Kečuánština/Jmenné flexivní přípony: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Benefaktiv: formát |
→Genitiv: formát |
||
Řádek 228:
=== Genitiv ===
Genitiv (<small>GEN</small>) má podobu '''''‑p''''' po samohlásce a '''''‑pa''''' po souhlásce a vyjadřuje posesivní nebo jiný podobný vztah: ''sipaspa'' „dívčin“, „dívky“ (2. pád), ''runap'' „člověka“, „lidí“, „lidský“. Po tázacím zájmenu ''pi'' „kdo“ se připojuje delší varianta: ''pipa'' „čí“ (v Cuzku a Bolívii zdvojená, dialektálním pravopisem ''piqpa'' nebo ''piqpata''). Pokud následuje přivlastňované jméno, musí mít posesivní sufix: ''sipaspa wasin'' „dívčin dům“ (dosl. „dívčin/dívky její dům“). Od osobních zájmen tvoří přivlastňovací zájmena, avšak vzhledem k existenci posesivních sufixů se tato zájmena používají pouze samostatně nebo pro zdůraznění: ''qampa{{Popisek|chu|tázací sufix}} chay wasi?'' „ten dům je tvůj?“ (srov. ''wasiykichu?'' „to je tvůj dům?“). Po genitivu může následovat jiný pádový sufix: ''sipaspamanta'' „z dívčina“; sufix plurálu může být před i za genitivem podle smyslu: ''qamkunapwan'' „s vaším“ × ''qampakunawan'' „s tvými“.
'''Dialektální varianty a rozdíly''': V Ayacuchu se používá delší varianta ''‑pa'' i po samohláskách. V Cuzku a Bolívii se krátká varianta změnila v /q/, tj. genitiv po samohláskách je ''‑q'' (k podobné změně došlo ještě v tázacím zájmenu „kolik“ ''hayk’q'' a {{Popisek|obviativním subordinátoru|tvoří vedlejší věty příslovečné s podmětem odlišným od hlavní věty}} ''‑qti-''). Při použití sjednoceného pravopisu pro jižní kečuánštinu se však vždy píše jednotně ''‑p'' po samohlásce a ''‑pa'' po souhlásce. Cuzkánská a bolívijská varianta navíc používá zesílené varianty, kde se krátká a dlouhá forma kombinuje: zpravidla ''‑q‑pa'', v Bolívii i ''‑pa‑q'' (tj. stejný tvar jako benefaktiv ''‑paq''), a dále v Bolívii se někdy připojuje akuzativ ''‑ta'', i když to z gramatického hlediska není nutné: ''qanpa/qanpaq/qanpata wasiyki'' „tvůj dům“. V Ekvádoru genitiv splynul s benefaktivem a pro oba sufixy je tvar ''‑pak''; navíc se vzhledem k zániku posesivních sufixů často používá s osobními zájmeny (není povinný se zájmenem ''ñuka'' „já“): ''ñuka(pak) wasi'' „můj dům“, ''kanpak wasi'' „tvůj dům“.
| |||