Linuxové distribuce dřevních dob: Porovnání verzí

 

 

Mezi nejznámější distribuce v době, kdy [[Wikipedia:en:Ian Murdock|Ian Murdock]] vyzval k vytvoření [[Wikipedia:en:Debian Project| Projektu Debian]], nepatřil ani Red Hat, SuSE či některá z dnešních *buntu hitovek. Za distribuci bylo tehdy považováno každé médium, které obsahovalo linuxové jádro, sadu utilit a aplikací.

 

 

U této první prehistorické distribuce byla první disketa bootovací s jádrem a teprve na druhé byl vlastní kořenový systém se základními unixovými aplikacemi. Přenesení systému na disk spočívalo v manuální úpravě MBR sektoru pevného disku pomocí hexaeditoru. A vlastně kvůli této operaci sepsal Erik Ratcliffe vůbec první HOWTO.

Distribuci, u které již nebyla nutná tato manuální operace, vytvořil [[Wikipedia:en:Manchester Computing Centre|Manchester Computing Centre]] a byla známa jako [[Wikipedia:en:MMC Interim Linux|MMC Interim Linux]]. Šlo o sadu disket, která obsahovala pouze instalaci základního unixového prostředí, ještě žádná okna (X server). Krátce na to vydala svou distribuci [[Wikipedia:en:TAMU 1.0A]] [[Wikipedia:en:Texas A&M University|Texas A&M University]], která byla vůbec první linuxovou distribucí, jež obsahovala X server. Obě byly vytvořeny především pro studijní účely a distribuovány pouze zájemcům z akademického prostředí.

 

 

První distribucí vytvořenou za účelem komerčního využití, tj. která byla distribuována komukoliv za relativně nízký poplatek byl '''Yggdrasil'''. Bylo to vůbec první [[Wikipedia:en:Live CD|Live CD]] s linuxovou distribucí. Bootovalo se sice z diskety, ale pak se již vše spouštělo z CD. Sice než naběhly X, tak si mohl člověk skočit na kafe, protože tehdejší CD-ROM byly max. 2x rychlostní, nicméně byly v této distribuci na tu dobu pěkné vychytávky zvlášť s ohledem na konfiguraci systému.

První alfa verze, která obsahovala linuxové jádro v. 0.98.1 a systém X window v11r5 (podporovaly VGA monitory v rozlišení 1024x768 a 256 barev), byla nabídnuta 24. listopadu 1992 [http://groups.google.com/group/comp.unix.misc/msg/be7018bc826686e?q=yggdrasil+group:comp.os.linux.*&start=10&hl=fi&lr=&ie=UTF-8&scoring=d&as_drrb=b&as_mind=12&as_minm=5&as_miny=1981&as_maxd=1&as_maxm=12&as_maxy=1992&rnum=13&filter=0]

 

 

'''Softlanding Linux System (SLS)''' byl vůbec první linuxovou distribucí, která přišla s instalačními balíčky. Jeho první veřejná verze č. '''.96p4''' byla vydaná 1. září 1992 [[Wikipedia:en:Peter MacDonald|Petrem MacDonaldem]] a zahrnovala linuxové jádro verze 0.99.11, včetně potřebných knihoven a základní utility včetně X systému. SLS patřil k populárním distribucím, dokud nezačal být pro spustitelné soubory nahrazován formát a.out (assembler output) novým formátem ELF (Executable and Linkable Format). U '''SLS''' s tím byly byla řada problémů, které nakonec vedly k tomu, že jej z pomyslného trůnu sesadil Slackware.

 

 

 

Jak už bylo naznačeno, tvůrce SLS se nebyl schopen kloudně vyrovnat s problémy kolem modulárního jádra a změnou formátu spustitelných souborů a tak vývoj SLS přešlapoval na místě. To pravděpodobně vedlo k rozhodnutí [[Wikipedia:en:Patrick Volkerding|Patricka Volkerdinga]] SLS probrat, vyčistit a vytvořit na jeho základě novou distribuci. Pro její název zvolil kombinaci slov ''slack'' - které znamená v duchovním smyslu nějakou vůdčí ideu či myšlenku a ''ware'' - výbava, zboží. Čímž chtěl nejspíš naznačit, že s touto distribucí přináší i nového ducha do vývoje.

http://distrowatch.com/table.php?distribution=slackware

 

 

Cca dva měsíce po vydání '''Slackware 1.0''' přišel se svým návrhem na vytvoření nové distribuce [[Wikipedia:en:Ian Murdock|Ian Murdock]] - tehdy dvacetiletý student Purduovy univerzity v Indianě, USA) - 16. srpna 1993 rozeslal výzvu k vytvoření nové otevřené distribuce na bázi GNU/Linux, která by splňovala ducha GNU. Tuto distribuci nazval "Debian Linux Release". Pojmenování Debian vytvořil z počátečních písmen jména své tehdejší přítelkyně (a pozdější manželky) Debory a svého.

