Kečuánština/Jmenné flexivní přípony: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HTML entity -> Unicode znaky
oprava kódu; optimalizace kódu; náhrada zastaralého prezentačního atributu vhodnější konstrukcí; kosmetické úpravy
Řádek 2:
 
Ve větných příkladech se zde většinou neuvádí význam jednotlivých slov ani sufixů, vše by mělo být jasné z kontextu; z neuvedených přípon vysvětlovaných na jiné stránce se zde objevuje téma ''‑qa'' (o čem mluvíme) a ''‑mi'' (přímá evidencialita (vlastní zkušenost) + réma (co o tématu říkáme)); navíc sponu ''být'' ve 3. osobě („je, jsou“) v přítomném čase kečuánština nepoužívá. V některých případech se po ukázání myší na sufix zobrazí vysvětlení v bublině.
 
 
== Rod ==
Řádek 10 ⟶ 9:
Existuje však určitý (poměrně malý) počet párů vzájemně neodvozených slov, z nichž jedno označuje osobu nebo zvíře mužského pohlaví a druhé osobu nebo zvíře ženského pohlaví (podobně jako v češtině ''muž''/''žena'', ''kráva''/''býk''). Některá z nich jsou uvedena v následující tabulce.
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Slova s inherentním rodem
|-
! Muž/samec !!|| Žena/samice
|-
|- style="text-align: center;"
| qhari<br />''muž'' || warmi<br />''žena''
|-
|- style="text-align: center;"
| tayta<br />''otec, pán'' || mama<br />''matka, paní''
|-
|- style="text-align: center;"
| wayna<br />''mladík, mladý'' || sipas<br />''dívka, mladá''
|-
|- style="text-align: center;"
| machu<br />''stařec, starý'' || paya<br />''stařena, stará''
|-
|- style="text-align: center;"
| urqu<br />''samec'' || china<br />''samice''
|-
|- style="text-align: center;"
| kututu<br />''morče (samec)'' || quwi<br />''morče (samice, obecně)''
|}
</div>
 
Slova '''''urqu''''' a '''''china''''' lze použít pro přesnější určení pohlaví zvířete: ''urqu allqu'' „pes“, ''china allqu'' „fena“.
Řádek 38 ⟶ 35:
V tabulce výše byly uvedeny některé příbuzenské termíny: ''tayta'' (v Bolívii také ''tata'') „otec“, ''mama'' „matka“ a ''warmi'' „žena, manželka“; „muž, manžel“ je ''qusa''. Jiné příbuzenské termíny mají však různé tvary nejen podle pohlaví osoby, ale i podle pohlaví osoby, k&nbsp;níž má daný člověk vztah:
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Příbuzenské termíny
|-
! &nbsp; !!|| Bratr !!|| Sestra !!|| Syn !!|| Dcera !!|| Manžel !!|| Manželka !!|| Otec !!|| Matka
|-
|- style="text-align: center;"
| '''muže''' || wawqi || pana || churi || ususi || — || warmi || rowspan="2" | tayta || rowspan="2" | mama
|-
|- style="text-align: center;"
| '''ženy''' || tura || ñaña || qhari wawa || warmi wawa || qusa || —
|}
</div>
 
Ostatní kečuánské příbuzenské termíny se téměř nepoužívají, byly nahrazeny přejímkami ze španělštiny, např.: ''awilu/awila'' „děděček/babička“, ''tiyu/tiya'' „strýc/teta“, ''suyru/suyra'' „tchán/tchyně“ apod.
Řádek 64 ⟶ 59:
Kečuánština rozlišuje jednotné (singulár) a množné číslo (plurál). Jednotné číslo se nijak neznačí (základní tvar slova), množné číslo se značí příponou '''''&#8209;kuna''''' (<small>PL</small>). V&nbsp;Bolívii a v&nbsp;Argentině se však po samohláskách spíše používá španělská koncovka '''''&#8209;s''''' (někdy kombinace obou '''''&#8209;s&#8209;kuna''''' nebo (po samohlásce) '''''&#8209;kuna&#8209;s''''').
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Příklady tvoření množného čísla
|-
! Singulár !!|| Plurál !!|| Plurál (Bolívie)
|-
|- style="text-align: center;"
| wasi „''dům''“ || wasi'''kuna''' || wasi'''s'''
|-
|- style="text-align: center;"
| sipas „''dívka''“ || sipas'''kuna''' || sipas'''kuna'''
|}
</div>
 
