Kečuánština/Jmenné flexivní přípony: Porovnání verzí

Kečuánština rozlišuje jednotné (singulár) a množné číslo (plurál). Jednotné číslo se nijak neznačí (základní tvar slova), množné číslo se značí příponou '''''&#8209;kuna''''' (<small>PL</small>). V&nbsp;Bolívii a v&nbsp;Argentině se však po samohláskách spíše používá španělská koncovka '''''&#8209;s''''' (někdy kombinace obou '''''&#8209;s&#8209;kuna''''' nebo (po samohlásce) '''''&#8209;kuna&#8209;s''''').

 

{| class="wikitable"

|+ Příklady tvoření množného čísla

Přivlastňovací přípony jsou jedny z&nbsp;přípon, které vyžadují před sebe připojení ''eufonického'' sufixu '''''&#8209;ni''''' (<small>EUF</small>), pokud se připojují ke tvaru končícímu na souhlásku; tento sufix nemá žádný význam, slouží jen k&nbsp;usnadnění výslovnosti. (Eufonický sufix zůstává, i pokud se vloží ''limitativ'' '''''&#8209;lla''''': ''sipas&#8209;ni&#8209;yki'' + ''&#8209;lla'' → ''sipasnillayki'' „(jen) tvá dívka“.)

 

{| class="wikitable"

|+ Přivlastňovací přípony (j.č.)

U jmen se vztahují k&nbsp;osobě vlastníka (posesora), připojují se přímo za posesivní sufixy. Posesivní sufixy včetně tvarů v&nbsp;množném čísle jsou uvedeny v&nbsp;tabulce.

 

{| class="wikitable"

|+ Přivlastňovací přípony (j.č. a mn.č.)

Kečuánština má mnohem více pádů než například čeština, částečně totiž nahrazují i naše předložky. Následující tabulka obsahuje všechny kečuánské pádové přípony; jejich názvy odpovídají jejich nejčastější funkci ve větě, ostatní funkce jsou popsány níže.

 

{| class="wikitable"

|+ Pádové přípony

Ukazovací zájmena v&nbsp;kečuánštině jsou trojího druhu, podle blízkosti předmětu, resp. vzdálenosti od mluvčího/posluchače. Zájmeno '''''chay''''' „to“ je neutrální, používá se také jako osobní zájmeno pro neživotné věci (na rozdíl od ''pay'' „on, ona“), a jsou od něj odvozená některá slova, která fungují jako některé naše spojky (např. ''chaymi'' „proto“).

 

{| class="wikitable"

|+ Ukazovací zájmena

Osobní zájmena v&nbsp;1.&nbsp;osobě plurálu rozlišují inkluziv (''já + ty (+ on&hellip;)'') a exkluziv (''já + on (+ oni), ale ne ty/vy''); tyto tvary jsou poněkud nepravidelné, jinak se plurál tvoří pravidelně příponou ''&#8209;kuna'' (<small>PL</small>). Vztahují se pouze k&nbsp;osobám; pro věci a zvířata se používají ukazovací zájmena, nejčastěji neutrální ''chay'' „to“.

 

{| class="wikitable"

|+ Osobní zájmena

Tázací slova v&nbsp;kečuánštině (tázací zájmena, příslovce a slovesa) jsou odvozená od následujících tvarů:

 

{| class="wikitable"

|+ Tázací slova (základní tvary)

Od těchto slov se tvoří další tvary s&nbsp;pádovými příponami, resp. odvozovacími (poslední případy); nejsou uvedeny tvary s&nbsp;pádovými příponami, které mají pravidelný nebo očekávatelný překlad:

 

{| class="wikitable"

|+ Tázací slova (včetně odvozených tvarů)

Preadjektiva jsou jména, která mohou (pouze) modifikovat adjektiva nebo fungovat jako příslovečná určení s&nbsp;příponou ''&#8209;ta''; odpovídají některým našim příslovcím míry. Tato kategorie není úplně přesně vymezená, někdy se do ní zařazují jen slova, která se nevyskytují v&nbsp;jiných pádech ani v&nbsp;jiných větných konstrukcích, ale jindy se do ní řadí také jiná kečuánská jména (adjektiva), která se mohou používat jak jako preadjektiva, tak i v&nbsp;jiných funkcích (např. přímý předmět, běžné adjektivum aj.); vzhledem k&nbsp;jejich významu jsou však i tak jejich funkce omezené. Následující tabulka uvádí některá z nich (slova s&nbsp;obdobným překladem jsou uvedena v&nbsp;pořadí podle jejich běžnosti užívání).

