Dějiny Korolup/Proslov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: odkazy k historii jihozápadní Moravy |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 15:
Část Vikartova majetku se po jeho smrti dostala do držení [[w:Fulštejnové|pánů z Fulštejna]] - v roce 1312 je zboží v [[w:Menhartice|Menharticích]], [[w:Hluboká (Dešná)|Hluboké]], [[w:Bělčovice|Bělčovicích]], [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčicích]], Kozojedech, [[w:Stálky|Stálkách]], [[w:Stupešice|Stupešicích]] a [[w:Křepice (okres Znojmo)|Křepicích]] součástí fundace Isoldy, vdovy po Matěji Fulštejnovi (''Mathei de Fullenstein'') oslavanskému klášteru.<ref>Moravský zemský archiv v Brně Cisterčiacki Brno (1225-1748) 1312 VIII 10, in: monasterium.net, URL <http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/1312_VIII_10.1/charter>, accessed at 2018-08-11Z, [http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/1312_VIII_10.1/charter král Jan potvrzuje darování Isoldy (''Ysaldis abbatissa monasterii de Osla''), choti Matěje z Fulštejna (''ab Izaldi consorte Mathei de Fullenstein'')]</ref> K majetku Fulštejnů (dříve Vikarta z Trnavy) snad patřily i vsi Dešná, Županovice a zaniklé Ocmanice, jež se prodejem nebo postoupením v léno dostaly k majetkům olomouckého biskupství (v roce 1320 v držení pánů z Walsee).<ref>CDM 7 (1334-1349): král Karel IV. propůjčuje Heinrichovi z Waldsee a na Drosendorfu městečko Vratěnín, s. 574/1006, [http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=68&page=578 ]</ref>
Druhou část území po Vikartovi z Tyrny získali páni z Klinkenberka. Jan z Klinkenberka (Johann von Klingerberg /Chlingerverch), zástavní majitel hradu [[w:Litschau|Litschau]], držel také hrad Trnavu (Tierna), vsi Rabesreith a Luden nedaleko [[w:Drosendorf-Zissersdorf|Drozdovic (Drosendorf)]], městečko [[w:Vratěnín|Vratěnín]], popluží u Lubence (''die Ecker zu Lubentz'', Lubnice)<ref>Stejný název nesl cisterciácký klášter „Łubnitz/Lubenez” (Łubnice/Lubenec, nyní Velkopolské vojvodství) z první poloviny 13. století. In: Waldemar P. Könighaus: Die Zisterzienserabtei Leubus in Schlesien von ihrer Gründung bis zum Ende des 15. Jahrhunderts, s. 214 a 261</ref> a u Sonovic (zaniklá ves), ves [[w:Rancířov|Rancířov]], v [[w:Mešovice|Mešovicích]] dědiny platné, v [[w:Lubnice|Hafnerluden]] (nyní též Lubnice) poplužní dvůr s dědinami platnými a v [[w:Kostníky|Kostníkách]] dědiny platné. [[w:Mladoňovice (okres Třebíč)|Mladoňovice]] obdržel od [[w:Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] v roce 1319 jako samostatné léno.<ref>Franz Karl Wissgrill: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI.Jahrhundert: Bd.I-V., Band 5, 1804, s. 172 - Klingenberg</ref> V roce 1348 toto území udělil [[w:markrabě Karel|Karel IV.]] Jindřichovi [[w:Páni z Valsy|z Waldsee]] (tak jak je drželi ''Johansen, Albrechten und Heinrichten von Chlingenberg'' a před nimi patřily ''zu dem Huse ze Tyrnach'').<ref>CDM 7 (1334-1349): král Karel IV. propůjčuje Heinrichovi z Waldsee a na Drosendorfu městečko Vratěnín, s. 574/1006, [http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=68&page=578 ]</ref>
Od třicátých let 14. století se hrad Frejštejn nacházel ve správě zeměpanských purkrabí: roku 1331 se připomíná purkrabí Konrád z Bítova s chotí Budislavou, roku 1354 a 1371 Petr Hecht z Rosic (též purkrabí na hradě ve Vranově).<ref>Jiří Kacetl - Petr Lazárek - David Molík: [http://www.muzeumznojmo.cz/O-muzeu/Publikace Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí], česky a německy</ref><ref>Stanislav Vohryzek: [https://is.muni.cz/th/w0uzp/?so=nx Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek]</ref>
== Odkazy ==
| |||