Dějiny Korolup/Školství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m překlep
Řádek 1:
První počátky školní výuky v obci jsou spojeny s vysloužilými vojáky, kteří docházeli z [[w:Bítov (okres Znojmo)|Bítova]] nebo [[w:Vratěnín|Vratěnína]] a vyučovali po domech. [[w:Uherčice (okres Znojmo)|Uherčické panství]], jehož součástí byla i ves [[w:Korolupy|Korolupy]], přešlo roku 1563 do rukou rakouského [[W:Luteránství|luteránského]] šlechtice Wolfganga Štrejna ze [[W:Schwarzenau|Švarcenavy]] a roku 1576 odkoupil tentýž od Ludmily z [[W:Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburka]] i panství Bítovské. Pod bítovskou farnost spadaly vesnice: [[W:Chvalatice|Chvalatice]], [[W:Oslnovice|Oslnovice]], [[W:Vysočany (okres Znojmo)|Vysočany]], [[W:Zblovice|Zblovice]] a Korolupy (Chrlopy). Od roku 1560 působil v Korolupech bítovský [[W:protestantismus|protestanskýprotestantský]] pastor [[W:Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] Jan Konečný,<ref>Böhmische Brüder; Johann Konecny, ordinirt 1560, gest. 1621. In: Jahrbuch der Gesellschaft für die Geschichte des Protestantismus in Österreich 1888, s. 157</ref> který vyučoval a kázal v tzv. "kainzovně" (čp. 71). Jedná se vlastně o zkomolený a počeštěný německý výraz ''die Kanzel'', který označoval místo pro kázání či přeneseně učitelskou katedru.<ref name="kronika">Kronika obce Korolupy, Státní okresní archiv Znojmo</ref>
 
Za Fridricha [[W:Jankovští z Vlašimi|Jankovského z Vlašimi]], který v roce 1612 odkoupil panství Bítov od syna Hanuše Wolfarta Štrejna ze [[W:Schwarzenau|Švarcenavy]], docházelo sice od roku 1624 na rozkaz kardinála Dietrichštejna k postupnému vyhánění nekatolických kazatelů z Bítovska, ale k výměně faráře v Korolupech vlastně došlo už po smrti pastora Jana Konečného roku 1621. Vzhledem k nedostatku katolických farářů spravovali dosazení [[W:Františkáni|františkáni]] nebo [[W:Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] i více farností. Na postu správce bítovské a [[W:Štítary|štítarské]] farnosti se připomíná roku 1630 [[W:Katolická církev|katolický]] farář Jan Zagrabinus. Z řad znojemských františkánů pocházel také před rokem 1650 bítovský farář Matouš Bendzik. Řádného katolického faráře [[w:Diecézní kurie|konsistoř]] na Bítově investovala až roku 1653.<ref name="SIXTUS">Sixtus Bolom-Kotari: Hrad Bítov a jeho panství za vlády rodu Jankovských z Vlašimi (1612-1755), Magisterská diplomová práce, Brno 2006</ref>