Dějiny Korolup/Hilfspolizeitruppen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: kosmetické úpravy
drobné úpravy
Řádek 1:
Po připojení obce k Třetí říši se dobrovolní hasiči stali na podkladě zákona z 23. listopadu 1938 stal sbor dobrovolných hasičů součástí Technické pomocné policie (Technische Hilfspolizeitruppen). Německý hasičský svaz „Deutsche Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen” se sídlem v Praze byl zrušen. Činnost hasičů měla nyní probíhat v součinnosti s organizací NSDAP a s představiteli obce. Starosta Korolup (Franz Baldreich) tímto zastával pozici nejvyššího policejního orgánu v obci. Ve službě a mimo službu hasiči zdravili pozdravem "Heil Hitler", přičemž se tak mělo dít důstojným způsobem sa v doprovodu vztyčené pravice do předpaženouúrovně rukouramen. NSDAP dobrovolným hasičům určila povinnost nosit svrchovaný odznak a s tím i související rozety. Rukávovou pásku se svastikou hasiči nosit nesměli.
 
Co se týče hasičské techniky týče, znamenalo připojení k Třetí říši znamenalo pro hasiče značný pokrok. Došlo ke sjednocení celého vozového parku, motorových stříkaček, hadic a spojek a nejmodernější technika se postupně dostala až do těch nejmenších obcí. I přes odchod valné většiny hasičů na frontu se našli v místech protiletadlové obrany II. a III. řádu (v malých městech, městysech a obcích) muži, co se snažili plnit službu požární ochrany ve starém duchu. Přes den pracovali v zemědělství, ve zbrojním průmyslu či obchodu, a přiběhem večerních nebo nočních náletechnáletů, vzniklých požárech nebo jinéjiných katastrofěkatastrofách zasahovalipak bez řečíjediného aslova velkéhoprotestu povykunastupovali k kolemzásahům.
 
V posledních dnech druhé světové války dostaliobdrželi hasiči rozkazrozkazem dostat před postupující Rudou armádou veškeré vybavení a vozový park před postupující Rudou armádou do bezpečí. S technikou odjížděli jenom muži, jejich rodiny nesměly cestovat v žádném případě na vozech a tak v chaosu končící války docházelo často k dlouhodobému odloučení. Hodně hasičské techniky se také během prvních poválečných dnů rozkradlo. Kradla Rudá armáda, ale i váleční zajatci, nuceně nasazení dělníci na práci a vězňové z koncentračních táborů, kteří se snažili různými způsoby dostat domů.<ref name="Retrospekce">Retrospekce historie hasičů v době druhé světové války je zpracována na základě odborné literatury, dobových hlášení, dotazníků a jiného dochovaného písemného materiálu nadřízených orgánů. Využity byly i kroniky obcí v Dolním Rakousku.</ref><ref name="FINDBUCH">www.findbuch.at, Niederdonau NSDAP und staatliche Verwaltung</ref><ref name="">Brandschutz unter autoritären Regimes, 12. Tagung der Internationalen Arbeitsgemeinschaft für Feuerwehr- und Brandschutzgeschichte mit Sitz in Pribyslav vom 6. bis zum 8. Oktober 2004 in Fulda, Hessen, Deutschland, Schinnerl, A. Feuerwehrliche Dienstbefehle während der NS-Zeit im Reichsgau Salzburg S. 169-199 Salzburg</ref><ref name="LUFTSCHUTZ">Andreas Linhardt, Feuerwehr im Luftschutz 1926-1945. Die Umstrukturierung des öffentlichen Feuerlöschwesens in Deutschland unter Gesichtspunkten des zivilen Luftschutzes (Bericht Nr. 19 der Deutschen Brandschutzgeschichte der Vereinigung zur Förderung des Deutschen Brandschutzes e.V. (vfdb)). Braunschweig 2002. ISBN 3-8311-3738-2</ref><ref name="Typenbuch">Udo Paulitz: Feuerwehr Typenbuch 1900-1945: Alles über Fahrzeuge - Daten - Technik der Feuerwehrfahrzeuge von Mercedes-Benz, MAN, NSU, Opel, Magirus mit Spritze, Drehleiter und Martinshorn, Mnichov 2011</ref>
 
