Malba bytu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: kosmetické úpravy
m Doplnění o jeden článek
Řádek 60:
 
Můžete si samostatně koupit tónovací barvu a k tomu bílou fasádní barvu. Má to ovšem spoustu nevýhod, když vám vámi namíchaná barva nestačí, už nikdy nevytvoříte stejný odstín. Tónovací barvy také nemají [[UV filtr]], proto vám barva velmi brzo vybledne. Bělost fasádních barev sráží pigment tónovací barvy, proto nikdy nemůžete vytvořit dostatečně sytý odstín. Proto firmy vytvořily takzvané colorsystémy, ke kterým mají udělané vzorníky barev. Firmy mají udělané fasádní báze, kde není tolik běloby, proto se dají vytvářet vysoce tmavé odstíny. Do báze se dá určitý poměr tónů (které mnohonásobně více barví), a proto se dá namíchat opět stejná barva dokonce v určitých množstvích, ovšem záleží na tom jaké má firma udělané báze (bývá 1, 2, 3, 5, 10, 15 a 25l). Zahraniční firmy mají větší barevnou stálost. Takto se dají barvit i vnitřní nátěry, ale i [[syntetické barvy]], emaily a [[lazurovací barvy]].
 
== Barvy a intenzita osvětlení ==
Protože večerní osvětlení barevné tóny podstatně mění, musíme s jeho působností počítat. Rozhodující pro volbu denního nebo večerního ladění barev v prostoru je proto účel, k němuž prostor převážně slouží. Jsou li prostory v provozu celodenně i večer, dáváme přednost dennímu ladění. Pokud jde o prostory, které jsou v provozu výhradně za večerního osvětlení, pak je naše rozhodnutí jednoznačné.
 
Při volbě barevných kombinací pro večerní osvětlení musíme vycházet ze zásady, že čím tmavší barva, tím více světla pohlcuje. Několik příkladů světelných ztrát podle barev: světle žlutá barva pohlcuje asi 45% světla, světle hnědá pohlcuje již asi 70%. Červená pohlcuje asi 80%, zelené tóny kolem 90% a modrý ultramarín pohlcuje přes 90% světla. Když tedy použijeme zeleně nebo červeně tónované stěny, je zapotřebí asi dvojnásobné světelné intenzity k vyrovnání světelných ztrát, abychom docílili stejnou světelnost jako u prostoru se žlutými stěnami. Modré a zelené stěny vycházejí při umělém osvětlení vždy podstatně tmavší než při denním světle. Pro volbu světlejších či tmavších tónů je také rozhodující osvětlení (přímé nebo nepřímé) a rozmístění světelných zdrojů.
 
Kombinace barev které jsou při denním světle velmi působivé a kontrastní, vychází při umělém osvětlení mnohdy velmi ploše a nevýrazně. třeba velmi intenzivní žluť, která při denním světle září, je při umělém osvětlení málo sytá, téměř bezbarvá. Podstatně ztmavnou, až o polovinu, také tńy teplých barev, a studené téměř dvojnásobně.. Lehké barevné tónování ztrácí takto svůj smysl, protože umělé osvětlení vyžaduje pro zachování plastičnosti prostoru větší kontrastnost barev než osvětlení denní.
 
Zdroj odstavce barvy a intenzita osvětlení: [https://www.prazskypartner.cz Pražský partner]
 
== Firmy produkující malby na našem trhu ==