Kečuánština/Jmenné flexivní přípony: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Akuzativ: vytvořeno |
|||
Řádek 216:
=== Akuzativ ===
Základní funkcí akuzativu (<small>AK</small>) ''‑ta'' je značení '''předmětu''': ''aychata mikhuni'' „jím maso“. Předmět je značen také na slovese, takže pokud je předmět nějaké osobní nebo ukazovací zájmeno, je slovně vyjádřeno, pouze pokud je nějak zdůrazněné: ''qamta{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} riku{{Popisek|yki|já tebe}}'' „vidím tebe“ × ''rikuyki'' „vidím tě“, ''chayta{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}} rikuni{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}}'' „TO vidím“ („(pokud jde o TO), vidím to“) × ''rikunim'' „vidím to“. Stejně se označuje i předmět tranzitivizovaného slovesa, např. s kauzativem ''‑chi'': ''mamayta rikuchini'' „ukazuji to své matce“ (dosl. „přiměl jsem, donucuji matku vidět to“). Nepřímý předmět (slovesa vyjadřující dávání, předávání informace) je v jižní kečuánštině spíše vyjadřován illativem ''‑man'', avšak i zde je předmět značen na slovese; v jiných dialektech se častěji používá akuzativ, který je s těmito slovesy v jižní kečuánštině poněkud běžnější jen se slovesy typu „říct“ (se slovesy předávání spíše pouze tehdy, pokud přímý předmět není vyjádřen): ''qamta{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} / qamman{{Popisek|mi|nová informace + přímá evidencialita}} ni{{Popisek|yki|já tobě}}'' „říkám to tobě“, ''qamman(mi) quyki'' „dávám ti to“, ''qamta{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} quyki'' „dávám to tobě“, ''qamman(mi) wayt’ata{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}} quyki'' „(tu) květinu dávám tobě“ (ale v jižní kečánštině spíše ne ''qamtam wayt’ataqa quyki'', i když například ve středoperuánských variantách je tato forma běžná).
Akuzativ také označuje '''cíl pohybu''' (na rozdíl od směru pohybu, který se vyjadřuje illativem ''‑man''); navíc pro použití tohoto sufixu se musí předmět pohybovat a zároveň si být vědomý své činnosti (tj. nelze ho použít o cestách, zvířatech či autech): ''Punutam ri{{Popisek|chka|progresiv, aktuálně probíhající děj}}n'' „jde/jede do Puna“, ''kayta'' „sem“, ''chayta'' „tam“, apod. Pokud je cíl pohybu osoba, která by byla vyjádřena zájmenem, sloveso pohybu také značí směr pohybu tvary pro příslušný předmět: ''hamu{{Popisek|sqayki|já tebe, budoucí čas}}'' „přijdu k tobě“, srov. také ''llakiykuna chayamu{{Popisek|wa|předmět mě, mně}}n'' „přichází mi / ke mně / na mně starosti“.
Od přídavných jmen a některých (zpravidla jen přejatých) jmen také odvozuje '''příslovce''' způsobu nebo času: ''allintam mikhun'' „jí dobře“ (také doslova „jí (něco) dobrého“), ''achkhatam mikhun'' „jí hodně“, ''martestam hamusaq'' „přijdu v úterý“.
V subordinacích se sufix ''‑ta'' pro slova ve funkci předmětu nepoužívá vždy. U subordinací se sufixy {{Popisek|''‑y''|infinitiv}}, {{Popisek|''‑sqa''|realizovaný děj}} nebo {{Popisek|''‑na''|nerealizovaný nebo nutný děj}} není povinný a zpravidla se vypouští, pokud subordinované sloveso už tento sufix má: ''runasimi(ta) yachayta munani'' „chci se učit kečuánsky“. Vypouští se vždy s agentivní vztažnou subordinací s příponou ''‑q'': ''{{Popisek|irqi|dítě}} {{Popisek|maqaq|ten, kdo bije; bijící}} {{Popisek|runa|člověk}}'' „člověk, který bije děti“. Také se nepoužívá v subordinacích, kde podmět je v genitivu (zde je to vlastně nominalizace s přívlastkem): ''Pedro{{Popisek|p|genitiv}} {{Popisek|wasi rantikusqanta|doslova „jeho (realizované) koupení domu (4. pád)“}} yachani'' nebo ''Pedro wasi(ta) rantikusqanta yachani'' „vím, že si Pedro koupil dům“.
'''Dialektální varianty a rozdíly''': vedle výše zmíněného častějšího použití ve funkci nepřímého předmětu, v některých dialektech (např. v Bolívii) může sufix odpadnout, přízvuk však zůstává, jako kdyby byl sufix připojený: ''aychá mikhuni'' „jím maso“.
=== Genitiv ===
| |||