== Začlenění hasičů pod Technickou pomocnou policii ==
[[Soubor:Fulda - Deutsches Feuerwehrmuseum - Reichsfeuerwehrehrenzeichen 2. Klasse (ohne Verleihungsurkunde).JPG|náhled|Z nařízení Adolfa Hitlera bylo od ledna 1938 upraveno propůjčování hasičských čestných vyznamenání. Podle § 2 se udělovaly dva stupně čestných vyznamenání a to i cizincům. 1. stupeň se propůjčoval významným hasičům z povolání (Feuerschutzpolizei) nebo dobrovolným hasičům (Freiwilliger Feuerwehren) a dalším osobám, které se obzvláště vyznamenali a za chrabré a odvážné chování během likvidace požáru. 2. stupeň se uděloval hasičům z povolání (Feuerschutzpolizei) nebo dobrovolným hasičům (Freiwilliger Feuerwehren), kteří po prvním květnu 1936 dosáhli 25. služebního roku. Návrh na vyznamenání se podával ve dvojím vyhotovení na předtištěném formuláři na kancelář říšského velitele SS a velitele německé policie říšskému ministru vnitra Wilhelmu Frickovi. Na obrázku - čestné vyznamenání druhého stupně.]]
Po odstoupení pohraničí hasiči nejprve vyčkávali, co nová nařízení, a organizační změny apřinesou. uklízeliV mezičase se uklízelo ve zbrojnicích, které měly být vyčištěny „''od starého harampádí vyčištěny''”. Na obcích probíhaly kontroly dokumentů: služební knihy požárů, seznamu členů, inventární knihy hasících přístrojů a vybavení, pokladního deníku, knihy činnosti záchranářské skupiny (Branddienstjournal, Standesliste, Gerätebuch, Kassabuch, Tätigkeitsbuch der Rettungsabteilung). Zjišťoval se celkový stav metrů hadic, čistota a stav přístupových cest k požárním nádržím. V lednu roku 1939 odesílali velitelé hasičů odesílali zprávu o výši a důvodu případného zadlužení., Pokladnípokladní deník i s kasou předalise odevzdával hasičina obci, která byla nadále zodpovědná za finance a korespondenci, takže hasičům odpadla funkce pokladníka a zapisovatele.
 
=== Zákon o požární ochraně ===
Připojení obce k Říšské župě Dolní Podunají bylo obci oznámeno v Říšském věstníku zákonů (Reichsgesetzblatt) 14. dubna 1939. Na den 2. července 1939 bylo ve Znojmě uspořádáno velké shromáždění více než 1 500 jihomoravských hasičů z 10 okresů (Znojmo, Vranov, Jaroslavice, Mikulovice, Pohořelice, Hustopeče, Slavonice, Moravský Krumlov, Nová Bystřice a Jindřichův Hradec), aby tak slavnostně vstoupili do Zemského hasičského svazu Dolního Podunají/Landesfeuerwehrverband Niederdonau.<ref>Illustrierte Kronen Zeitung, Mi, 5. Juli 1939, s. 9 </ref> Od března roku 1940 obce vyplňovaly jednou měsíčně statistické formuláře o své hasičské aktivitě a v dubnu obdržely nové peněžní deníky. Podle nových předpisů museli být všichni hasič povinně úrazově pojištěni u Svazu obecních úrazových pojišťoven (Gemeindeunfallversicherungsverband).
Zákon o požární ochraně (Gesetz über das Feuerlöschwesen) č. 199 vyšel ve věstníku 26. listopadu 1938 a o měsíc později vstoupil v platnost. Zákon samozřejmě počítal i s lhůtou pro postupné začlenění Rakouska (Východní marky) a sudetského území (Říšské župy Sudetenland), kde byl vyhlášen 19. září 1939 a od 1. října 1939 vstoupil v platnost. Tímto byly dosavadní hasičské spolky (Deutsche Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen) rozpuštěny a na jejich místě zřízeny technické oddíly pomocné policie, jejichž nová výstavba ležela na bedrech obce.<ref>Das Gesetz über das Feuerlöschwesen vom 23. November 1938 (Reichsgesetzblatt I, S. 1662), vom 4. Oktober 1939 in der Ostmark; mit fünf Durchführungsverordnungen: Erste Durchführungsverordnung vom 27. September 1939. Organisation der Feuerschutzpolizei, Zweite Durchführungsverordnung vom 9. Oktober 1939. Verhalten bei Brandfällen, Dritte Durchführungsverordnung vom 24. Oktober 1939. Organisation der freiwilligen Feuerwehr (Reichsgesetzblatt I, S. 2096), Vierte Durchführungsverordnung vom 24. Oktober 1939. Organisation ber Pflichtfeuerwehr (Reichsgesetzblatt I, S. 3100), Fünfte Durchführungsverordnung vom 6. November 1939. Erstattung des Lohnausfales an die Mitglieder derFeuerwehren (Reichsgesetzblatt I, , S. 2172).</ref> Připojení obce k Říšské župě Dolní Podunají uveřejnil Říšský věstník zákonů (Reichsgesetzblatt) 14. dubna 1939. Dne 2. července 1939 se ve Znojmě konalo velké shromáždění 10 hasičských okresů (Znojmo, Vranov, Jaroslavice, Mikulovice, Pohořelice, Hustopeče, Slavonice, Moravský Krumlov, Nová Bystřice a Jindřichův Hradec) za účasti více jak 1 500 jihomoravských hasičů, aby tak slavnostně vstoupili do Zemského hasičského svazu Dolního Podunají/Landesfeuerwehrverband Niederdonau.<ref>Illustrierte Kronen Zeitung, Mi, 5. Juli 1939, s. 9 </ref>
 
