Dějiny Korolup/Proslov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění, úpravy textu
Hechtové z Rosic, zdroje
Řádek 11:
Někdy kolem poloviny 13. století založili potomci pána ''Wernharda de Trnowa'' hrad [[w:Frejštejn|Frejštejn (''Freistein'')]]. Páni z Frejštejna (''Frei von Freistein'') nosili stejný erb jako jejich příbuzný Vikart z Trnavy (''Wichard von Thürnau''). V roce 1251 mu svědčili Oldřich (Ulrich) zvaný Liber (''Svobodný, německy Frei'') a jeho syn Gaytmar (později s přídomkem ''Vreyensteyn'') při obdarování [[w:Opatství Geras|jerušského kláštera]]. V roce 1286 se Oldřich Frej z Frejštejna (''Ulrich Frei von Freistein'') vzdal se souhlasem svých dědiců a jeho bratrů Heinricha a Marcharta čtyř plstěných párů bot, každoročního daru kláštera v Jeruši. Skromný gotický hrad Frejštejn, tehdy spadající do obvodu bítovské kastelanie, byl jako sídlo lapků roku 1286 se souhlasem mladého českého krále [[w:Václav II.|Václava II.]] rakouským vévodou [[w:Albrecht I. Habsburský|Albrechtem I.]] dobyt, pobořen a pravděpodobně navrácen českému králi a moravskému zeměpánovi.
 
Hrad byl ještě za vlády Václava II. znovu obýván a stavebně značně rozšířen. V roce 1310 se na listině [[w:Rajmund z Lichtenburka|Rajmunda z Lichtenburka]] připomíná Markvart Frej (Marquart Frey),<ref>CDM 6, 1307-1333, s. 31. Rajmund z Lichtenburka zastavuje oslavanskému klášteru plat 10 hřiven pražských grošů na vesnicích [[w:Radkovice u Hrotovic|Radkovicích]], [[w:Udeřice|Udeřicích]] a [[w:Bačice|Bačicích]], listinu stvrzují pán Smil z Krumvaldu, jeho bratr Wolfram, Bohuslav z Šakvic, Jaroš z Vydří, Maršík z Knínic a Marquart z Frejštejna,</ref> v roce 1322 a 1323 při obdarování [[w:Klášter Zwettl|Světelského kláštera]] (''Stift Zwettl'') Oldřich Frej (Ulrich Vrey).<ref>Liechtenfels, 13. prosinec 1322, Zwettl, Stiftsarchiv Urkunden (1055-1742) 1323 II 02, in: monasterium.net. Albrechtsberg, 2. února 1323, Zwettl, Stiftsarchiv Urkunden (1055-1742) 1323 II 02, in: monasterium.net.</ref><ref>Na řece Světlá (Zwettl) se rozprostíraly pozemky Kueringů, kteří založili r. 1138 klášter Světlou. Potřebné pozemky k tomuto účelu dostal Hadmar z Kueringu od krále Konráda III. a vévody Leopolda Bavorského r. 1139.</ref> Od třicátých let 14. století se hrad Frejštejn nacházel ve správě zeměpanských purkrabí: roku 1331 se připomíná purkrabí Konrád z Bítova s chotí Budislavou, roku 1354 a 1371 Petr Hecht z Rosic (též purkrabí na hradě ve Vranově a držitel blíže nespecifikovaného léna u benediktýnského kláštera v Melku)<ref>Niederösterreichisches Landesarchiv Urkundensammlung des Ständischen Archivs StA Urk 2055, in: monasterium.net, URL [http://monasterium.net/mom/AT-NOeLA/StA_Urk/StA_Urk_2055/charter 1420 - Nikolaus, Abt von Melk, belehnt Mert den Fabrukk mit den Melker Lehen, die dieser von Peter dem Hecht gekauft hat.]</ref>, syn Wernharda Hechta z Rosic (erbu stříbrné štiky<ref>Štika - německy der Hecht</ref> ve skoku v červeném poli).<ref>Jiří Kacetl - Petr Lazárek - David Molík: [http://www.muzeumznojmo.cz/O-muzeu/Publikace Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí], česky a německy</ref><ref>Stanislav Vohryzek: [https://is.muni.cz/th/w0uzp/?so=nx Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek]</ref> V roce 1377 je na rakouské straně zmíněn Niclas, purkrabí na hradě Waidhofenu (''Vetter Niclas der Hecht, die zeit purgraf ze Waydhofen'').<ref>Weitra, Schlossarchiv Urkunden (1339-1606) 1377 06 24, in: monasterium.net, URL [http://monasterium.net/mom/AT-SchlAWei/Urkunden/1377_06_24/charter Siegler: 1. „die erbern mein Vetter Niclas der Hecht, die zeit purgraf ze Waydhofen]</ref><ref>Stanislav Vohryzek: Hechtové z Rosic / Die Hecht von Rossitz</ref>
 
Část Vikartova majetku se po jeho smrti dostala do držení [[w:Fulštejnové|pánů z Fulštejna]] - v roce 1312 je zboží v [[w:Menhartice|Menharticích]], [[w:Hluboká (Dešná)|Hluboké]], [[w:Bělčovice|Bělčovicích]], [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčicích]], Kozojedech, [[w:Stálky|Stálkách]], [[w:Stupešice|Stupešicích]] a [[w:Křepice (okres Znojmo)|Křepicích]] součástí fundace Isoldy, vdovy po Matěji Fulštejnovi (''Mathei de Fullenstein'') oslavanskému klášteru.<ref>Moravský zemský archiv v Brně Cisterčiacki Brno (1225-1748) 1312 VIII 10, in: monasterium.net, URL <http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/1312_VIII_10.1/charter>, accessed at 2018-08-11Z, [http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/1312_VIII_10.1/charter král Jan potvrzuje darování Isoldy (''Ysaldis abbatissa monasterii de Osla''), choti Matěje z Fulštejna (''ab Izaldi consorte Mathei de Fullenstein'')]</ref> K majetku Fulštejnů (dříve Vikarta z Trnavy) snad patřily i vsi [[w:Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešná]], [[w:Županovice (okres Jindřichův Hradec)|Županovice]] a zaniklé Ocmanice (v katastru obce Dešná), jež se prodejem nebo postoupením v léno dostaly k majetkům [[w:Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]] (v roce 1320 v držení pánů z Walsee).<ref>CDM 7 (1334-1349): král Karel IV. propůjčuje Heinrichovi z Waldsee a na Drosendorfu městečko Vratěnín, s. 574/1006, [http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=68&page=578 ]</ref>