[[Wikipedia:en:Ian Murdock|Ian Murdock]] se v několika otevřených článcích[http://www.linuxjournal.com/article/2782][http://www.linuxjournal.com/article/2748] pokusil osvětlit důvody, které jej k tomuto návrhu přiměly. Byl to jednak nepružný vývoj '''SLS''', ale především se mu nelíbil v podstatě neprůhledný styl vývoje stávajících distribucí (tj. jak '''SLS''' i '''Slackware''').

 

 

Zároveň měla tato distribuce do budoucna zajistit ochranu jejich práce tím, že distribuce byla postavena na nekomerční základ, aby ji nebylo možné koupit a změnit na komerční distribuci s uzavřeným kódem. Proto ve své výzvě stanovil základní pravidla, která by měla nová distribuce dodržovat:

http://distrowatch.com/table.php?distribution=debian

 

 

Ve stejnou dobu, co byla vydána první verze Debianu, byla zveřejněna také alfa verze s číslem 0.1 distribuce '''Bogus'''. Tuto distribuci začali v říjnu 1993 vyvíjet [[Wikipedia:en:Doug Hoffman]], [[Wikipedia:en:Kevin Martin]] a [[Wikipedia:en:Rik Faith]]. V prosinci 1993 Vývoj začali od programování vlastního balíčkovacího systému '''pms''' dokončili v lednu 1994.

http://bogus.org/

 

 

Je poslední z významnějších distribucí, které začaly působit před rokem 1995 a které výrazně ovlivnily následující vývoj.

Během r. 2003 se Red Hat přetransformoval na komerční společnost [[Wikipedia:en:Red Hat Enterprise Linux]], která pro volné použití vytvořila otevřený projekt [[Wikipedia:en:Fedora Core]] jako svou testovací platformu. Posledním oficiálním vydáním byl Red Hat Linux 9 final release, jehož oficiální podpora skončila 30. dubna 2004

 

 

Společnost S.u.S.E ("Software- und System-Entwicklung"), původně vznikla na sklonku r. 1992 jako konzultační skupina unixových odborníků, která mezi jiným hodlala distribuovat linuxový software a literaturu. Zkratka je akronymem, který má poukazovat na jméno německého počítačového průkopníka [[Wikipedia:en:Konrad Zuse|Konráda Zuse]]. Tato skupina vydala na CD svou vlastní verzi distribuce založené na Slackware v roce 1994 pod názvem "S.u.S.E Linux 1.0".

Zřejmě ve snaze vyhnout se do budoucna patentovým sporům uzavřel v listopadu 2006 Novell kontroverzní smlouvu s firmou Microsoft, která z pohledu mnohých představuje potencionální ohrožení světa svobodného software. Je tak otázkou, zda si tímto SUSE nepodřízlo z hlediska budoucnosti pod sebou větev.

 

 

Původním názvem Mandrake je v ČR poměrně populární distribuce, francouzské provenience. Začal být vyvíjen pro komerční využití firmou [[Wikipedia:en:MandrakeSoft]] roku 1998 na původním základu distribuce Red Hat s okenním manažerem KDE.

Od této distribuce převzaly jiné její roční vydávací cyklus.

 

 

; Connectiva : U nás byla téměř neznámá linuxová distribuce brazilské firmy Conectiva Inc., která byla vůbec prvním distributorem linuxu mimo oblasti pod vlivem USA, Evropy a Japonska. Od ní však pochází APT4RPM (který byl příčinou, že jsem se o tuto distribuci zajímal ještě před sloučením s Mandrakesoftem).

; Lycoris : se původně jmenoval [[Wikipedia:en:Redmond Linux Corp.]] (k přejmenování došlo r. 2003) Vlajkovou lodí této firmy byla distribuce [[Wikipedia:en:Lycoris Desktop/LX]], která vycházela z distribuce Caldera's Workstation 3.1 firmy Caldera Systems, kterou postupně ovládla a přivedla k zániku společnost [[Wikipedia:en:SCO]].

 

 

Nové tisíciletí a narůstající výkon počítačů vedly k renesanci distribucí kompilovaných ze zdrojového kódu, ale o tom až někdy jindy.

 

 

* [http://lwn.net/Articles/91371/ Stručná historie linuxových distribucí]