Nervové buňky: Porovnání verzí

Jak známo, centrální nervová soustava řídí chování celého živočicha. Sestává z obvykle velkého množství více či méně uspořádaných nervových buněk. Tyto buňky reagují na okolí docela chaoticky, některé po příjmu signálů výdej svých signálů zrychlí, některé zpomalí. Pro použití k vyšší nervové činnosti, tj. vnímání zrakem, myšlení, paměť apod. jich musí být množství, které statisticky "vyhladí" všechny chaotické vlivy. Je tedy třeba obrovského počtu nervových buněk, což ale na druhou stranu umožňuje zpracování mnoha procesů najednou.

 

== Stavba neuronu ==

 

Z nervové buňky vychází i tzv. axon, též zvaný neurit, nejtlustší a nejdelší vlákno, které vede buňkou zpracovaný signál do dalších buněk. Oproti zbytku buňky je velice dlouhý: Protože je z mozku do zbytku těla informace vedena obvykle jen přes jeden neuron, může mít axon délku přes 1,5 metru. Na konci axonu se musí přenesená informace nějak zprostředkovat mnoha ostatním buňkám. Proto je konec axonu opět silně rozvětvený. Na konci jsou tzv. synapse. Daly by se popsat jako drobné "boule", slouží k přenosu signálu mezi buňkami, obvykle přeměně přijatého elektrochemického impulzu na informaci ve formě k tomu určených chemických látek. Neuron je obvykle spojen s několika jinými, může se jich dotýkat po celém jejich povrchu (tedy nejen na konci dendritů).

 

== Přenos informace ==

Do úzkého prostoru se tedy uvolní (z chemického hlediska velmi malé) množství neurotransmiterů. Neurotransmiterem je obvykle '''acetylcholin'''. Ty se navážou na receptory na membráně druhé buňky. Některé receptory se potom stanou propustnými pro kationty, některé vyvolají složitější chemické procesy, na kterých se obvykle podílejí tzv. G-proteiny. Obojí vede k tomu, že se změní membránový potenciál, zde označovaný jako postsynaptický potenciál (PSP). Obvykle se v buňce začne hromadit sodík (depolarizace), občas naopak může z buňky unikat ještě víc draslíku (hyperpolarizace). Protože druhá zmíněná změna vzdaluje buňku od napětí, potřebného k vytvoření AP, nazývá se inhibiční postsynaptický potenciál (IPSP). Pokud se za sebou nahromadí velké množství kladných vlivů a málo záporných (IPSP), vyvolá se celý popsaný postup s depolarizací a vznikem AP. Předání signálu z jednoho neuronu na druhý přes synapse trvá od 0,5 do 4 ms.

 

 

==== Mezibuněčné můstky – pasivní přenos ====

* Lexikon der Biologie (Breisgau 1987)

* Časopis Vesmír 2003 / strana 615