Od března roku 1940 obce vyplňovaly jednou měsíčně statistické formuláře o své hasičské aktivitě a v dubnu obdržely nové peněžní deníky. Podle nových předpisů museli být všichni hasič povinně úrazově pojištěni u Svazu obecních úrazových pojišťoven (Gemeindeunfallversicherungsverband). Další novou povinností obce byl odběr jednoho výtisku časopisu „Deutscher Feuerschutz“, s jehož obsahem se pak mužstvo seznamovalo během nástupů (Appellen) a při večerních školeních. Rokem 1940 vstoupil v platnost také zákaz vystoupení z protipožární služby. Vedoucí představitelé sborů byli zahlceni řadou dotazníků, průzkumů, formulářů a zpráv, které měly být odesílány co možná nejlépe a pokud možno sepsané nebo vyplněné na psacím stroji. Očividně jim tato nová úřední agenda činila nemalé problémy, jelikož se ze strany vyšších orgánů neustále objevovaly urgence nedodržených termínů nebo výhrůžky spojené s osobními konsekvencemi.
 
=== ZákonPohonné o požární ochraněhmoty ===
Po vstoupení v platnost nařízení o nakládání s minerálními oleji (benzínem a naftou) se ve velitelstvích hasičů objevily pochybnosti, jak to bude nadále s palivem pro protipožární účely, takže Úřední listy okresních hejtmanství (Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft) zveřejnily podrobné postupy při podávání žádostí. Starosta obce, po domluvě s velitelem místních hasičů (Ortsfeuerwehrkommandant), podal u okresního hospodářského úřadu žádost o vystavení benzínové karty pro čerpací stanice (Benzintankausweiskarte), ve které uvedl, jestli se jedná o motorovou stříkačku ruční, taženou koňmi nebo automobilovou, obsah nádrže a kolik litrů paliva tvoří zásoby. Hospodářský úřad pak zaslal starostovi potřebné benzínové lístky (Benzin-Bezugscheine). Čerpací stanice pak hasičům poskytovaly po předložení lístků a za peněžní hotovost povolené množství benzínu. Za patřičné uskladnění zodpovídal starosta.<ref>Amtsblatt der Bezirkshauptmannschaft Hollabrunn, Fr, 20. Oktober 1939</ref>
Zákon o požární ochraně (Gesetz über das Feuerlöschwesen) č. 199 vyšel ve věstníku 26. listopadu 1938 a o měsíc později vstoupil v platnost. Zákon samozřejmě počítal i s lhůtou pro postupné začlenění Rakouska a sudetského území. Vyhláškou č. 1 324 ze dne 19. září 1939 vstoupil zákon od 1. října 1939 v platnost i na území Východní marky a Říšské župy Sudetenland. Tímto byl v podstatě dosavadní hasičský svaz „Deutsche Reichsverband für Feuerwehr- und Rettungswesen” rozpuštěn a s ním i hasičský sbor v Korolupech. V obci na jeho místo nastoupila jednotka Technického pomocného policejní sboru (Hilfspolizeitruppe), která spadala pod říšské ministerstvo vnitra.
 