 

{| class="wikitable"

|+ Preadjektiva

Závislá zájmena v&nbsp;kečuánštině jsou taková, která vyžadují připojení posesivního sufixu, pokud se ve větě vyskytují samostatně. Spojovník za tvarem v&nbsp;následující tabulce označuje, že v&nbsp;uvedeném významu musí následovat posesivní sufix.

 

{| class="wikitable"

|+ Závislá zájmena

Příklady: ''(ñuqa) kikiy'' „já sám (osobně)“, ''(qam) kikiyki'' „ty sám“, ''(pay) kikin'' „on sám, ona sama“, ''kikinchik'' „my sami“, atd., ''chay kikinpi'' „v&nbsp;tom samém (místě/čase)“, ''kikin pachapi'' „tamtéž (na tom samém místě)“, ''kikin llaqtapi'' „v tom samém městě“, ''ñuqa kikiy rurasaq'' „já sám to udělám“; ''sapaymi rurasaq'' „já sám (bez pomoci jiných) to udělám“, ''sapayki'' „ty sám“, ''sapan'' „on sám, jediný“, ''sapan mamay'' „moje jediná matka“; ''llapanchik'' „každý z&nbsp;nás“, „my všichni“ nebo ''llapayku'' (totéž, ale exkluziv, bez ''tebe''), ''llapaykichik'' „vy všichni“, ''llapanku'' „(oni) všichni“, „každý (z&nbsp;nich)“, ''llapa runa(kuna)'' „všichni lidé“, „každý člověk“; ''wakinku'' „někteří (z&nbsp;nich)“, „ostatní“, ''wakin'' „někteří (z&nbsp;nich)“ (spíše jen pro neživotné), ''wakinninchik'' „někteří z&nbsp;nás“, ''wakinniykichik'' „někteří z&nbsp;vás“ ''wakin runakuna'' „někteří lidé“, „ostatní lidé“. Jak je zřejmé z&nbsp;významu, tato slova se nevyskytují v&nbsp;plurálu, s&nbsp;výjimkou tvaru ''wakinkuna'' (vedle ''wakinku'', jako by ''wakin'' bylo neskloňované slovo (bez posesivního sufixu)).

 

 

S&nbsp;výjimkou ''kiki-'' lze tato zájmena použít bez posesivních sufixů, pokud jsou použita atributivně (jako přívlatek, viz příklady výše). '''''Sapa''''' bez posesivního sufixu znamená „každý“, podobně jako tvar '''''sapanka''''' (viz pádový sufix distributiv). Vedle těchto slov existují i jiná zájmena, které nevyžadují posesivní sufix: '''''lliw''''' nebo '''''lluy''''' „všichni“, „každý“, '''''tukuy''''' „všechno“, „všichni“, „celý“, „celek“, '''''hinantin''''' „všechno“ (''tukuy hinantinpi'' „(úplně) všude)“), '''''huk''''' „jeden“, „jiný“, „nějaký“, '''''huknin''''' „jeden (a druhý)“, '''''wak''''' „jiný“, '''''wakkuna''''' „jiní“, apod.

Kečuánské číslovky (základní slova) jsou uvedeny v&nbsp;následující tabulce.

 

{| class="wikitable"

|+ Číslovky

 

Složené základní číslovky (tj. mimo tvarů výše) se tvoří tak, že u násobků se číslovka pro jednotky (1&ndash;9) dává před násobkovou číslovku (10, 100, 1000), tj. nižší číslovka před vyšší, a u jednotek přidávaných k&nbsp;násobným číslovkám nebo nižších násobků k&nbsp;vyšším se nižší číslovka klade za vyšší, spolu s&nbsp;nějakým sufixem: jednotky se kladou za násobkovou číslovku zpravidla s&nbsp;posesivem ''&#8209;(ni)yuq'' a nižší násobky před vyšší (bez jednotek) s&nbsp;relativem ''&#8209;(ni)n'' (anebo někdy s&nbsp;posesivem): ''iskay chunka'' „20“ × ''chunka iskayniyuq'' „12“, ''pachak hukniyuq'' „101“, ''pachak chunkan'' „110“ (nebo ''pachak chunkayuq''), ''waranqa pachaknin'' „1010“, ''waranqa pachak chunka hukniyuq'' „1111“. Další příklady jsou pro přehlednost uvedeny v&nbsp;následující tabulce. Většina mluvčích však běžně kečuánské číslovky nepoužívá, s&nbsp;výjimkou slov uvedených v&nbsp;tabulce výše (a také kromě ''hunu''), a nahrazuje je španělskými číslovkami, více či méně přizpůsobené kečuánské fonologii (pro šp. číslovky viz [[w:Španělština#Číslovky]]).

{| class="wikitable"

|+ Číslovky (příklady)