Pluralizace (tvoření tvarů množného čísla) však v&nbsp;kečuánštině není povinné. Jednak je v&nbsp;pořádku, pokud je např. podmět v&nbsp;jednotném čísle a sloveso v&nbsp;množném, a obráceně, jednak v&nbsp;některých případech se přípona plurálu nepřipojuje.
Řádek 93 ⟶ 86:
Přivlastňovací přípony jsou jedny z&nbsp;přípon, které vyžadují před sebe připojení ''eufonického'' sufixu '''''&#8209;ni''''' (<small>EUF</small>), pokud se připojují ke tvaru končícímu na souhlásku; tento sufix nemá žádný význam, slouží jen k&nbsp;usnadnění výslovnosti. (Eufonický sufix zůstává, i pokud se vloží ''limitativ'' '''''&#8209;lla''''': ''sipas&#8209;ni&#8209;yki'' + ''&#8209;lla'' → ''sipasnillayki'' „(jen) tvá dívka“.)
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Přivlastňovací přípony (j.č.)
|-
! Osoba !!|| Sufix !!|| Glosa !!|| Význam !!|| Příklady (''dům'', ''dívka'')
|-
|- style="text-align: center;"
| 1. || '''-y''' || 1<small>P</small> || ''můj'' || wasiy, sipsasniy
|-
|- style="text-align: center;"
| 2. || '''-yki''' || 2<small>P</small> || ''tvůj'' || wasiyki, sipsasniyki
|-
|- style="text-align: center;"
| 3. || '''-n''' || 3<small>P</small> || ''jeho, její'' || wasin, sipsasnin
|-
|- style="text-align: center;"
| 1.in. || '''-nchik''' || 12<small>P</small> || ''náš'' (''můj a tvůj (a jeho)'') || wasinchik, sipsasninchik
|}
</div>
 