=== Členství ===
Řádek 53 ⟶ 54:
=== Příprava na válku ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R43590, Potsdam, Musterung für die Wehrmacht.jpg|náhled|Ilustrační foto - odvod branců do wehrmachtu, prohlídka zdravotní způsobilosti (německy Musterung)]]
O přípravě na válku se samozřejmě nehovořilo.během Zvýšenázvýšené cvičební aktivitaaktivity nehovořilo. Hasičům se hasičůmcvičení zdůvodňovala jako příprava na „''velký úkol''”, který je v budoucnu čeká. Starostové obcí svolávali naNa základě přísně tajného dopisu svolávali starostové obcí „naléhavou” a povinnou schůzku všech hasičů, na kterou se měli dostavit s vojenskými dokumenty. Velitelům hrozil vV případě nesplnění příkazu hrozil trest podle platných vojenských zákonů. Dalším přísně tajným dopisem vojenské velení v obci zjišťovalo minimální počet členů pro záchranou a hasičskou službu. Prov hasičskouobci. službu vV úvahu nejprve připadali pouze muži starší 45 let. V případě, že by nebylo možné z této věkové skupiny sbor utvořit, mělysměly obce zařazovat také hasiče ve věku od 35 let. Z vojenské služby byli vyjmutiuvolněni též velitel, jeho zástupce, velitel družstva, velitel záchranné skupiny, strojníci a řidiči. Podle dalšího tajného rozkazu podstupovali hasiči vojenskou lékařskou prohlídku, o které směl být uvědomen pouze lékař.
 
Dotazník z prosince 1938 se týkal informací o zdravotní službě. Zaznamenával se veškerý zdravotnický materiál, nezbytně nutný zdravotnický materiál pro hasiče a zdravotnický materiál, který mohl být bez problémů převeden na DRK, počet členů se zdravotnickou zkouškou a počet členů v záchranné službě. V lednu roku 1939 podstupovali všichni starostové obcí povinné školení z „obrany proti bojovým plynům”, řidiči z ročníků 1902 až 1909 nebo narození před rokem 1893 strojnické zkoušky, velitelé sborů sestavovali seznam hasičů, kteří by v případě doplnění potřebných zkoušek nemuseli rukovat do války a mohli zůstat u požární služby. Jmenný seznam musel být odeslána ke schválení nejpozději do konce ledna 1939. Na podzim roku 1939 se na podkladě dalšího přísně tajného rozkazu sestavovaly seznamy hasičů mezi ve věku od 20 do 45 let (označena měla být jména nepostradatelných hasičů) a dotazníky týkající se počtu strojníků a řidičů, jejich věku a absolvování strojnických zkoušek.
 
== Hasiči za druhé světové války ==
V září roku 1939 okresní velitelství hasičům oběžníkem připomínalo, že v případě velkého počtu odvedených na frontu doplní své stavy rezervními ročníky a dobrovolníky z HJ. Samozřejmě nechybělo provolání „für Führer, Volk und Vaterland”. Další úbytek mužstva nastal po 5. říjnu 1943, kdy byly odvedeniodvedeny ročníky 1894 a 1893-1883. Jména padlých „kamarádů” se nejprve zveřejňovala v novinách „Deutscher Feuerschutz“ a zároveň se dokumentovala v „Čestné knize německé policie” (Ehrenbuch der Deutschen Polizei). OdSeznamy června roku 1942padlých se seznamy padlých sice dál posílaly okresnímu velení, ale vod tiskučervna roku 1942 se v tisku už jména neuváděla. Okresní velitelství hasičům náhradou slibovalo, že padlí kamarádi budou po válce do čestné knihy doplněni a vytištěné knihy si budou moci zakoupit a ve sborech na čestném místě vystavit.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J15960, Düsseldorf, HJ bei Löscharbeiten.jpg|náhled|Ilustrační fotografie - Hitlerjugend - Feuerwehrscharen při protipožárním zásahu. ]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1974-152-17, Luftschutzhelferin.jpg|náhled|Ilustrační fotografie - pomocnice protiletadlové obrany (Luftschutzhelferin) při cvičení se signálním rohem]]