Praktická elektronika/Základy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Proud v obvodu: Opravena mylna informace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Robot: kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
== Náboj ==
Pozorujeme, že některé částice jsou nabité a jiné ne. Jádro atomů obsahuje kladně nabité '''[[w:proton|protony]]''' a je obklopeno záporně nabitými '''[[w:elektron|elektrony]]'''. Obvykle jsou počty kladných a záporných nábojů v předmětu vyrovnané a proto nejeví navenek žádné elektrické vlastnosti. Někdy ale množství jednoho náboje převládá nad druhým - takový předmět je '''nabitý''' a vytváří okolo sebe '''elektrické pole'''.
Pro praktické použití lidé zavedli rozumně velkou jednotku: '''coulomb''', zkráceno '''C'''.
{{Poznámka|Částice jako protony a elektrony nesou malinký náboj, vždyť jeden coulomb odpovídá 6 242 197 253 433 210 000 elektronů. Mimochodem - náboj elektronů i protonů je vůbec [[w:Elementární náboj|nejmenší jednotkou náboje]], která může samostatně existovat, čili dále už ji nejde dělit (dnes už ale víme, že se proton ještě dále dělí na kvarky - mají třetinový elektrický náboj -1/3e nebo +2/3e).}}
Řádek 15:
Elektrické pole působí silou na náboje v ostatních předmětech okolo sebe. '''Stejné náboje (+ a +; - a -) se vzájemně odpuzují a naopak protikladné (+ a -) přitahují.'''
Podobně jako strmost kopce určuje sílu, která pohání míč směrem do údolí, určuje elektrické pole
[[Soubor:EfieldTwoEqualPointCharges.svg|200px]][[Soubor:EfieldTwoOppositePointCharges.svg|200px]]
Můžeme si to přestavit, jako kdyby kladné náboje okolo sebe vytvářely kopec a záporné náboje údolí. Na různých místech tak existuje jakási hodnota popisující to, jak je toto místo pro nějaký náboj výhodné - to odpovídá ''nadmořské výšce''. Zatímco pro kladné náboje by bylo výhodné se svalit do údolí, záporné se naopak snaží vykutálet na nejvyšší kopec.
Rozdíl „nadmořské výšky“ mezi dvěma místy se nazývá '''napětí''' a má fyzikální značku '''U'''. Měříme jej v jednotkách '''volt''', krátce V.
{{Poznámka|Obecně platí, že napětí "U" v okolí náboje "Q" je přímo úměrné jeho velikosti (množství coulombů) a nepřímo úměrné vzdálenosti od něj; když je více nábojů poblíž sebe, jejich jednotlivá působení se prostě sečtou.}}
Řádek 28:
Elektrický proud je '''uspořádaný pohyb 1) elektronů vodičem 2) iontů elektrolytem'''.
V atomové struktuře značného množství látek jsou elektrony pevně vázány ke svým atomovým jádrům a nemohou se volně pohybovat mezi jednotlivými atomy – tyto látky jsou označovány jako '''izolanty'''. Ve struktuře mnoha dalších látek nejsou '''valenční''' elektrony vázány ke svým atomovým jádrům tak
{{Poznámka|U některých dalších skupin látek pozorujeme další možnosti:
Řádek 35:
Pohyb elektronů (nebo nabitých částic) se označuje jako '''elektrický proud'''. Abychom mohli proud nějak popsat a měřit, je zavedena základní jednotka soustavy SI: '''ampér''' označení '''A'''. Jeden ampér je proud odpovídající průtoku '''jednoho coulombu za sekundu''' '''Ampérsekunda As'''.
{{Příklad|1=Zapomněli jsme zapnutá světla automobilu, která odebírají z akumulátoru proud 10 A. Akumulátor je plně nabitý a je na něm napsáno, že se má kapacitu „vejde se do něj náboj“ 40 Ah. Jaký je to náboj? Jak dlouho vydrží svítit světla? (Náboj = 40 Ah . 3600 = 144000 As = 144000 C. Světla vydrží svítit 4 hodiny čili 14400 sekund.) Příklad platí v praxi jen velmi přibližně. Například kapacita akumulátoru klesá s časem, atd.}}
=== Proud v obvodu ===
Řádek 51:
== Kirchhoffovy zákony ==
... jsou dvěma jednoduchými, ale velmi podstatnými poznatky o chování obvodů. Vycházejí z toho, že elektrické náboje nikde v obvodu nezanikají ani nevznikají.
=== Zákon proudu v uzlu ===
[[
'''Proudy, které do uzlu vtékají, z něj musí i vytékat.(Ʃ Ik=0)'''
Řádek 60:
=== Zákon napěti ve smyčce ===
[[
'''Souhrn napětí na všech součástkách ve smyčce je nulový.(Ʃ Uk=0)'''
Řádek 126:
[[Praktická elektronika/Nejjednodušší obvody]]<br />
[[Kategorie:Praktická elektronika|Základy]]
| |||