Pokud je přivlastňovaný předmět v plurálu, připojuje se sufix plurálu jména ''&#8209;kuna'' (<small>PL</small>) za posesivní sufix: ''wasiykuna'' „moje domy“.
Řádek 139 ⟶ 130:
U jmen se vztahují k&nbsp;osobě vlastníka (posesora), připojují se přímo za posesivní sufixy. Posesivní sufixy včetně tvarů v&nbsp;množném čísle jsou uvedeny v&nbsp;tabulce.
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Přivlastňovací přípony (j.č. a mn.č.)
|-
! colspan="4" | Singulár !!|| colspan="4" | Plurál
|-
! Osoba || Sufix || Glosa || Význam || Osoba || Sufix || Glosa || Význam
|-
! Osoba !! Sufix !! Glosa !! Význam !! Osoba !! Sufix !! Glosa !! Význam
|- style="text-align: center;"
| colspan="4" | &nbsp; || 1.in. || '''-nchik''' || 12<small>P</small> || ''náš'' (''můj a tvůj (a jeho)'')
|-
|- style="text-align: center;"
| 1. || '''-y''' || 1<small>P</small> || ''můj'' || 1.ex. || '''-y-ku''' || 1<small>P</small>-<small>PLEX</small> (11<small>P</small>) || ''náš'' (''můj a jeho (ne tvůj)'')
|-
|- style="text-align: center;"
| 2. || '''-yki''' || 2<small>P</small> || ''tvůj'' || 2. || '''-yki-chik''' || 2<small>P</small>-<small>PLIN</small> (22<small>P</small>) || ''váš''
|-
|- style="text-align: center;"
| 3. || '''-n''' || 3<small>P</small> || ''jeho, její'' || 3. || '''-n-ku''' || 3<small>P</small>-<small>PLEX</small> (33<small>P</small>) || ''jejich''
|}
Řádek 167 ⟶ 157:
Kečuánština má mnohem více pádů než například čeština, částečně totiž nahrazují i naše předložky. Následující tabulka obsahuje všechny kečuánské pádové přípony; jejich názvy odpovídají jejich nejčastější funkci ve větě, ostatní funkce jsou popsány níže.
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Pádové přípony
|-
! Pád !!|| Glosa !!|| Sufix !!|| Překlad/funkce
|-
|- style="text-align: center;"
| nominativ || <small>NOM</small> || '''-ø''' (nic) || podmět, základní tvar
|-
|- style="text-align: center;"
| akuzativ || <small>AK</small> || '''-ta''' || předmět, cíl pohybu „do“
|-
|- style="text-align: center;"
| genitiv || <small>GEN</small> || '''-p/-pa''' || 2. pád (vztah)
|-
|- style="text-align: center;"
| benefaktiv || <small>BEN</small> || '''-paq''' || „pro“
|-
|- style="text-align: center;"
| instrumentál || <small>INS</small> || '''-wan''' ('''-puwan''') || 7. pád, „s“
|-
|- style="text-align: center;"
| illativ || <small>ILL</small> || '''-man''' || 3. pád, směr pohybu „do“, „k“
|-
|- style="text-align: center;"
| lokativ || <small>LOK</small> || '''-pi''' || „v“, „na“
|-
|- style="text-align: center;"
| ablativ || <small>ABL</small> || '''-manta''' || „z“, „od“, „o“
|-
|- style="text-align: center;"
| terminativ || <small>TERM</small> || '''-kama''' || „až do“, „až k“
|-
|- style="text-align: center;"
| kauzál || <small>KAUZ</small> || '''-rayku''' || „kvůli“
|-
|- style="text-align: center;"
| inkluziv || <small>INKL</small> || '''-nti-n''' || „(spolu) s“
|-
|- style="text-align: center;"
| distributiv || <small>DIS</small> || '''-nka''' || „po“ (s&nbsp;číslovkami)
|-
|- style="text-align: center;"
| pozicionál || <small>POZ</small> || '''-npa''' || „po“, „na“ (+ část těla)
|-
|- style="text-align: center;"
| perlativ || <small>PER</small> || '''-nta''' || „přes“, „skrz“, „po“
|-
|- style="text-align: center;"
| proximativ || <small>PROX</small> || '''-niq-''' || přibližné určení místa
|-
|- style="text-align: center;"
| komparativ || <small>KOMP</small> || '''-yna''', '''(-)hina''' || „jako“
|-
|- style="text-align: center;"
| interaktiv || <small>INTER</small> || '''-pura''' || „mezi“
|}
</div>
 
 
=== Nominativ ===
Řádek 314 ⟶ 301:
Ukazovací zájmena v&nbsp;kečuánštině jsou trojího druhu, podle blízkosti předmětu, resp. vzdálenosti od mluvčího/posluchače. Zájmeno '''''chay''''' „to“ je neutrální, používá se také jako osobní zájmeno pro neživotné věci (na rozdíl od ''pay'' „on, ona“), a jsou od něj odvozená některá slova, která fungují jako některé naše spojky (např. ''chaymi'' „proto“).
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Ukazovací zájmena
|-
! Zájmeno !!|| Překlad
|-
|- style="text-align: center;"
| '''kay''' || ''tento, tato, toto''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''chay''' || ''ten, ta, to''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''haqay''' || ''tamten, tamta, tamto; onen…''
|}
</div>
 
