasti pod vlivem USA, Evropy a Japonska. Od ní však pochází APT4RPM (který byl příčinou, že jsem se o tuto distribuci zajímal ještě před sloučením s Mandrakesoftem).
; Lycoris : se původně jmenoval [[Wikipedia:en:Redmond Linux Corp.]] (k přejmenování došlo r. 2003) Vlajkovou lodí této firmy byla distribuce [[Wikipedia:en:Lycoris Desktop/LX]], která vycházela z distribuce Caldera's Workstation 3.1 firmy Caldera Systems, kterou postupně ovládla a přivedla k zániku společnost [[Wikipedia:en:SCO]].
 
= A co bylo dál? =
 
Nové tisíciletí a narůstající výkon počítačů vedly k renesanci distribucí kompilovaných ze zdrojového kódu, ale o tom až někdy jindy.
 
= Externí zdroje =
 
* [http://lwn.net/Articles/91371/ Stručná historie linuxových distribucí]
2 768

editací