Linuxové distribuce dřevních dob: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Zrušena verze 39427 od uživatele 82.142.64.248 (diskuse) značka: vrácení zpět |
fix link; delink neexistujících stránek; typo |
||
Řádek 3:
= Kořeny linuxových distribucí =
Mezi nejznámější distribuce v době, kdy [[
Jak psal Matt Welsh v článku "Cooking with Linux" (Linux Journal 1. října 1994), za první linuxovou distribuci, ze které bylo možné rovnou nabootovat linuxové jádro, lze považovat dva [[Linux:image|obrazy]] 5.25" disket, které vytvořil a dal k dispozici na sklonku roku 1991 H. J. Lu. Předtím neměli uživatelé jinou možnost, než si linuxový systém zkompilovat ze zdrojáků. Těmto drsňákům se přezdívalo "old hats" (staré hučky) a o některých z nich se soudilo, že ještě žili v jeskyních ;-)[http://www.linuxjournal.com/article/2838]
Řádek 9:
U této první prehistorické distribuce byla první disketa bootovací s jádrem a teprve na druhé byl vlastní kořenový systém se základními unixovými aplikacemi. Přenesení systému na disk spočívalo v manuální úpravě MBR sektoru pevného disku pomocí hexaeditoru. A vlastně kvůli této operaci sepsal Erik Ratcliffe vůbec první HOWTO.
Distribuci, u které již nebyla nutná tato manuální operace, vytvořil
== Yggdrasil ==
První distribucí vytvořenou za účelem komerčního využití, tj. která byla distribuována komukoliv za relativně nízký poplatek byl '''Yggdrasil'''. Bylo to vůbec první [[
První alfa verze, která obsahovala linuxové jádro v. 0.98.1 a systém X window v11r5 (podporovaly VGA monitory v rozlišení 1024x768 a 256 barev), byla nabídnuta 24. listopadu 1992 [http://groups.google.com/group/comp.unix.misc/msg/be7018bc826686e?q=yggdrasil+group:comp.os.linux.*&start=10&hl=fi&lr=&ie=UTF-8&scoring=d&as_drrb=b&as_mind=12&as_minm=5&as_miny=1981&as_maxd=1&as_maxm=12&as_maxy=1992&rnum=13&filter=0]
Řádek 19:
== SLS ==
'''Softlanding Linux System (SLS)''' byl vůbec první linuxovou distribucí, která přišla s instalačními balíčky. Jeho první veřejná verze č. '''.96p4''' byla vydaná 1. září 1992 [[
Od verze vydané 17. února 1993 nahradilo v této distribuci stávající X systém XFree86 v1.2.
Řádek 32:
== Slackware ==
Jak už bylo naznačeno, tvůrce SLS se nebyl schopen kloudně vyrovnat s problémy kolem modulárního jádra a změnou formátu spustitelných souborů a tak vývoj SLS přešlapoval na místě. To pravděpodobně vedlo k rozhodnutí [[
První verze Slackware 1.0 byla uvolněna 16. června 1993. Obsahovala jádro verze 99pl10, kompilované s libc-4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 verze 1.3.
Jeho vývoj pokračuje dodnes. Předností je střídmost a jednoduchost. Bohužel ale podobně jako u SLS jde o "one man show" která sebou nese určitá rizika - jak se již jednou v poměrně nedávné době ukázalo. Slackware byl totiž kvůli zákeřnému onemocnění [[
http://distrowatch.com/table.php?distribution=slackware
Řádek 42:
== Debian ==
Cca dva měsíce po vydání '''Slackware 1.0''' přišel se svým návrhem na vytvoření nové distribuce [[
[[
Správně předpokládal, že tehdejší trend nevede ke kýženému zkvalitnění linuxových aplikací. Cílem Debianu bylo soustředit dosud roztříštěné vývojáře linuxových distribucí v rámci jedné distribuce, tak aby byli schopni operativně reagovat na požadavky uživatelů.
Řádek 73:
== Bogus ==
Ve stejnou dobu, co byla vydána první verze Debianu, byla zveřejněna také alfa verze s číslem 0.1 distribuce '''Bogus'''. Tuto distribuci začali v říjnu 1993 vyvíjet [[
V konkurenci Slackware a Debianu neměla tato distribuce šanci a tak její vývoj umřel u verze 1.0.90 (pre-2.0) někdy v r. 1998 a ohlašovaná verze 2.0 už nikdy nevyšla. Poslední stabilní vydanou verzí zůstala 1.0.1 (s linuxovým jádrem verze 1.1.51) z října 1994.
Řádek 86:
Vycházejí z něj deriváty Yellow Dog Linux - což byla linuxová distribuce s RPM balíčkovacím systémem určená pro architekturu PowerPC a ASPLinux, což byla zase první linuxová distribuce s podporou pro non-Latin znakové sady.
Během r. 2003 se Red Hat přetransformoval na komerční společnost [[
== SUSE ==
Společnost S.u.S.E ("Software- und System-Entwicklung"), původně vznikla na sklonku r. 1992 jako konzultační skupina unixových odborníků, která mezi jiným hodlala distribuovat linuxový software a literaturu. Zkratka je akronymem, který má poukazovat na jméno německého počítačového průkopníka [[
Později integrovala distribuci [[
4. listopadu 2003 koupila S.u.S.E firma Novell a ta změnila název na '''SUSE Linux'''.
Vývoj S.u.S.E byl vždy regulován a pro volné použití byly uvolňovány verze vždy s nějakým zpožděním, podobně jako u jiných komerčních společností. Po koupi S.u.S.E Novellem ještě tento systém dobíhal, ale 4. srpna 2005 byl ohlášen začátek projektu [[
Znamenalo to větší otevření vývojového procesu vůči uživatelům, kteří tak dostali možnost testovat nové věci ještě před jejich umístěním do komerční verze. První takto uvolněnou verzí byla verze 10.0 z 6. října 2005, která je nabízena třech variantách:
* jako OSS (veškerý software v distribuci je pouze [[
* jako "eval" (distribuce obsahuje i proprietární aplikace),
* a jako krabicová verze, která je dodávána včetně manuálu.
Řádek 107:
== Jen zcela na okraj o Mandrivě ==
Původním názvem Mandrake je v ČR poměrně populární distribuce, francouzské provenience. Začal být vyvíjen pro komerční využití firmou [[
Od této distribuce převzaly jiné její roční vydávací cyklus.
Je pozoruhodné, že pro mnoho začátečníků u nás byla startovací distribucí (z kteréžto role ji v současnosti vyšťouchlo [[
; Connectiva : U nás byla téměř neznámá linuxová distribuce brazilské firmy Conectiva Inc., která byla vůbec prvním distributorem linuxu mimo oblasti pod vlivem USA, Evropy a Japonska. Od ní však pochází APT4RPM (který byl příčinou, že jsem se o tuto distribuci zajímal ještě před sloučením s Mandrakesoftem).
Řádek 117:
15. června 2005 absorbovala Mandriva také francouzskou firmou Lycoris.
; Lycoris : se původně jmenoval [[
= A co bylo dál? =
|