Léčba autoimunitních onemocnění pomocí modulace T regulačních buněk (Treg) interleukinem 2: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přesun z wikipedie |
reference |
||
Řádek 1:
[[w:Autoimunitní onemocnění|Autoimunitní onemocnění]] jsou způsobeny [[w:Imunitní buňky|imunitními buňkami]]. Ty napadají hostitelské [[w:Tkáň|tkáně]], které mají chránit. Nedávné pokroky naznačují, že udržení rovnováhy efektorové a regulační [[w:imunitní funkce|imunitní funkce]] je rozhodující pro vyloučení [[w:Autoimunita|autoimunity]]. Nové [[w:terapie|terapie]], včetně regulační léčby [[w:T-lymfocyt|T lymfocytů]], kostimulační blokády, antigen-specifické [[w:imunoterapie|imunoterapie]] a manipulace s cestou [[w:Interleukin 2|interleukinu-2]] se pokoušejí obnovit tuto rovnováhu a zamezit úskalím celkové [[imunosuprese]].<ref name=":0">{{Citace
| příjmení = Rosenblum
| jméno = Michael D.
Řádek 31:
[[w:Interleukin 2|IL-2]] byl původně pozorován jen jako [[w:prozánětlivý cytokin|prozánětlivý cytokin]], který podporuje [[w:Proliferace|proliferaci]] a aktivaci [[w:Naivní T buňka|naivních T buněk]] do jejich pomocných podskupin. IL-2 je ale i důležitým cytokinem v [[w:Regulace transkripce|regulaci transkripce]] růstových a metabolických [[w:Gen|genů]] Treg buněk. Vzhledem k vysoké expresi [[IL-2R]] s vysokou afinitou se předpokládá, že Treg mohou přednostně expandovat v podmínkách nízkého množství IL-2. Léčba nízkými dávkami IL-2 má za následek procentuálního zvýšení periferních CD4 + CD25HighFoxp3 + T buněk se zvýšenou [[w:Suprese|supresivní]] funkcí.
U pacientů s onemocněním [[w:Štěp proti hostiteli|štěpu proti hostiteli]] (GVHD)s 12-měsíční léčbu IL-2, vědci pozorovali zvýšení počtu buněk CD4 + Treg. U pacientů s [[w:Vaskulitida|vaskulitidou]] indukovanou [[w:Hepatitida C|hepatitidou C]] byly po nízkém dávkování IL-2 obnoveny počty Treg buněk a u 8 z 10 pacientů bylo zaznamenáno klinické zlepšení jejich autoimunitní poruchy. Je třeba poznamenat, že u pacientů z těchto klinických studií nebyl pozorován žádný účinek na populace T efektorových buněk.<ref>{{Citace
| příjmení = Arellano
| jméno = Benjamine
Řádek 50:
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5573148/
| datum přístupu = 2019-02-09
}}</ref>,<ref>{{Citace
| příjmení = Chinen
| jméno = Takatoshi
Řádek 72:
}}</ref>
Byla provedena celá řada změn, které přinesly IL-2 na správný cíl, včetně [[w:Fúzní protein|fúzních proteinů]] IL-2 ,mutantních IL-2 a [[w:Protilátka|protilátek]] proti IL-2. Experimentální a klinické studie používající IL-2 se rozšiřují na různorodé skupiny onemocnění, včetně [[w:transplantace pevných orgánů|transplantace pevných orgánů]]. Přestože účinnost a udržitelnost buněk reagujících na IL-2 při kontrole aktivity nemoci ještě nejsou plně pochopeny, výsledky klinických studií poskytnou základ nejefektivnějšího režimu pro každou chorobu.<ref>{{Citace
| příjmení = Mizui
| jméno = Masayuki
Řádek 86:
}}</ref>
Nové terapeutické přístupy, které zabraňují [[w:Nežádoucí účinky|nežádoucím účinkům]] a specificky zaměřují IL-2 na buňky [[w:T regulační lymfocyt|Treg]] nebo Tfh, významně zlepší účinnost terapií. Jedním možným způsobem, jak dosáhnout tohoto cíle, je prozkoumat potenciální synergické účinky kombinace podávání IL-2 s blokádou cytokinových cest. Ty brání funkci Treg nebo podporují vývoj buněk Tfh. Například, zatímco signalizace IL-2 podporuje [[w:Expanze|expanzi]] a funkci Treg, [[w:Interleukin 6|IL-6]] potlačuje aktivitu Treg. Kombinované podávání IL-2 a anti-IL-6R by tedy mohlo kromě zvýšení aktivity Treg zabránit nežádoucím reakcím buněk Tfh, a tak zabránit samo-reaktivním reakcím GC [[w:B-lymfocyt|B-buněk]].<ref name=":1">{{Citace
| periodikum = www.futuremedicine.com
| titul = Manipulating IL-2 and IL-2R in autoimmune diseases and transplantation
| url = https://www.futuremedicine.com/action/captchaChallenge?redirectUrl=https%3A%2F%2Fwww.futuremedicine.com%2Fdoi%2F10.2217%2Fimt.15.94&
| doi = 10.2217/imt.15.94
| |||