Tvar ''haqay'' se používá např. v&nbsp;Cuzku, varianty jsou např. ''chhaqay''; v Ayacuchu se používá spíše ''wak'' (jinde ''wak'' nebo ''waq'' znamená „jiný“). Existují i zesílené varianty se slabikou ''an'' před: ''ankay'' „tenhleten“, „tohleto“, ''anchay'' „tenhle“, „tohle“.
Řádek 336 ⟶ 321:
Osobní zájmena v&nbsp;1.&nbsp;osobě plurálu rozlišují inkluziv (''já + ty (+ on…)'') a exkluziv (''já + on (+ oni), ale ne ty/vy''); tyto tvary jsou poněkud nepravidelné, jinak se plurál tvoří pravidelně příponou ''&#8209;kuna'' (<small>PL</small>). Vztahují se pouze k&nbsp;osobám; pro věci a zvířata se používají ukazovací zájmena, nejčastěji neutrální ''chay'' „to“.
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Osobní zájmena
|-
! colspan="3" | Singulár !!|| colspan="3" | Plurál
|-
! Osoba || Zájmeno || Překlad || Osoba || Sufix || Překlad
|-
! Osoba !! Zájmeno !! Překlad !! Osoba !! Sufix !! Překlad
|- style="text-align: center;"
| colspan="3" | &nbsp; || 1.in. || '''ñuqanchik''' || ''my'' (''já a ty (a on, oni)'')
|-
|- style="text-align: center;"
| 1. || '''ñuqa''' || ''já'' || 1.ex. || '''ñuqayku''' || ''náš'' (''já a on, oni (ne ty)'')
|-
|- style="text-align: center;"
| 2. || '''qam''' || ''ty'' || 2. || '''qamkuna''' || ''vy''
|-
|- style="text-align: center;"
| 3. || '''pay''' || ''on, ona, ono'' || 3. || '''paykuna''' || ''oni, ony, ona''
|}
</div>
 
Rozdíl mezi tykáním a vykáním v&nbsp;kečuánštině není, sporadicky se používá výraz ''personayki'' (dosl. „tvoje osoba“), v&nbsp;Ekvádoru ''kikin'' (dosl. „on sám“). Je považováno za zdvořilé používat limitativu ''&#8209;lla'' (<small>LIM</small>) a deminutivu (zdrobněliny) ''&#8209;cha'' (<small>DEM</small>) a některých slovesných derivačních sufixů, resp. věty bez těchto sufixů jsou považovány za strohé. Případně lze též využít přejímek ze španělštiny ''siñur''/''siñura'' „pán“/„paní“.
Řádek 366 ⟶ 349:
Tázací slova v&nbsp;kečuánštině (tázací zájmena, příslovce a slovesa) jsou odvozená od následujících tvarů:
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Tázací slova (základní tvary)
|-
! Tázací slovo !!|| Význam
|-
|- style="text-align: center;"
| '''pi''' || identita osoby
|-
|- style="text-align: center;"
| '''ima''' || identita věci
|-
|- style="text-align: center;"
| '''mayqin''', '''mayqan''' || určení mezi více možnostmi
|-
|- style="text-align: center;"
| '''may''' || místo
|-
|- style="text-align: center;"
| '''hayk’a''' ('''imay''') || počet
|}
</div>
 
Od těchto slov se tvoří další tvary s&nbsp;pádovými příponami, resp. odvozovacími (poslední případy); nejsou uvedeny tvary s&nbsp;pádovými příponami, které mají pravidelný nebo očekávatelný překlad:
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Tázací slova (včetně odvozených tvarů)
|-
! Tázací slovo !!|| Překlad
|-
|- style="text-align: center;"
| '''pi''' || ''kdo, jaký'' (osoba)
|-
|- style="text-align: center;"
| '''ima''' || ''co, jaký'' (věc)
|-
|- style="text-align: center;"
| '''mayqin''', '''mayqan''' || ''který''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''may''' || ''kde'' (''kam'' atd.), ''jaký, který'' (místo)
|-
|- style="text-align: center;"
| '''hayk’a''' ('''imay''') || ''kolik''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''hayk’ap''' || ''kdy''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''imayna''' || ''jaký'' (vlastnost)
|-
|- style="text-align: center;"
| '''imaynata''' || ''jak''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''imamanta''' || ''proč'', ''z&nbsp;čeho''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''imarayku''' || ''proč'', ''kvůli čemu''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''imanay''' || ''dělat co''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''imaniy''' || ''říkat co''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''imanaptin''', '''imanaspa''', '''imanasqa''' || ''proč''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''imaniptin''', '''imanispa''' || ''proč''
|}
</div>
 
