Linuxové distribuce dřevních dob: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Hugo (diskuse | příspěvky)
Zrušena verze 39427 od uživatele 82.142.64.248 (diskuse)
značka: vrácení zpět
fix link; delink neexistujících stránek; typo
Řádek 3:
= Kořeny linuxových distribucí =
 
Mezi nejznámější distribuce v době, kdy [[Wikipedia:enw:Ian Murdock|Ian Murdock]] vyzval k vytvoření [[Wikipediaw:en:Debian Project| Projektu Debian]], nepatřil ani Red Hat, SuSE či některá z dnešních *buntu hitovek. Za distribuci bylo tehdy považováno každé médium, které obsahovalo linuxové jádro, sadu utilit a aplikací.
 
Jak psal Matt Welsh v článku "Cooking with Linux" (Linux Journal 1. října 1994), za první linuxovou distribuci, ze které bylo možné rovnou nabootovat linuxové jádro, lze považovat dva [[Linux:image|obrazy]] 5.25" disket, které vytvořil a dal k dispozici na sklonku roku 1991 H. J. Lu. Předtím neměli uživatelé jinou možnost, než si linuxový systém zkompilovat ze zdrojáků. Těmto drsňákům se přezdívalo "old hats" (staré hučky) a o některých z nich se soudilo, že ještě žili v jeskyních ;-)[http://www.linuxjournal.com/article/2838]
Řádek 9:
U této první prehistorické distribuce byla první disketa bootovací s jádrem a teprve na druhé byl vlastní kořenový systém se základními unixovými aplikacemi. Přenesení systému na disk spočívalo v manuální úpravě MBR sektoru pevného disku pomocí hexaeditoru. A vlastně kvůli této operaci sepsal Erik Ratcliffe vůbec první HOWTO.
 
Distribuci, u které již nebyla nutná tato manuální operace, vytvořil [[Wikipedia:en:Manchester Computing Centre|Manchester Computing Centre]] a byla známa jako [[Wikipediaw:en:MMCMCC Interim Linux|MMCMCC Interim Linux]]. Šlo o sadu disket, která obsahovala pouze instalaci základního unixového prostředí, ještě žádná okna (X server). Krátce na to vydala svou distribuci [[Wikipedia:en:TAMU 1.0A]] [[Wikipedia:enw:Texas A&M University|Texas A&M University]], která byla vůbec první linuxovou distribucí, jež obsahovala X server. Obě byly vytvořeny především pro studijní účely a distribuovány pouze zájemcům z akademického prostředí.
 
== Yggdrasil ==
 
První distribucí vytvořenou za účelem komerčního využití, tj. která byla distribuována komukoliv za relativně nízký poplatek byl '''Yggdrasil'''. Bylo to vůbec první [[Wikipedia:enw:Live CD|Live CD]] s linuxovou distribucí. Bootovalo se sice z diskety, ale pak se již vše spouštělo z CD. Sice než naběhly X, tak si mohl člověk skočit na kafe, protože tehdejší CD-ROM byly max. 2x rychlostní, nicméně byly v této distribuci na tu dobu pěkné vychytávky zvlášť s ohledem na konfiguraci systému.
 
První alfa verze, která obsahovala linuxové jádro v. 0.98.1 a systém X window v11r5 (podporovaly VGA monitory v rozlišení 1024x768 a 256 barev), byla nabídnuta 24. listopadu 1992 [http://groups.google.com/group/comp.unix.misc/msg/be7018bc826686e?q=yggdrasil+group:comp.os.linux.*&start=10&hl=fi&lr=&ie=UTF-8&scoring=d&as_drrb=b&as_mind=12&as_minm=5&as_miny=1981&as_maxd=1&as_maxm=12&as_maxy=1992&rnum=13&filter=0]
Řádek 19:
== SLS ==
 
'''Softlanding Linux System (SLS)''' byl vůbec první linuxovou distribucí, která přišla s instalačními balíčky. Jeho první veřejná verze č. '''.96p4''' byla vydaná 1. září 1992 [[Wikipediaw:en:Peter MacDonald (computer programmer)|Petrem MacDonaldem]] a zahrnovala linuxové jádro verze 0.99.11, včetně potřebných knihoven a základní utility včetně X systému. SLS patřil k populárním distribucím, dokud nezačal být pro spustitelné soubory nahrazován formát a.out (assembler output) novým formátem ELF (Executable and Linkable Format). U '''SLS''' s tím byly byla řada problémů, které nakonec vedly k tomu, že jej z pomyslného trůnu sesadil Slackware.
 