Tázací ''pi'', ''ima'' a ''may'' se používají také atributivně, tj. jako přívlastek před nějakým slovem ve významu „jaký“: ''pi runataq payqa?'' „jaký člověk to je?“, ''may llaqtamantataq?'' „z&nbsp;jakého města?“, ''ima wasitataq munanki?'' „jaký dům chceš?“ (odpověď: „velký“), naopak se slovem ''mayqin'' vybíráme z&nbsp;více možností: ''mayqin wasitataq?'' „který dům?“ (odpověď: „tento“). Tvar ''hayk’ap'' „kolik“ je genitiv, tj. v&nbsp;Cuzku ''hayk’aq''. Ke slovu ''hayk’a'' lze připojit lokativ ''&#8209;pi'' ve významu „za kolik (peněz)“. Slovo ''imay'' „kolik“ se v&nbsp;jižní kečuánštině používá pouze v&nbsp;několika málo kombinacích, např. ''imay pacha'' „kdy“, „v&nbsp;jaký čas“, ''imay urasñataq?'' „kolik je hodin?“ (dosl. „kolik hodin už je?“; ''ura'' je ze šp. ''hora'' „hodina“). Tázací slovo ''may'' dále připojuje nějaký pádový sufix dle požadované funkce, tj. ''maypitaq?'' „kde?“, ''maytataq?'' nebo ''maymantaq?'' „kam?“, ''maymantataq?'' „odkud?“ apod., lze ho však použít i bez sufixu ''&#8209;pi'': ''maymi kanki?'' „kde jsi (byl(a))?“.
Řádek 436 ⟶ 415:
Preadjektiva jsou jména, která mohou (pouze) modifikovat adjektiva nebo fungovat jako příslovečná určení s&nbsp;příponou ''&#8209;ta''; odpovídají některým našim příslovcím míry. Tato kategorie není úplně přesně vymezená, někdy se do ní zařazují jen slova, která se nevyskytují v&nbsp;jiných pádech ani v&nbsp;jiných větných konstrukcích, ale jindy se do ní řadí také jiná kečuánská jména (adjektiva), která se mohou používat jak jako preadjektiva, tak i v&nbsp;jiných funkcích (např. přímý předmět, běžné adjektivum aj.); vzhledem k&nbsp;jejich významu jsou však i tak jejich funkce omezené. Následující tabulka uvádí některá z nich (slova s&nbsp;obdobným překladem jsou uvedena v&nbsp;pořadí podle jejich běžnosti užívání).
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Preadjektiva
|-
! Preadjektivum !!|| Překlad
|-
|- style="text-align: center;"
| '''ancha''' || ''velmi'', ''moc'', ''hodně''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''as''' || ''poněkud'', ''trochu''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''nisyu''' || ''příliš'', ''velmi''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''sinchi''' || ''velmi'', ''silně'' (adj.: ''silný'')
|-
|- style="text-align: center;"
| '''llumpay''' || ''velmi'', ''příliš''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''aswan''' || ''více''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''yaqa''' || ''téměř'', ''skoro''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''tumpay''' || ''trochu''
|}
</div>
 
Příklady použití: ''ancha hatun'' „velmi velký“, ''as hatun'' „ne moc velký“, ''nisyu hatun'' „příliš velký“, ''sinchi hatun'' „dost velký“, „moc velký“, ''aswan hatun'' „větší“, ''as allin'' „poněkud dobrý“, „trochu dobrý“, „ne moc dobrý“, ''nisyu achkha'' „příliš mnoho“; ''anchata llamk’an'' „hodně pracuje“, ''nisyuta paramuchkan'' „prší moc, příliš“. Podobně lze použít některá běžná jména: ''allin hatun'' „pěkně velký“ (''allin'' „dobrý“), ''manchay hatun'' „strašně velký“ (''manchay'' „strach“). Slovo '''''aswan''''' „více“ je odvozené instrumentálem ''&#8209;wan'', avšak v jeho druhotné funkci; proto někteří mluvčí připojují sufix akuzativu až za tento tvar, jiní před sufix instrumentálu: ''aswanta'' nebo ''astawan'' (také je možné, že kde by byl tento tvar ve funkci předmětu (např. se slovesem ''chtít''), první by znamenal „více“ a druhý „(ještě) trochu“). Toto slovo se nicméně vyskytuje i v&nbsp;jiných tvarech, např. ''asmanta'', ''as asmanta'', ''asllamanta'' „po troškách“, „občas“.
Řádek 472 ⟶ 449:
Závislá zájmena v&nbsp;kečuánštině jsou taková, která vyžadují připojení posesivního sufixu, pokud se ve větě vyskytují samostatně. Spojovník za tvarem v&nbsp;následující tabulce označuje, že v&nbsp;uvedeném významu musí následovat posesivní sufix.
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Závislá zájmena
|-
! Zájmeno !!|| Překlad
|-
|- style="text-align: center;"
| '''kiki-''' || ''sám (osobně)'', ''tentýž''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''sapa-''' || ''sám (osamocený)'', ''jediný''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''llapa, llipi''' || ''každý (z)'', ''všichni''
|-
|- style="text-align: center;"
| '''wakin''' || ''někteří'', ''jiní'', ''ostatní''
|}
</div>
 
S&nbsp;výjimkou ''kiki-'' je ze také použít jako přívlastek bez posesivního sufixu. Zájmena ''llapa''/''llipi'' a ''wakin'' připojují pouze plurálové posesivní přípony a 3.&nbsp;osoby singuláru (''&#8209;n'', zájmeno ''wakin'' ho už obsahuje, ale ostatní posesivní přípony se připojují za něj (ne místo něj), tj. samotné ''waki'' se nepoužívá (resp. má jiný význam, „spojení“), na rozdíl od samostatného ''llapa''), naopak ''sapa'' spíše jen singulárové.
Řádek 501 ⟶ 476:
Kečuánské '''číslovky''' (základní slova) jsou uvedeny v&nbsp;následující tabulce.
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Číslovky
|-
|- style="text-align: center;"
| 0 || '''(ch’usaq)'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 1 || '''huk'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 2 || '''iskay'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 3 || '''kimsa'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 4 || '''tawa'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 5 || '''pichqa'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 6 || '''suqta'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 7 || '''qanchis'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 8 || '''pusaq'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 9 || '''isqun'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 10 || '''chunka'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 100 || '''pachak'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 1000 || '''waranqa'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 1&nbsp;000&nbsp;000 || '''hunu'''
|}
</div>
 
Číslovka ''ch’usaq'' znamená doslova „prázdný“, někdy se však používá ve významu „nula“ (podobně také ''nima'' „nic“ (ze šp. ''ni'' „ani“ + keč. ''ima'' „co“)). Číslovka ''hunu'' „milion“ zřejmě původně označovala počet „10&nbsp;000“, dnes se však používá v&nbsp;uvedeném významu, pokud vůbec: někteří mluvčí používají výraz ''waranqa waranqa'' „tisíc tisíců“, jiní slovo ''lluna'' (ze šp. ''[mi]llón''), většinou však používají španělské číslovky.
Řádek 543 ⟶ 516:
Složené základní číslovky (tj. mimo tvarů výše) se tvoří tak, že u násobků se číslovka pro jednotky (1–9) dává před násobkovou číslovku (10, 100, 1000), tj. nižší číslovka před vyšší, a u jednotek přidávaných k&nbsp;násobným číslovkám nebo nižších násobků k&nbsp;vyšším se nižší číslovka klade za vyšší, spolu s&nbsp;nějakým sufixem: jednotky se kladou za násobkovou číslovku zpravidla s&nbsp;posesivem ''&#8209;(ni)yuq'' a nižší násobky před vyšší (bez jednotek) s&nbsp;relativem ''&#8209;(ni)n'' (anebo někdy s&nbsp;posesivem): ''iskay chunka'' „20“ × ''chunka iskayniyuq'' „12“, ''pachak hukniyuq'' „101“, ''pachak chunkan'' „110“ (nebo ''pachak chunkayuq''), ''waranqa pachaknin'' „1010“, ''waranqa pachak chunka hukniyuq'' „1111“. Další příklady jsou pro přehlednost uvedeny v&nbsp;následující tabulce. Většina mluvčích však běžně kečuánské číslovky nepoužívá, s&nbsp;výjimkou slov uvedených v&nbsp;tabulce výše (a také kromě ''hunu''), a nahrazuje je španělskými číslovkami, více či méně přizpůsobené kečuánské fonologii (pro šp. číslovky viz [[w:Španělština#Číslovky]]).
 