Od verze vydané 17. února 1993 nahradilo v této distribuci stávající X systém XFree86 v1.2.
Řádek 32:
== Slackware ==
 
Jak už bylo naznačeno, tvůrce SLS se nebyl schopen kloudně vyrovnat s problémy kolem modulárního jádra a změnou formátu spustitelných souborů a tak vývoj SLS přešlapoval na místě. To pravděpodobně vedlo k rozhodnutí [[Wikipedia:enw:Patrick Volkerding|Patricka Volkerdinga]] SLS probrat, vyčistit a vytvořit na jeho základě novou distribuci. Pro její název zvolil kombinaci slov ''slack'' - které znamená v duchovním smyslu nějakou vůdčí ideu či myšlenku a ''ware'' - výbava, zboží. Čímž chtěl nejspíš naznačit, že s touto distribucí přináší i nového ducha do vývoje.
 
První verze Slackware 1.0 byla uvolněna 16. června 1993. Obsahovala jádro verze 99pl10, kompilované s libc-4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 verze 1.3.
 
Jeho vývoj pokračuje dodnes. Předností je střídmost a jednoduchost. Bohužel ale podobně jako u SLS jde o "one man show" která sebou nese určitá rizika - jak se již jednou v poměrně nedávné době ukázalo. Slackware byl totiž kvůli zákeřnému onemocnění [[Wikipedia:enw:Patrick Volkerding|Patricka Volkerdinga]], které ho odvedlo na nějaký čas od práce na vývoji, jednou z posledních distribucí, co začala používat linuxové jádro řady 2.6.
 
http://distrowatch.com/table.php?distribution=slackware
Řádek 42:
== Debian ==
 
Cca dva měsíce po vydání '''Slackware 1.0''' přišel se svým návrhem na vytvoření nové distribuce [[Wikipedia:enw:Ian Murdock|Ian Murdock]] - tehdy dvacetiletý student Purduovy univerzity v Indianě, USA) - 16. srpna 1993 rozeslal výzvu k vytvoření nové otevřené distribuce na bázi GNU/Linux, která by splňovala ducha GNU. Tuto distribuci nazval "Debian Linux Release". Pojmenování Debian vytvořil z počátečních písmen jména své tehdejší přítelkyně (a pozdější manželky) Debory a svého.
 
[[Wikipedia:enw:Ian Murdock|Ian Murdock]] se v několika otevřených článcích[http://www.linuxjournal.com/article/2782][http://www.linuxjournal.com/article/2748] pokusil osvětlit důvody, které jej k tomuto návrhu přiměly. Byl to jednak nepružný vývoj '''SLS''', ale především se mu nelíbil v podstatě neprůhledný styl vývoje stávajících distribucí (tj. jak '''SLS''' i '''Slackware''').
 
Správně předpokládal, že tehdejší trend nevede ke kýženému zkvalitnění linuxových aplikací. Cílem Debianu bylo soustředit dosud roztříštěné vývojáře linuxových distribucí v rámci jedné distribuce, tak aby byli schopni operativně reagovat na požadavky uživatelů.
Řádek 73:
== Bogus ==
 
Ve stejnou dobu, co byla vydána první verze Debianu, byla zveřejněna také alfa verze s číslem 0.1 distribuce '''Bogus'''. Tuto distribuci začali v říjnu 1993 vyvíjet [[Wikipediaw:en:Doug Hoffman|en:Doug Hoffman]], [[Wikipedia:en:Kevin Martin]] a [[Wikipedia:en:Rik Faith]]. V prosinci 1993 Vývoj začali od programování vlastního balíčkovacího systému '''pms''' dokončili v lednu 1994.
 
V konkurenci Slackware a Debianu neměla tato distribuce šanci a tak její vývoj umřel u verze 1.0.90 (pre-2.0) někdy v r. 1998 a ohlašovaná verze 2.0 už nikdy nevyšla. Poslední stabilní vydanou verzí zůstala 1.0.1 (s linuxovým jádrem verze 1.1.51) z října 1994.
Řádek 86:
Vycházejí z něj deriváty Yellow Dog Linux - což byla linuxová distribuce s RPM balíčkovacím systémem určená pro architekturu PowerPC a ASPLinux, což byla zase první linuxová distribuce s podporou pro non-Latin znakové sady.
 