<div{| class="wikitable" style="paddingmargin-left: 3%; text-align: center;">
{| class="wikitable"
|+ Číslovky (příklady)
|-
|- style="text-align: center;"
| 11 || '''chunka hukniyuq''' || 21 || '''iskay chunka hukniyuq''' || 30 || '''kimsa chunka'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 12 || '''chunka iskayniyuq''' || 22 || '''iskay chunka iskayniyuq''' || 90 || '''isqun chunka'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 13 || '''chunka kimsayuq''' || 23 || '''iskay chunka kimsayuq''' || 101 || '''pachak hukniyuq'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 14 || '''chunka tawayuq''' || 24 || '''iskay chunka tawayuq''' || 110 || '''pachak chunkan'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 15 || '''chunka pichqayuq''' || 25 || '''iskay chunka pichqayuq''' || 220 || '''iskay pachak iskay chunkan'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 16 || '''chunka suqtayuq''' || 26 || '''iskay chunka suqtayuq''' || 223 || '''iskay pachak iskay chunka kimsayuq'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 17 || '''chunka qanchisniyuq''' || 27 || '''iskay chunka qanchisniyuq''' || 1200 || '''waranqa iskay pachaknin'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 18 || '''chunka pusaqniyuq''' || 28 || '''iskay chunka pusaqniyuq''' || 1220 || '''waranqa iskay pachak iskay chunkan'''
|-
|- style="text-align: center;"
| 19 || '''chunka isqunniyuq''' || 29 || '''iskay chunka isqunniyuq''' || 850&nbsp;498 || '''pusaq pachak pichqa chunka waranqa tawa pachak isqun chunka pusaqniyuq'''
|-
|- style="text-align: center;"
|}
</div>
 
Kečuánské číslovky lze skloňovat dle potřeby (pokud jde o pády, nelze však od nich tvořit plurál, snad s&nbsp;výjimkou číslovky ''huk''), s&nbsp;posesivními sufixy (v&nbsp;plurálu) označují počet ze skupiny určené posesivním sufixem: ''iskayninchik'' „dva z&nbsp;nás“, ''chunkaykichik'' „deset z&nbsp;vás“ apod. Číslovka ''huk'' „jeden“ implikuje, že je zde nějaký „druhý“ nebo „jiný“ (na rozdíl od slova ''ch’ulla'' „jediný“, viz např. ''ch’ulla ñawi'' „jednooký“), proto má také význam „jiný“, který lze zdůraznit přidáním relativu: ''huknin''. Další tvary odvozené od číslovek jsou uvedeny níže.
Řádek 590 ⟶ 561:
'''Pořadí jmenných flexivních přípon''' je v kečuánštině v&nbsp;podstatě pevně dané. Obecně lze říci, že (po derivačních sufixech) se nejprve připojují přivlastňovací přípony (včetně případného plurálu osoby), pak přípona plurálu jména a nakonec pádové přípony (a za nimi případné nezávislé a větné sufixy). Terminativ ''&#8209;kama'' a instrumentál ''&#8209;wan'' (nebo ''&#8209;puwan'') ve funkci „stejná vlastnost pro všechny“ a pro souřadné spojení nebo přidání se připojují až za ostatní pádové sufixy, jinak se s&nbsp;jinými pádovými příponami může pojit pouze genitiv (před dalším pádovým sufixem), inkluziv ''&#8209;nti&#8209;n'' (před přivlastňovacími příponami), interaktiv ''&#8209;pura'' (hned za plurálem) a pozicionál ''&#8209;npa'' s&nbsp;ablativem ''&#8209;manta'' (v&nbsp;tomto pořadí); proximativ ''&#8209;niq'' vyžaduje následující pádový sufix označující umístění nebo směr.
 
<div alignstyle="text-align: center;">
''&#8209;ntin'' — posesivní sufixy — ''&#8209;kuna'' — ''&#8209;pura'' — (genitiv) — pádové sufixy — ''&#8209;wan''/''&#8209;kama''
</div>