Během r. 2003 se Red Hat přetransformoval na komerční společnost [[Wikipedia:enw:Red Hat Enterprise Linux|Red Hat Enterprise Linux]], která pro volné použití vytvořila otevřený projekt [[Wikipedia:enw:Fedora|Fedora Core]] jako svou testovací platformu. Posledním oficiálním vydáním byl Red Hat Linux 9 final release, jehož oficiální podpora skončila 30. dubna 2004
 
== SUSE ==
 
Společnost S.u.S.E ("Software- und System-Entwicklung"), původně vznikla na sklonku r. 1992 jako konzultační skupina unixových odborníků, která mezi jiným hodlala distribuovat linuxový software a literaturu. Zkratka je akronymem, který má poukazovat na jméno německého počítačového průkopníka [[Wikipedia:enw:Konrad Zuse|Konráda Zuse]]. Tato skupina vydala na CD svou vlastní verzi distribuce založené na Slackware v roce 1994 pod názvem "S.u.S.E Linux 1.0".
 
Později integrovala distribuci [[Wikipediaw:en:Jurix|en:Jurix]] [[Wikipediaw:en:Florian La Roche|Floriana La Roche]] (ten začal Jurix vyvíjet na počátku r.1995) a takto upravenou verzi vydala r. 1996 pod názvem "S.u.S.E Linux 4.2". Do ní byly začleněny mnohé věci z distribuce '''Red Hat''', například balíčkovací systém [[RPM]], soubor <code>/etc/sysconfig</code> atd.
 
4. listopadu 2003 koupila S.u.S.E firma Novell a ta změnila název na '''SUSE Linux'''.
 
Vývoj S.u.S.E byl vždy regulován a pro volné použití byly uvolňovány verze vždy s nějakým zpožděním, podobně jako u jiných komerčních společností. Po koupi S.u.S.E Novellem ještě tento systém dobíhal, ale 4. srpna 2005 byl ohlášen začátek projektu [[Wikipediaw:en:openSUSE|en:openSUSE]].
 
Znamenalo to větší otevření vývojového procesu vůči uživatelům, kteří tak dostali možnost testovat nové věci ještě před jejich umístěním do komerční verze. První takto uvolněnou verzí byla verze 10.0 z 6. října 2005, která je nabízena třech variantách:
* jako OSS (veškerý software v distribuci je pouze [[Wikipediaw:en:Open Sourcesource|en:Open source]]),
* jako "eval" (distribuce obsahuje i proprietární aplikace),
* a jako krabicová verze, která je dodávána včetně manuálu.
Řádek 107:
== Jen zcela na okraj o Mandrivě ==
 
Původním názvem Mandrake je v ČR poměrně populární distribuce, francouzské provenience. Začal být vyvíjen pro komerční využití firmou [[Wikipediaw:en:MandrakeSoft|en:MandrakeSoft]] roku 1998 na původním základu distribuce Red Hat s okenním manažerem KDE.
 
Od této distribuce převzaly jiné její roční vydávací cyklus.
 
Je pozoruhodné, že pro mnoho začátečníků u nás byla startovací distribucí (z kteréžto role ji v současnosti vyšťouchlo [[Wikipedia:enw:Ubuntu|Ubuntu]]). Nemalou zásluhu má na tom bezesporu [[Ivan Bíbr]]. Jeden čas byla firma MandrakeSoft na pokraji krachu, nicméně po sloučení firmy Mandrakesoft s brazilskou firmou Connectiva v roce 2003 se firma zvedla a distribuce po přejmenování na [[Wikipedia:enw:Mandriva Linux|Mandrivu]] jede dál.
 
; Connectiva : U nás byla téměř neznámá linuxová distribuce brazilské firmy Conectiva Inc., která byla vůbec prvním distributorem linuxu mimo oblasti pod vlivem USA, Evropy a Japonska. Od ní však pochází APT4RPM (který byl příčinou, že jsem se o tuto distribuci zajímal ještě před sloučením s Mandrakesoftem).
Řádek 117:
15. června 2005 absorbovala Mandriva také francouzskou firmou Lycoris.
 
; Lycoris : se původně jmenoval [[Wikipediaw:en:Redmond Linux|Redmond Linux Corp.]] (k přejmenování došlo r. 2003) Vlajkovou lodí této firmy byla distribuce [[Wikipedia:enw:Lycoris Desktop/LX|Lycoris Desktop/LX]], která vycházela z distribuce Caldera's Workstation 3.1 firmy Caldera Systems, kterou postupně ovládla a přivedla k zániku společnost [[Wikipediaw:en:Santa Cruz Operation|SCO]].
 
= A co bylo dál? =